Strašení spotřebitelů

Zřejmě v popisu práce mají někteří lidé zasévat obavu v rámci navýšení potravinové soběstačnosti. Vyniká »odborník« v tomto oboru Tomáš Prouza. Zájem je u něj naprosto jasný. Jedná se o výraznou podporu zahraničních dodavatelů a řetězců. V našem okolí máme státy s daleko větší potravinovou soběstačností, která přesto neohrožuje rozmanitost nabídky na pultech obchodů. Můžeme se podívat do Německa, Francie či Rakouska a rozhodně se zde nenachází malá nabídka potravin. Navýšení potravinové soběstačnosti se týká především potravin, které je možné produkovat u nás. I když se patrně nebude jednat o stoprocentní samostatnost, rozhodně nám navýšení produkce pomůže u některých druhů snížit cenu pro konečného spotřebitele.

Všichni jistě chápeme, že zvýšení produkce je běh na dlouhou trať. Muselo by dojít nejen k obnovení například u zeleniny zvýšení jejího pěstování, ale i zajištění skladových kapacit, znovuvybudování závlahových systémů a samozřejmě byla by nutná i podpora státu. Pěstitelé tak budou moci žádat třeba na výstavbu skladů dotace, které již ministerstvo vypsalo.

V žádném případě si nemyslíme, že naši zemědělci dokážou na pulty obchodů dodávat vše. Některé druhy potravin se vzhledem k našemu podnebí u nás ani vyprodukovat nedají. Když si však uvědomíme atak koronavirové pandemie a omezení dovozů ze zahraničí, je zcela jasné, že domácí potraviny by naši občané jistě uvítali. Rozhodně se nejedná o omezení pestrosti sortimentu a poukazování na toto nebezpečí je velmi účelovým trikem ve prospěch zahraničních subjektů. Nemusíme se obávat, že regály v supermarketech budou poloprázdné a najdeme na nich jen české zboží. Zachování schopnosti produkce základních potravin je vcelku běžným krokem i ve státech Evropské unie.

Každému z nás je jasné, že některé věci z oblasti potravin se u nás nevyrábějí. V tom případě nevidíme důvod, proč by se nemohly dovážet ze zahraničí. Stejně je tomu i u jižního ovoce a v některých měsících i u dalších druhů zeleniny, které díky našemu podnebí nejsme schopni například na jaře vypěstovat. Připadá nám však zcela nesmyslné, aby lidé museli platit za dovozový květák téměř sto korun, za kilo rajčat až sto osmdesát korun. Ceny nám nejvíce narostly u zeleniny, kterou dovážíme z jižní Evropy. Pokud tomu tak bude po celý rok, lidé za chvíli na takové nákupy nebudou mít dostatek prostředků.

Dalším problémem je, že chybí lidé na sklizeň zeleniny. Zůstává tak často na polích a je znehodnocena. Je nezbytně nutné, aby lidé, kteří zeleninu pěstují, měli maximální podporu ze strany státu a zvládli tak mimo rozšíření jejího vlastního pěstování adekvátně zaplatit i ty, kteří se na její sklizni podílejí. Předpoklad navýšení potravinové soběstačnosti je dlouhodobý projekt a v žádném případě neohrozí nabídku na našem trhu.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 51 hlasů.

Pavel KOVÁČIK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


donald.kaczerowski
2020-05-30 22:04
fronda - Ale dovezete. A určitě jsou zdravější, než mražené.
Neříkejte mi, že uskladníte květák od podzimu do jara I sebelíp
uskladněné brambory nestojí v únoru nebo březnu za nic.
donald.kaczerowski
2020-05-30 22:02
rosemil71- I květák za stovku je pořád levnější než maso. A taky
zdravější.
rosemil71
2020-05-30 20:41
done,drobných problémlů je víc.Např.,kde na ty vaše květáky a
papriky mají lidé,po celoživotní práci brát?On ne každý je
vychcaný nefafčenko,jako vy a zkrátka mu chybí příjmy.
fronda
2020-05-30 15:35
donald.kaczerowski: Chutná rajčata, papriky, jahody nebo květák v zimě
ani nedovezete. Navíc se říká, že to ani není zdravé. Jíst
zamražené nebo kvalitně uskladněné domácí potraviny je v mnoha
případech lepší. Nebo si počkat na sezónu. Hodně trh deformují
rozdílné dotace. V neprospěch místních zemědělců.
donald.kaczerowski
2020-05-30 01:24
hajek.jiri51 - Je tam takový drobný problém. Květák, papriky,
rajčata, okurky ale ani dobré brambory tady v zimě nevypěstujete,
kdybyste se rozkrájel. Leda ve sklenících, ale pochybuji, že by toho
bylo dostatečné množství a bylo to levnější než z dovozu. O
tropickém ovoci ani nemluvím, protože čekám odpověď, že místo
banánů a pomerančů stačí scvrklá jablka ze sklepa. Mě tedy ne.
fronda
2020-05-29 22:37
S řepkou snad přišla EU, ne?
rosemil71
2020-05-29 20:41
Brekeke,řepka se nevysazuje,ale vysévá.
brekeke84
2020-05-29 19:21
Možná ani tak nejde o cenu potravin vrámci zvýšení oné
soběstačnosti jako o uhlíkovou stopku, která zbytečně vzniká tím,
že okurky putujou z jednoho konce světa sem, i když se tu teoreticky
můžou pěstovat taky. Jenže to by tu třeba nesměla být v nadměrném
množství vysazována řepka. Co s tím pan Kováčik, expert KSČM přes
zemědělství, hodlá a bude dělat? Řekne Babišovi ať se svou řepkou
uhne jiným a na jídlo vhodnějším plodinám?
salekiv
2020-05-29 16:01
Pokud si někdo myslí, že zvýšení soběstačnosti zlevní potraviny,
hluboce se mýlí. V zemědělství se nikomu za současné mzdy nechce
pracovat. Pokud tam lidi chcete dostat, zvýšení mezd v celém řetězci
výroby potravin je nezbytné. A to se v ceně nutně projeví. Trh tu
zároveň křiví dotace, které nikdy nemohou být spravedlivé pro
všechny. Včerejší diskuze u Jílkové na toto téma byla nadmíru
kultivovaná a člověk se z ní dozvěděl spoustu souvislostí.
Doporučuji.
hajek.jiri51
2020-05-29 11:55
Na jednoduché otázky bývá často velice složitá odpověď, pane
Kacerowski. Pokud má být pravdivá. Ale za socializmu jsme měli k
soběstačnosti daleko blíž. A bylo nám to víc k užitku než když
jsme "vyspělým" konzumentem kdečeho ze zahraničí. Iřeba
rajčat, cibule česneku, okurek, brambor, květáku, hrachu, fazolí,
jablek ...
donald.kaczerowski
2020-05-29 10:48
Proč jsou španělské jahody v supermarketu levnější než české na
farmářském trhu?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.