Z tiskové konference k projednávání novely exekučního zákona. Zleva Tomáš Volek, Josef Středula a Petr Hanuš.

Nastanou změny v exekučním zákoně?

Na negativní jevy provázející současnou podobu exekučního vymáhání poukázali aktéři tiskové konference, kterou v Praze uspořádal Institut prevence a řešení předlužení ve spolupráci s Rubikon Centrem a Charitou ČR. Ve středu zasedá ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny, na jehož programu má být novela exekučního zákona.

Zástupci zúčastněných subjektů se shodli, že je nutné uzákonit princip »jeden dlužník = jeden exekutor«, exekutora by měl k případům přidělovat soud a nutná je místní příslušnost exekutorů. Tyto požadavky jsou dle nich předpokladem efektivity exekučního řízení a omezování korupčního prostředí. Cílem má být navracení lidí do ekonomiky, aby řádně pracovali a své dluhy spláceli.

»V projednávání je obrovské zpoždění,« poznamenal v úvodu Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení, »zdržovací taktika se daří«. Novelu Sněmovna poslala loni v listopadu do výborů.

Komu ku prospěchu?

Krize, ke které hospodářství spěje v důsledku pandemie koronaviru, ohrozí další pracovníky, obává se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který vítá všechny snahy o vylepšení zákona. Pozastavil se současně nad tím, že »u firem to jde«, kdy zadlužená firma má jediného insolvenčního správce. Jednoho exekutora by měl mít tedy i zadlužený člověk. »Proč to nejde v případě lidí? Ptejme se ‚komu ku prospěchu‘? Má to snad zničit člověka, nechat se na něm přiživovat? Chceme řešit exekuce, nebo byznys s exekucemi?« položil několik řečnických otázek.

Zavedení teritoriality (místní příslušnosti) exekutorů pomůže nejen občanům-dlužníkům, ale také jejich zaměstnavatelům, vysvětlila Pavla Aschermannová z Rubikon Centra, jež poskytuje pomoc lidem vracejícím se z výkonu trestu. Exekuce je totiž pro zaměstnavatele administrativně náročná (např. mají povinnost komunikovat se všemi exekutory, hlídají pořadí došlých exekučních příkazů ad.). To snižuje zájem zaměstnavatelů zaměstnávat lidi s exekucemi, v době krize zejména. Tomáš Volek z firmy TV Facility Group potvrdil, že v ekonomické krizi jsou prvními propuštěnými právě tito pracovníci.

»Zájmem zaměstnavatelů je, aby dlužník byl schopný vyřešit své dluhy. Současná situace je neudržitelná jak pro dlužníky, tak pro jejich zaměstnavatele, a ve svém důsledku i pro věřitele,« shrnul požadavky Lukáš Curylo, ředitel Charity ČR.

Zbytečné vyšší náklady

Petr Hanuš z Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) náročnost konkretizoval výší nákladů spojených s administrací exekucí zaměstnanců. Podle šetření provedeného UZS, jehož se účastnilo 131 zaměstnavatelů, se tyto náklady pohybují v intervalu 500-3000 Kč na zaměstnavatele a měsíc. »Když se to znásobí počtem zaměstnanců v exekuci, je to významná částka,« vysvětlil. Aspoň jednoho zaměstnance postiženého exekucí přitom mají přes tři čtvrtiny dotázaných firem, téměř dvě třetiny podniků pak měly aspoň jednoho zaměstnance s více než třemi exekucemi. V důsledku sloučení dlužníkových exekucí do jediného řízení by náklady podle většiny oslovených firem mohly klesnout nejméně o 50 procent. UZS jako celek se staví k návrhu na zavedení čisté teritoriality neutrálně.

Pavla Aschermannová, Iva Kuchyňková z Charity ČR a Tomáš Volek.

Další problém Hanuš vidí v tom, že lidé v exekuci nemají účet, takže vyplácení mzdy v hotovosti či na cizí účty dále zvyšuje firemní náklady.

Výzva politikům

Nastavte spravedlivější exekuční systém, požadují organizace, zabývající se dluhovou problematikou (např. Asociace občanských poraden, Český helsinský výbor, Charita ČR, Ekumenická akademie, Platforma pro sociální bydlení ad.). »Přijetí novely exekučního řádu a několika klíčových pozměňovacích návrhů je příležitostí, která se už nemusí opakovat. Máme možnost udělat tlustou čáru za exekučním byznysem, který se na přelomu tisíciletí u nás rozmohl,« uvádí se ve výzvě.

Spravedlivý exekuční systém neexistuje, spravedlivé je platit dluhy a potírat lichvu, reagoval poslanec, člen ústavně právního výboru a podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení Stanislav Grospič (KSČM), který se problematikou dlouhodobě zabývá. »Návrh má asi 200 stran a zrovna tak počet stran textů pozměňovacích návrhů,« řekl našemu listu. »V principu podporujeme čistou teritorialitu, neprojde-li, pak alespoň spotřebitelskou teritorialitu. Dále chráněný účet, ochranu osob, které jsou již chráněny v insolvenci – to jsou starobní důchodci, mladiství, osoby s omezenou zdravotní způsobilostí – před mobiliárními exekucemi. Dále také jednorázové zajištění oddlužení tzv. nedobytných pohledávek za podmínek splacení alespoň základní jistiny,« dodal.

Problémem je, že exekutoři jsou soukromí, což Haló novinám potvrdil Hábl. »Je to velký problém, neboť se chtějí zavděčit věřitelům. Proto se musí rozseknout vztah věřitel – exekutor,« je přesvědčen.

Počet zahajovaných exekucí v ČR dosahuje půl milionu ročně, od roku 2001 to činí již devět milionů exekucí; starších tří let je 3,5 milionu exekucí. V exekuci loni bylo 783 000 občanů, což je téměř devět procent obyvatel starších 15 let. Víc než tři exekuce mělo 474 tisíc osob, víc než deset exekucí pak 157 tisíc lidí.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 6 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.