Nejvyšší státní činitelé v Lidicích, vlevo prezident republiky Miloš Zeman. FOTO – Haló noviny/Roman BLAŠKO

I ticho v Lidicích varuje

V komorním provedení uctili představitelé veřejného života a občané 78. výročí vyhlazení středočeské obce Lidice německými nacisty. Kvůli koronaviru se letos, poprvé od roku 1945, nekonala žádná veřejná akce, ani Přehlídka dětských pěveckých sborů Světlo za Lidice. Věnec ke hrobu lidických mužů položil i prezident republiky Miloš Zeman.

Pietní akt s kladením věnců byl letos oproti jiným ročníkům výrazně kratší, protože nebyly na programu žádné projevy. Jako první položili věnce přeživší lidické tragédie, poté prezident, který k nim po skončení pietní části přisedl a chvíli s nimi hovořil. Jako jediná lidická žena se letošní vzpomínky dožila Jaroslava Skleničková, spolu s ní několik lidických dětí.

Akce se účastnili také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředseda horní komory parlamentu Jiří Růžička (zvolen za TOP 09 a STAN), předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), její místopředsedové Vojtěch Filip (KSČM), Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Pikal (Piráti) a premiér Andrej Babiš (ANO). Zastoupení ústavních činitelů bylo velmi reprezentativní.

»Lidice, to byla odveta, pomsta nacistů za atentát na Reinharda Heydricha. A Heydrich, to byla snaha o genocidu českého národa,« řekl novinářům ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Nacistická idea, že některý národ je méněcenný a že má být vyhlazen, to je něco, co není vůbec tak staré a tak minulé, jak si myslíme, a proto je důležité si to připomínat, dodal Zaorálek s tím, že rasismus je aktuální problém i v dnešním světě.

Miloslava Vostrá a Stanislav Grospič. FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

Dopoledne bylo centrální pietní místo - tedy společný hrob lidických mužů s pomníčkem věnovaným lidickým občanům rudoarmějci, členy jednotky hrdiny Sovětského svazu plukovníka Pankova - přístupno jen pro oficiální hosty, odpoledne mohla uctít památku Lidických veřejnost.

Středočeši nezapomínají

Každoročně přijíždí na pietní území Lidic delegace středočeských komunistů, členek Levicového klubu žen a Klubu českého pohraničí. Komunisté v čele s místopředsedou ÚV KSČM a předsedou středočeské stranické organizace poslancem Stanislavem Grospičem a předsedkyní rozpočtového výboru Sněmovny Miloslavou Vostrou přistoupili k hrobu lidických mužů s věncem z rudých karafiátů. Za nimi pak zástupci všech okresních výborů KSČM ve Středočeském kraji, také středočeští zastupitelé Zdeněk Štefek, Jiřina Fialová, Zbyněk Coufal a Pavel Hubený. Národní radu KČP zastupovali její první místopředseda Jaroslav Hudec, Rudolf Peltan a Miloš Zahradník.

Nezvyklý klid na lidické pláni, kterou za běžných okolností při veřejné pietě lidé zaplní a dětští zpěváčci ze čtrnácti krajů republiky rozezpívají prostor před muzeem, vedl přítomné ke ztišení. »I zdejší ticho mluví,« řekl našemu listu Grospič. »To ticho však také varuje,« doplnil jeho myšlenku Štefek.

Květiny ženám a dětem

Členky LKŽ v čele s předsedkyní Republikové rady Květou Šlahúnkovou a společně s poslankyní Vostrou položily květiny u sochy Lidické ženy s růží (akad. sochař Bedřich Stefan). Poté účastníci přešli k Pomníku dětských obětí války od akademické sochařky Marie Uchytilové. Tradičně zde ženy položily kytice bílých květin, mlčky, jen se závěrečným poděkováním od předsedkyně středočeských levicových žen Aleny Grospičové. »Dnes myslím nejen na lidické obyvatele, zejména pak na nevinné zavražděné děti, ale také si uvědomuji, jaké překrucování historie spojené s druhou světovou válkou u nás v posledním období nastává,« řekla naší zpravodajce předsedkyně OV KSČM Praha-západ a členka LKŽ Dagmar Truxová s dovětkem, že v současnosti dochází k případům zlehčování podílu mnohých hrdinů, bojujících proti fašismu, na vítězství ve druhé světové válce.

Desátého června 1942 zastřelili Němci 173 lidických mužů. Ženy a děti nejdříve strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek násilím odděleny. Ženy byly převezeny do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, byly hromadně zahubeny plynem v polském Chelmnu. Obec byla zcela srovnána se zemí. Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

(mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 50 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-06-11 18:38
S těmi nácky má pravdu, vzpomeňme, jak řešili krvavým pučem na
Ukrajině svůj (a svých západních sponzorů) nesouhlas s výsledky
svobodných voleb.
svaty_vaclav
2020-06-11 09:03
Bývalý europoslanec Jaromír Štětina z TOP-09, který se paktuje se
Sudeťáky, se v těchto dnech opět nechal slyšet. Prohlásil, že:
„Jeden z nejznámějších nacistických a komunistických zločinů,“
když komentoval Štětina tragédii v Lidicích. A pak vysvětloval, že v
jeho příspěvku jde o souvislost mezi nacismem a komunismem, které
„řešily politické problémy násilím“. Štětina jako známý
antikomunista a příznivec ukrajinských nacistů z AZOV, by měl být
izolován od normálních lidí na uzavřeném oddělení některé
psychiatrické nemocnice rozbitého Československa. Ostatně v diskusích
HaNo se to nácky také jen hemží.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.