Ilustrační FOTO - Pixabay

Útlum těžby ropy naráží na sociální potřeby

Saúdská Arábie a Rusko tak dlouho tlačily na ropné sdružení OPEC+, až v prvním červnovém týdnu dosáhly dohody o pokračování nižší těžby, které platilo od dubna. Ovšem jen na dva měsíce.

Ještě v červnu a červenci bude těžba o téměř deset milionů barelů denně nižší, než bývalo před dohodou. Pak se ale proti ekonomickým důvodům snížení začnou stavět sociální potřeby jednotlivých členských zemí Další dohoda se tak stává problematickou, napsala agentura Bloomberg. Ekonomicky dohoda uspěla, cena ropy se zvýšila ke 40 dolarům za barel z asi dvaceti. Navíc se už objevily první známky hospodářského oživení po pandemii. V květnu dovezla Čína rekordních 11,3 milionu barelů denně.

Byl už nejvyšší čas, květnová těžba OPEC s 24,77 milionu barelů denně byla nejnižší za 20 let. Tomu odpovídaly i ekonomické výsledky společností. Zveřejnili je ruští těžaři. Ten největší, Gazprom, měl za první čtvrtletí ztrátu 13,8 miliardy rublů, druhý ve velikosti Lukoil 46 miliard rublů (15,9 miliardy korun). Pro srovnání vloni za stejné období Gazprom vykázal zisk 107,9 miliardy rublů, Lukoil ještě víc - 149,2 miliardy rublů. Jde o velké firmy, kterým zůstává z minulých zisků určitý »finanční polštář«, stejně si začínají dělat starosti o udržení subdodavatelů, hlavně společností, které se zabývají geologickým průzkumem. Takové starosti nejsou cizí ani britské společnosti BP. Ta už oznámila, že propustí 10 000 zaměstnanců z celkových 70 000.

Irák kličkuje

Nová dohoda v omezení těžby by musela být dojednána do konce července, ovšem už nyní se zdá jasné, že dvě země se k ní nepřipojí. První z nich má být Irák, šestý největší těžař na světě. Už nyní plní své závazky ve snížení těžby jen na 42 %, jeho export dokonce vzrostl o 6,5 %. Bagdád různě kličkuje, slibuje, a neplní, naposledy přišel s návrhem, že snížení bude dobrovolně respektovat ještě v září, ale na další dohody nepřistoupí. To se dá podle agentury pochopit z více důvodů. Irácká vláda nemá na těžbu ropy prakticky vliv. Na jihu těží zahraniční společnosti, americké, britské, ruské a čínské. Ty se na nějaké dohody států neohlížejí, mají své zájmy, chtějí dosahovat zisku. Irák nemá státní těžařskou společnost od doby americké okupace, Američané všechno důsledně privatizovali. Na snížení těžby přistoupil v Iráku pouze ruský Lukoil, a to o 70 000 barelů denně. Kapka v moři, ovšem i ta znamená nižší státní příjmy v zemi, která se ještě nevzpamatovala z americké okupace, navíc krátce po jejím konci musela krvavě bojovat s Islámským státem.

Rok na barikádách

Okupace rozbila i státní sociální politiku, ta je dodnes v troskách, obyvatelé se v posledním roce často bouří, s trochou nadsázky lze říci, že lidé v Bagdádu a Basře strávili poslední rok »na barikádách«. Teď protesty zastavila pandemie, ale všichni jen čekají na její zmírnění. Možná se ani ohlížet nebudou, řada chudých států, Irák mezi nimi, rozvolňuje epidemiologická opatření, protože jejich chudí nemohou zůstat doma, žijí ze dne na den, mají hlad. Prodej co největšího množství ropy představuje pro Irák jedinou naději. Problém navíc komplikuje faktické rozdělení Iráku. Polovina ložisek ropy se nachází na severu v autonomním a spíše prý polosamostatném Kurdistánu, který se o zisky s Bagdádem nedělí. Má také svých starostí dost. Nesl hlavní tíži boje s Islámským státem, a to i v Sýrii, kde podporoval americké zájmy. Američané ho letos zradili, Kurdové se musí starat o posílení své armády a samozřejmě také o nápravu válečných škod.

I Nigérie má problémy

Nigérie přestavuje mnohem menšího těžaře než Irák, ale musí se snažit řešit podobné problémy. Země je stále ve válce, skryté válce s africkou odnoží IS. Jde o válku partyzánskou, islamisté mají většinou základny v okolních velmi chudých zemích, do Nigérie pronikají s cílem porážet vládní jednotky a vytvořit území pod svou nadvládou. Nigérii stojí tento boj značné prostředky, které pak nezbývají na investice. Země o 200 milionech obyvatel z 60 % závisí na těžbě ropy. Ta vytváří až 90 % exportních příjmů. Jakýkoli ekonomický propad by měl vážné sociální důsledky. Nigérie proto nejen neplní závazky snížení těžby, těží o 200 000 barelů denně víc než v minulosti. Vláda to vysvětluje prostě - když nebudou prostředky na sociální dávky, začne mít úspěch protivládní islamistická propaganda, bude hrozit konflikt mnohem větších rozměrů, než jaký probíhá teď.

Není pochyb o tom, že pokud se země OPEC+ v červenci nedohodnou, a zdá se to pravděpodobné, přijde všeobecné zvýšení těžby. Ropným státům zůstane jediná naděje, že pandemie do podzimu přejde a státní peníze, které pumpují do ekonomiky USA a EU, povedou k ekonomickému oživení. Jinak se jim rozplynou ještě na začátku roku značné finanční rezervy.

(pe)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 4 hlasy.

(pe)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.