Libanonci se bouří kvůli chudobě

Libanonci čtvrtým dnem protestovali proti vládě a její ekonomické politice. Obnovili tak demonstrace, jež začaly loni na podzim kvůli korupci politických představitelů. Lidé tehdy žádali výměnu všech politiků.

Nově protesty začaly ve čtvrtek po prudkém poklesu kurzu libanonské libry. Libanonci viní vládu z neschopnosti řešit ekonomickou krizi, v níž se zhoršují jejich životní podmínky. Hodnota libry se od října propadla o 70 %, vysoká zadluženost státu vyvolala finanční krizi, kterou podporuje i korupce vládních úředníků. Zvyšují se ceny zboží a ubývá pracovních míst. Premiér Hasan Dijáb v sobotním projevu obvinil politické oponenty z organizování protestů, což podle něj maří vládní snahu vyšetřit korupci a potrestat viníky. »Šíří lži a pověsti, přispěli k prohloubení krize libanonské libry, tlačí lidi do ulic,« řekl Dijáb na adresu organizátorů protestů. Premiér se úřadu ujal v lednu a podporuje ho i vlivný šíitský Hizballáh.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Lidé demonstrovali v Bejrútu, protest se konal také v Tripolisu na severu země či v Sajdá na jihu. Mnozí vyzývali vládu k odstoupení. Demonstranti ve čtvrtek blokovali ulice a zakládali požáry. Zatímco dříve Libanonci manifestovali hlavně za politické změny, nyní protestují také kvůli hladu a zoufalství. Pandemie COVID-19, v níž vláda v březnu zavedla omezení pohybu a ekonomické činnosti, protesty v zemi utlumila. Nyní opět eskalují. Mnoho Libanonců, kteří závisejí na úsporách v hotovosti, se v důsledku měnové krize ocitlo pod hranicí chudoby, což pandemie ještě zhoršila. Nezaměstnanost v zemi je vysoká a většina pracujících dostává zaplaceno v místní měně. Ceny potravin a základního zboží ale stoupají a jsou pro mnoho rodin neúnosné. Mnohým dění v Libanonu připomíná období těsně před propuknutím občanské války v roce 1975 a obávají se, co se stane, pokud bude napětí eskalovat. V Tripolisu na vojáky, kteří měli zklidnit protesty, demonstranti házeli kameny. Na banky, které viní z finančních problémů, házeli nespokojenci zápalné lahve.

Jak uvádí agentura Reuters, obnovené protesty mohou kabinetu zkomplikovat jednání s Mezinárodním měnovým fondem, který má zemi v případě, že přistoupí na požadované reformy, poskytnout miliardy dolarů. Podzimní protesty vedly k demisi premiéra Saada Harírího, který vládu vedl v letech 2009-11 a od prosince 2016. Demonstranti žádali sestavení vlády politicky nezávislých technokratů. Novým premiérem se stal profesor informatiky Dijáb. Jeden demonstrant uvedl, že nový premiér je ještě horší než ten předchozí. »Hodnota dolaru dosáhla na 7000 libanonských liber. Nemůžeme si dovolit jíst, platit nájem nebo cokoli takového. Zůstaneme tu, dokud kurz dolaru neklesne a dokud nebudou splněny všechny naše požadavky,« řekl. Téměř polovina z šesti milionů Libanonců je nyní pod hranicí chudoby. Oslabení měny vedlo v zemi, která spoléhá na dovoz, k obrovské inflaci.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 3 hlasy.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-06-15 11:33
Doufám, že Libanonci ten chlívek vymetou. Ale pokud se budou spoléhat
na EU nebo, nedej Bože, USA, skončí jako žebráci. Nebo ,jinak
řečeno, podobně jako Libyjci, Iráčané či Syřané.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.