Ilustrační FOTO - Pixabay

Tentýž boj

Robert Prince, veterán amerických mírových jednotek v Tunisku, popsal na webu své dojmy o událostech, které v posledních dnech probíhají v americkém Denveru.

1. Byli kurážní, odhodlaní a jejich pobouření nad sadistickou vraždou minneapoliského obyvatele George Floyda je pouhou špičkou ledovce mnohem hlubšího problému - temnoty, do níž tato zem spadla, a rychlosti, s jakou k tomu došlo. Ačkoli se v centru Denveru už před více než týdnem shromáždily k demonstraci mnohem větší davy, tohle bylo úsilí okolí. Události jako tahle se dějí celonárodně. Pochodovali a skandovali: »Řekněte jeho jméno - George Floyd« a »nestřílejte! Ruce vzhůru!«. Soudím - a je to domněnka - že v jednom okamžiku se na demonstraci sešlo téměř 600-700 lidí, kteří šli po Tennyson Street od knihovny Smiley Library v Berkeleyském parku ke koloniálu Vitamin Cottage Natural Foods’ Grocery na západní 38. třídě. Převážně bílí, a přesto s transparenty, krom jiných, »Na černošských životech záleží«, »Žádná spravedlnost, žádný mír«, »Nemůžu dýchat«, »Jsem s vámi«.

Demonstrace začala poklidně. Jako všude v zemi, Denver v uplynulém týdnu viděl nekontrolovatelné policejní násilí. Demonstrace v severozápadním Denveru přišla den poté, co prominentní denverská obhájkyně občanských práv Elizabeth Eppsová odstoupila z městského výboru Použití síly (Use of Force) poté, co ji policejní síly zasáhly gumovým projektilem a slzným plynem, když se snažila demonstraci řídit. V tweetu pro denverskou policii Eppsová napsala: »Po třech letech práce pro váš výbor Použití síly tímto rezignuji. Minulý čtvrtek jsem se sešla s šéfem Pazenem. O pár hodin později jste mě zasáhli plynem. Zezadu jste mě střelili do zad a do nohou. Spousta obyčejných černochů k vám bude vyhýbavá, tak už tu nemůžu být«. V jiném příběhu, jenž dává příchuť výtržnostem denverské policie, 35letý muž z denverského předměstí Lakewood přišel o oko a bude potřebovat plastiku tváře poté, co jej policií vystřelený projektil zasáhl do tváře. Podobně jednoho mladíka zasáhla denverská policie pepřovým sprejem, když 30. května filmoval protestní demonstraci. I když policie tato obvinění popřela, tyto i další incidenty byly filmovány.

2. Nancy (autorova manželka) viděla upozornění na komunitní bulletin o demonstraci plánované na dnešní večer (středu 3. června; pozn. překl.) v našem sousedství, v severozápadním Denveru, tu, jež nezažila nic menšího než radikální demografické změny s tolika odstrkovanými dělníky a chudými lidmi, většinou Chicano (Američany mexického původu; pozn. překl.) a spoustou zcela nových převážně bělochů vyšší střední třídy, kteří se přistěhovali. Velice jsme se chtěli dostat do ulic a připojit k těm, kdo každodenně demonstrovali v Denveru a okolí. Ale fotografie a videa ukazovaly jen málo lidí s rouškami. Zapomeňte na rozestupy, ty teď neexistovaly. Nancy ve svých 69 a já s přebývajícími (malými, ale přece) dýchacími potížemi jsme odolávali pokušení přidat se k rostoucím řadám větších demonstrací v centru města.

Ale v našem okolí dosud nebyla ohlášena ani jedna, a to tu žijeme od roku 1976. Ve stejném domě. Představovali jsme si, že se zúčastníme, když bude malá a nebude příliš hrozit koronavirus. Říkal jsem si, že nebudu překvapený, když se sejde tak 25, nanejvýš 50 lidí. Byli jsme rádi za příležitost »vyrazit do ulic«. Nic, a myslím tím nic není dnes důležitější než tohle, a i když tu bylo riziko, věděli jsme, že to udělat musíme. Naše sousedka a kamarádka Jamie Rothová - která se později divila, že není mezi účastníky nejstarší - se cítila podobně, stejně jako další dlouhodobá známá a kolegyně - lidskoprávní aktivistka Martha Crowleyová, dlouho sdružená v Loretánských sestrách. Přišla i pátá veteránka, Kathy Hamiltonová, místní krajinářská architektka.

Všichni další, nebo velká většina z nich, byli mladí, aspoň podle mé definice, čili mladší než 45 let. Přicházeli jako páry, v rodinách, ve skupinách přátel, bojovat za svou budoucnost, a všichni jsme konali podobně tak jako kdysi, když jsme bojovali za sebe - proti rasismu a zahraničním válkám, proti policejní zvůli a za zdravější prostředí. Tentýž boj, už padesát let.

Překlad Vladimír SEDLÁČEK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 5 hlasů.

Vladimír SEDLÁČEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.