Ilustrační FOTO - Pixabay

Právo bránit se zbraní má ukotvit Ústava

Překvapení se nekonalo. Senát podle očekávání schválil návrh na ústavní zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní podle podmínek stanovených zákonem. Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v rámci EU.

Podle kritiků je však ústavní novela nadbytečná. O dalším osudu předlohy, kterou podpořilo 41 ze 69 přítomných senátorů – tentokrát stačila ke schválení pouze prostá, nikoli ústavní většina – rozhodne Sněmovna, mohla by normu začít projednávat už na červencové schůzi.

Senát chce ústavní novelou rozšířit Listinu základních práv a svobod o ustanovení, že »právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon«. Podle Červíčka ústavní změna zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Navíc posílí vyjednávací pozici ČR při projednávání dalších unijních regulací, míní bývalý policejní prezident Červíček.

Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (ČSSD) uvedl, že je správné symbolicky povýšit právo na obranu života a zdraví na ústavní úroveň. V duchu toho by pak byly omezovány »případné legislativní excesy směřující k zásadnímu omezení, nabývání a držení zbraní«. Podle senátora Zdeňka Hraby (STAN) je novela »ústavně právní vozovou hradbou« proti odzbrojovacím tendencím v EU.

Předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD) však označil návrh za zbytečně omezující, neboť se vztahuje jen na obranu života, nikoli majetku. Novela je podle něj navíc nadbytečná s ohledem na nadřazenost unijního práva národnímu. Tvrdí, že předloha je »agitační nástěnka sloužící pouze k politické deklaraci«. Marek Hilšer (STAN) řekl, že Senát nemá přijímat zákony, »aby se vlk nažral a koza zůstala celá«. Obává se, že novela posílí snahy některých lidí vytvářet domobranu.

Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost, stínový ministr vnitra za KSČM Zdeněk Ondráček rozhodnutí Senátu očekával. Podle něj patří poděkování skupině lidí z hnutí Liga Libe, kteří usilovnou prací při sbírání podpisů pod petici, i přímo prací v horní komoře dokázali přesvědčit senátory. »Jsem rád, že něco takového prošlo a předpokládám, že se tím Sněmovna bude zabývat hned na červencové schůzi, budu iniciovat, aby návrh novely byl zařazen k projednání ve druhém červencovém týdnu,« řekl našemu listu Ondráček.

Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost, stínový ministr vnitra za KSČM Zdeněk Ondráček.

Záloha pro krizové situace

Co se změní, pokud novelu schválí obě parlamentní komory? »Nezmění se nic. Lidé, kteří mají podle současného zákona právo držet zbraň, budou ji moci držet dál. Na to navazují dva zákony, které už začala projednávat Sněmovna v minulém týdnu. Jde o implementaci zbraňové směrnice a doprovodný poslanecký návrh zákona, jehož jsem spoluautorem, o nakládání se střelnými zbraněmi,« zdůraznil poslanec. Oněch 300 tisíc lidí, kteří mají oprávnění držet zbraň, je podle něj velmi dobře prověřeno, jsou bezúhonní, fyzicky a psychicky zdatní a v případě potřeby státu se mohou stát i rezervami pro řešení otázek vnitřní bezpečnosti. »Nechceme tedy trestat spolehlivé a bezúhonné lidi tím, že bychom jim něco brali. Naopak je chceme využít k tomu, že kdyby ČR potřebovala nasazení větších sil a prostředků, tak se na tyto lidi můžeme obrátit,« dodal Ondráček.

Navrhované doplnění Listiny základních práv a svobod vychází z petice, kterou podepsalo 102 tisíc lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise to zdůvodnila mj. nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici unijního opatření však poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující.

Česká republika neuspěla u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici. Vláda musela Sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Norma, kterou v prvním kole projednávání podpořila Sněmovna, zavádí nové kategorie zbraní a zkracuje platnost zbrojních průkazů z deseti na pět let.

Senátní ústavní novela je teprve na začátku schvalovacího procesu. Pro schválení návrhu tak stačila prostá, nikoli požadovaná ústavní většina tří pětin přítomných senátorů, která by při počtu 69 členů horní komory představovala 42 senátorů. Před projednáním Sněmovnou k návrhu zaujme stanovisko vláda. Ondráček věří, že ústavní novela získá potřebnou ústavní většinu v obou komorách českého parlamentu.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 8 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.