Strom života - mobilní hospicová péče

Tentokráte nebudu jako obvykle psát o nemocnici a zdravotnictví ve Zlínském kraji, ale o sociálních službách. Možná tomu chtěl osud, možná náhoda, byla jsem pozvána coby zastupitelka Zlínského kraje na návštěvu do mobilního hospicu – Strom života. Po návštěvě ministra »zdravotnictví či ministryně pro místní rozvoj«, byla pro mě možnost navštívit tento hospic čest a příjemné překvapení.

Úžasní lidé a atmosféra, která se vymyká tomu, co jsem dosud znala a zažila. Tak bych návštěvu jedním dechem popsala. Pro mě laika, to bylo téměř pohádkové. A já nikdy nepřestanu být vděčná za toto pozvání.

Mobilní hospic – Strom života pomáhá lidem v nelehkých životních situacích, které bezesporu potkají každého z nás. Ať už jde o těžké onemocnění, kdy je pacient na své poslední pouti, ale péče je věnována také pozůstalým, kteří potřebují oporu a podporu vyrovnat se smrtí nejbližších. Ovšem, co mě překvapilo snad nejvíce, je pomoc i dětem, které si mnohdy neumí samy vysvětlit odchod blízkých, např. dědečka, babičky, rodičů.

Strom života zajišťuje paliativní péči a snaží se lidem upoutaným na lůžku, v důsledku jejich zdravotního stavu, usnadnit život stávající a také odchod na druhý břeh. V žádné škole vás nenaučí takovému přístupu k pacientům, jaký je viditelný právě u lidí pečujících v tomto hospici. Empatie, vstřícnost a umění naslouchat a chuť se učit, to není dáno do vínku každému.

Ne každý má rodinu a ne každý má rodinu, která se chce nebo může starat o člověka v poslední fázi života. Pomáhají také lidem v běžném životě, např. u samostatně žijících osob, které jsou ve stálém riziku ohrožení života. Co bylo velmi příjemným poznáním, byl fakt, že vrchní sestra byl vlastně muž. Usměvavý a přátelský. Mužů zde pracuje hodně. A je to dobře, všichni tvoří soukolí ozubených koleček, která do sebe zapadají.

Nebyla bych to ovšem já, abych se nezeptala, jaká pomoc je této sociální službě poskytována v rámci státu, krajů či obcí. Bohužel jsem se například dozvěděla, jak nedostatečné bylo zásobování zdravotnickým materiálem v době koronavirové.

A protože jsem ze Zlínského kraje, jela do kraje Moravskoslezského, byla jsem zvědavá, zda i Zlínský kraj podporuje tuto činnost sociální služby. Lidé z hospicu totiž zajišťují péči i v našem kraji.

Bohužel z hejtmanství poskytnutá dotace je úplně mizivá. Inu, když nejde o nemocnici, tak člověk je až na posledním místě.

Tito lidé stáli v první linii, ale nikdo o nich nenapíše, jako by ani nebyli. Oni vás totiž neberou jako pacienta na posteli a mnohdy statistické číslo, berou vás jako člověka, jemuž na dlani přinesou své srdce, lásku, porozumění a čas, jehož se vám tak nedostává.

Skláním hlubokou poklonu a obdiv těmto lidem.  Vím, není to mnoho, potřebují mnohem více. A je jen na naší společnosti přijmout nabízenou lidskou hodnotu.

A tak končím jedním zbožným přáním. Kéž by se v každém z nás našlo tolik lidskosti a ochoty pomoci, jako jsem poznala u všech těch, kteří v hospicu pracují.

Smrt je pro každého z nás nevyhnutelná, tu neošidíme, neuplatíme, ale můžeme pomoci rodinám, které tuto cestu právě nastoupily.

Máte mou hlubokou úctu.

Eva BADINKOVÁ, zastupitelka Zlínského kraje (KSČM)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 18 hlasů.

Eva BADINKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.