Šibám v údolí Hadramaut. FOTO - Wikimedia commons

Třicet let od sjednocení Jemenu bez oslav

Země na jižním cípu Arabského poloostrova má ve své historii slavná období plná rozkvětu, ale i časy násilností. S 28 miliony obyvatel a rozlohou asi jako Francie zůstává Jemen, jediná republika na Arabském poloostrově, 30 let po sjednocení 22. května 1990 jedním z nejchudších států světa a de facto rozpadlým státem.

V zemi totiž již pět let zuří občanská válka, ve které zahynulo přes 100 000 lidí. OSN tvrdí, že konflikt vyvolal nejhorší humanitární krizi na světě: z domovů odešly na tři miliony Jemenců, asi polovina obyvatel zápasí s hladem, pomoc potřebuje na 24 milionů Jemenců a boje přispěly také k šíření cholery, jelikož zničily vodovodní systém. Hospodářství nejchudší země Blízkého východu je totálně rozpadlé, stojí produkce ropy i plynu. A nyní se bojí většího rozšíření koronaviru.

V občanské válce proti sobě od března 2015 bojují šíitští povstalci Húsíové podporovaní šíitským Íránem a vládní vojska prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího, jemuž pomáhá arabská koalice v čele se sunnitskou Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Do konfliktu jsou zapojeni i jihojemenští separatisté, jemenská pobočka teroristického Islámského státu (IS) či rovněž teroristická al-Kajdá na Arabském poloostrově (AQAP).

Húsíové kontrolují rozsáhlé oblasti na severu a západě země a ovládají metropoli Saná. Vládní vojska mají pod kontrolou místa na jihu, ve středu a na východě země, jihojemenští separatisté kontrolují jižní oblasti včetně přístavu Aden, kde letos v dubnu vyhlásili autonomii, a část tohoto území ovládají i teroristické skupiny napojené na al-Kajdá či IS. Všechny strany konfliktu se dopustily násilností.

Vzpomínají na královnu ze Sáby

Zlatý věk jemenské minulosti představuje bájná Arabia Felix (šťastná Arábie) s legendární Sibylou, královnou ze Sáby, jejíž ekonomické bohatství plynulo z obchodu s kořením, kadidlem a myrhou a z polohy na průsečíku Asie, Afriky a Evropy. Tato éra ale skončila na přelomu starověku a středověku a sjednocení Jemenu mělo být pokusem o renesanci této šťastné doby.

O sjednocení severního Jemenu, kde byla v září 1962 svržena monarchie a vyhlášena republika (JeAR), a jižního Jemenu, kde byla republika vyhlášena po vyhnání britských kolonistů v listopadu 1967 (od 1970 JLDR), se jednalo více než dvě desetiletí. Na stole byla řešení mírová, ale i násilná a mezi oběma státy vypuklo i několik střetů. Posun nastal až s rozkladem východního bloku koncem 80. let, kdy adenská vláda přiznala kolaps tzv. socialistické orientace, která JLDR přivedla na práh hospodářského zhroucení a izolace v arabském světě. Severní Jemen se zase potýkal se vzmáhajícím se kmenovým islámským hnutím a sjednocení mělo představovat nové vykročení do budoucí ekonomické prosperity i politického klidu. Jak už to ale bývá, skutek utek…

Trh ve starém městě Sana'a. FOTO - Wikimedia commons

Slavnostní sjednocení »socialistického« jižního Jemenu (JLDR) s pouhými 2,5 milionu obyvatel a konzervativního severního Jemenu (JeAR; 11 milionů obyvatel) vyhlásil prezident Alí Abdalláh Sálih vztyčením červenobíločervené vlajky v Adenu 22. května 1990. Jedním státem se Jemen tehdy stal po téměř 150 letech od kolonizování Adenu Brity v roce 1839.

K Jemenu, kde je téměř veškeré obyvatelstvo arabské a muslimského vyznání, patří též ostrovy Perim v Rudém moři a Sokotra. Do vzniku Státu Izrael v roce 1948 žilo na 50 000 Židů, kteří byli v rámci operace Orlí křídla (či Kouzelný koberec) přepraveni do židovského státu.

Země po pravici

Jemen, jehož jméno v arabštině znamená »země po pravici«, tedy napravo (na východ) od hlavní islámské svatyně kaaby v saúdskoarabské Mekce, si hned v prvním desetiletí po sjednocení prošel dvouměsíční občanskou válkou v roce 1994, v zemi poté bujela korupce a stát se též podle ČTK stal pověstným únosy zahraničních turistů místními kmeny…

Politická krize v zemi pak vypukla v souvislosti s tzv. arabským jarem v roce 2011, kdy se protestovalo proti chudobě, nezaměstnanosti a korupci. Prezident Sálih v roce 2012 odstoupil a nahradil ho viceprezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí. Slabost centrální vlády během předávání moci spojená s mnoha dalšími problémy pak vedla k současné občanské válce, jejíž konec je bohužel v nedohlednu…

Dětská práce, žebrání

Čím dál více rodin ve válkou zdecimovaném Jemenu také začíná nutit děti ke sňatkům, práci a žebrání. Podle agentury Reuters to v úterý oznámil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a vyzval dárce k poskytnutí prostředků na humanitární pomoc. A to nejen kvůli nemoci COVID-19, ačkoli OSN nedávno uvedla, že jemenské zdravotnictví prakticky zkolabovalo a virus se šíří napříč zemí.

»Dostáváme se k potenciálnímu bodu zlomu v našich programech, pokud brzy nedostaneme další finanční prostředky, mnoho z našich programů, a zejména náš program hotovostní asistence vnitřně vysídleným Jemencům, bude možná muset skončit,« uvedl mluvčí UNHCR Charlie Yaxley na virtuálním brífinku. »Vidíme, jak se rostoucí počty rodin s cílem přežít uchylují ke škodlivým vyrovnávacím mechanismům, jako jsou žebrání, dětská práce a dětské sňatky,« dodal o zoufalých Jemencích.

UNHCR podle něj poskytuje program peněžní pomoci zhruba milionu vnitřně vysídlených Jemenců, kteří potřebují peníze k nákupu potravin, léků a zajištění střechy nad hlavou. Obyvatelé válkou zničené země nicméně nadále trpí podvýživou a mají značně narušenou imunitu.

Dorazilo jen 15 %

OSN zítra uspořádá virtuální dárcovskou konferenci na pomoc Jemenu. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) v úterý oznámil, že obdržel zhruba 15 % z 3,38 miliardy dolarů, které potřebuje na humanitární pomoc Jemenu v letošním roce. »Humanitární situace v Jemenu by se mohla vymknout kontrole, zatímco populaci oslabenou roky konfliktu ohrožuje COVID-19,« uvedla mluvčí Světového potravinového programu (WFP) Elizabeth Byrsová na stejném brífinku jako Yaxley a doplnila, že pandemie ohrožuje dovoz potravin do Jemenu. »WFP očekává, že více jemenských dětí bude kvůli koronaviru trpět akutní podvýživou,« poznamenala. Hlad v zemi podle ní sužuje už více než dva miliony dětí.

(rom)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

(rom)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-06-02 00:15
Kdysi jedna z nejbohatších zemí světa. Podobně jako dnešní Mali,
Pákistán...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.