Ilustrační FOTO - Pixabay

Práce není. Sloni se musí vrátit domů

Asi tři tisíce thajských slonů obvykle využívaných v turistickém ruchu se v polovině března ocitlo po náhlém zavření zábavních parků kvůli koronaviru bez práce - ovšem také bez jistoty potravy. Tisícovka z nich se tedy z parků a takzvaných svatyní, které pod zástěrkou respektu a etiky často skrývají výnosný byznys a krutou drezuru, přesouvá do rodných vesnic, píše agentura AFP.

Také Čajjapón, který se již patnáct let živí jako mahut neboli strážce slonů, se rozhodl svých sedm svěřenců zachránit před hladem a odvést je zpátky do 100 kilometrů vzdálené vesnice, odkud pocházejí. Ve velice úmorném vedru ale skupina postupuje jen pomalu – protože na cestu se vydává pouze před rozbřeskem a večer, kdy je teplota více snesitelná. Navíc se sloni pohybují rychlostí pouhých čtyř až pěti kilometrů v hodině a musí se často zastavovat, aby se napásli. Jejich denní spotřeba představuje celých tři sta kilogramů rostlinné potravy, takže i jejich nasycení trvá. »Jsou vysílení, ale spíš dobře naložení. Mají vynikající paměť. Vypadá to, že i po letech vědí, že se vracejí domů,« usmívá se Čajjapón.

Chybí potrava

Za dobu dvou měsíců se podobným způsobem vrátila do svých rodných vesnic tisícovka slonů, desítky jsou stále na cestě. V Chuaj Pakút na severu Thajska tak na 400 obyvatel nyní připadá 92 slonů. Vypustit je do volné přírody není možné, protože by mohly nastat konflikty mezi nimi a stovkami stále divoce žijících jedinců, kromě toho by mohli onemocnět nebo se zranit. Nyní sice nemusí vozit turisty, koupat se s nimi nebo předvádět čísla jako v cirkuse, ale jejich návrat ke kořenům má přesto svá úskalí. Rozlehlé lesy, obklopující vesnici, zčásti ustoupily kukuřičným polím, ale pro tak velkou skupinu slonů nepředstavují dostatečný zdroj potravy. Mahut Džira, který se svými slony cestoval tři dny a dvě noci, chce sice pro své svěřence pěstovat trávu, banány a cukrovou třtinu, ale ani tato potrava nebude stačit.

Představitel nevládní organizace, která zvířatům zajišťuje potravu a léky, říká, že vesnice Chuaj Pakút není vůbec připravena na to, aby dokázala tolik zvířat dlouhodobě zvládnout, zajistit jim, co potřebují. Sloni možná začnou ničit místní úrodu, což způsobí nevoli vesničanů. Některým z nich navíc hrozí, že je lidé budou chtít použít v lesnictví na tahání dřeva, i když to zákon zakazuje. Sloni si totiž při práci v lese často přivodí zranění. »Jenže mahutové jsou nyní bez příjmu a nedostávají podporu od státu, takže jim nezbude než zvířata znovu zaměstnat,« vysvětluje Sengdean Čajlertová ze sloního parku Elephant Nature Park.

Výzva úřadům

Lidé, kterým záleží na osudu slonů, proto nyní vyzývají thajské úřady, aby na situaci zareagovaly a uvolnily na záchranu chobotnatců prostředky. Další doufají, že nynější zkušenost přinese zamyšlení nad tím, jaké je postavení slonů v turistickém ruchu. Za posledních třicet let se počet slonů v zajetí zvýšil o třicet procent. Jakmile je zvíře domestikováno, je podle thajských zákonů na rozdíl od divoce žijících jedinců považováno za dobytek.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 1 hlas.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.