Ilustrační FOTO - Pixabay

Americké sankce. USA hájí masová zvěrstva

Mezinárodní soudní tribunál (ICC) odmítl rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který povolil uložení ekonomických sankcí proti představitelům tribunálu, aby je odstrašil od případného vyšetřování amerických vojáků, zda se dopustili válečných zločinů v Afghánistánu. Uvedly to včera tiskové agentury.

Tribunál se ohradil proti »nepřijatelnému pokusu o vměšování do vlády zákona«. Tribunál ujistil, že stojí za svými lidmi, a americké sankce označil za nejnovější krok v řadě bezprecedentních útoků na nezávislý soud. Předseda shromáždění států zúčastněných na ICC, soudce O-Gon Kwon, odmítl opatření, která »brání našemu společnému úsilí bojovat proti beztrestnosti a zajistit vyvození zodpovědnosti za spáchaná masová zvěrstva«. Trump podepsal dekret, který umožňuje uvalení ekonomických sankcí a cestovních omezení na členy ICC zapojené do vyšetřování možných válečných zločinů USA spáchaných v Afghánistánu. Postihy hrozí pracovníkům, kteří by bez souhlasu Washingtonu vyšetřovali příslušníky armády či zpravodajských služeb USA, píše AP. Trumpovo nařízení se týká iniciativy prokurátorky ICC Fatou Bensoudaové, kterou soudci tribunálu schválili v březnu. Vyšetřit se mají údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti po americké invazi do Afghánistánu z konce roku 2001. Vyšetřování by se mohlo týkat členů hnutí Tálibán, afghánské a americké armády i příslušníků amerických tajných služeb.

Podle AP většina členů ICC slíbila Washingtonu, že nebudou požadovat stíhání amerických občanů, neboť by riskovali ztrátu americké vojenské pomoci a podpory v jiných oblastech. Prokurátoři ale údajně dávají najevo ochotu vydat se při vyšetřování i tímto směrem. USA neratifikovaly smlouvu o zřízení ICC z roku 1998, mezinárodní tribunál ale může soudit Američany za zločiny spáchané na území členských zemí. Jednou z nich je i Afghánistán. Americký ministr spravedlnosti William Barr řekl, že rozhodování ICC ovlivňují cizí mocnosti, jako třeba Rusko, které se soud snaží využít pro sledování svých vlastních zájmů. Následně prohlásil, že Američané si nenechají vyhrožovat od samozvaného soudu. Bezpečnostní poradce Bílého domu Robert O'Brien uvedl, že cílem zahraničních manipulací je pobídnout ICC právě k pronásledování amerických vojáků v Afghánistánu.

V podobném duchu se vyjádřila i mluvčí Bílého domu. Kayleigh McEnanyová navíc dodala, že USA mají »silný důvod se domnívat, že v nejvyšších patrech kanceláře prokurátora ICC dochází ke korupci a zneužití pravomocí, což vzbuzuje pochyby o integritě vyšetřování členů americké armády«. Tribunál podle ní dosud nepřistoupil k potřebným reformám, které prosazují USA i některé další země. Trumpovo rozhodnutí ocenil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell naopak uvedl, že krok americké administrativy ho velmi znepokojuje, a vyjádřil ICC podporu. Postoj americké administrativy odsoudila řada nevládních organizací usilujících o respektování lidských práv. Administrativa prezidenta Billa Clintona statut podepsala v roce 2000, Clintonův nástupce George Bush ml. však v roce 2002 uvedl, že USA se k soudu nepřidají. Vláda jeho nástupce Baracka Obamy pak znovu obnovila pracovní vztahy s tribunálem a vystupovala u něj jako pozorovatel.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.9, celkem 12 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.