Ilustrační foto - wikimedia commons

Měsíční program má spasit Boeing

Americký internetový server Ars Technica uvedl, že plánované nové přistání Američanů na Měsíci nebude jen politickou akcí, jakýmsi důkazem americké technické převahy, ale že se našel i naléhavý ekonomický smysl, záchrana firmy Boeing.

Firma se potácí v těžké krizi poté, co se jeden z modelů jeho letadel, Boeing 737MAX, stal absolutním propadákem, ve světě je dál zakázáno jej používat. Boeing má ovšem i »kosmickou divizi«, tedy stavbu nosných raket. Nyní vyvíjí supertěžkou raketu, která je potřebná právě k cestám na Měsíc. Vývoj probíhá už téměř deset let, zkušební start se měl konat už před třemi roky, byl však odložen až do roku příštího. Už v březnu Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že kvůli pandemii dojde k dalšímu zdržení.

Ctižádostivý plán

Vloni v březnu představil americký viceprezident Mike Pence nový kosmický plán, podle něhož se má koncem roku 2024 uskutečnit výsadek na Měsíc. Má to být v oblasti měsíčního jižního pólu, mezi astronauty, kteří přistanou, má být nejméně jedna žena. Média se hned dovtípila, že jde o čistě politickou ambici současného vedení USA. Jednak se dalo předpokládat, že americký prezident Donald Trump si připravuje »trumfové eso« pro letošní předvolební kampaň, kde své volební heslo z předchozích voleb - Udělejme Ameriku opět velkou – prohlásí za splněné právě plánem výsadku na Měsíci, jednak sám výsadek bude chápán jako Trumpovo velkolepé gesto na rozloučenou. Ovšem jen v případě, že by letošní listopadové volby vyhrál. Pak by mu koncem roku 2024 zbývalo jen pár týdnů v úřadě.

Lobbisté mají napilno

Zhruba ve stejné době, kdy Pence plán oznamoval, se do velkých těžkostí dostala firma Boeing. Její lobbisté se začali rozhlížet, jak by průmyslový kolos zachránili. Obrátili se na vládu s plánem na využití supertěžké rakety. V jednáních se začal měsíční plán měnit. Původně se uvažovalo, že NASA postaví u Měsíce orbitální stanici, která bude sloužit k vlastním misím na Měsíc, ale také jako zásobovací. V takovém případě by kosmická raketa ze země přilétala pravidelně, ale poměrně řídce. Tak jednou do měsíce, kdy by bylo třeba vyměnit posádku, protože delší pobyt prý znemožňuje kosmické záření. To bylo lobbistům málo, prosazovali jiný program, kdy by na měsíční expedici létaly rovnou dvě těžké karety, jedna s přistávacím modulem, druhá s posádkami. Ta by obíhala kolem Luny a plnila program přistávání. Při takovém modelu by bylo potřeba alespoň 30 letů ročně, a tedy více raket. Každý start by NASA stál 1,5 miliardy dolarů.

Musk má náskok

To je hodně drahé. Miliardář Elon Musk, který sní o letech na Mars, si počítá za jeden start supertěžké rakety Falcon Heavy od 90 do 150 milionů dolarů. Má sice menší nosnost, uveze necelou polovinu nákladu co projektovaná loď Boeingu, ale i tak je cenový rozdíl obrovský. Musk preferuje orbitální stanici u Měsíce. Potřebuje ji jako přestupní stanici právě na Mars. Za pozornost stojí i náklady, Musk plánuje velmi střízlivé, zásoby by na stanici dopravovaly nákladní rakety, ty, které mají dopravovat kosmonauty, by létaly jen na expedice, tedy jednou dvakrát do roka, přistávací modul by na posádky čekal na stanici. Musk stanici potřebuje také proto, že by na Měsíci chtěl těžit horniny. V tom má vládní podporu, USA nedávno oznámily plán na měsíční těžbu. To by se ovšem neobešlo minimálně bez orbitální stanice. Ještě lépe se stanicí přímo na povrchu Luny, s čímž ovšem mohou být právní problémy, které mohou trvat roky. Ostatní státy s kosmickým programem ostře nesouhlasí se záborem měsíční půdy.

Záchrana má přednost

Proti zájmům Muska stojí vládní snaha o záchranu Boeingu. Vláda se snaží celkem logicky. Jde o obrovskou výrobní kapacitu. Americký export stojí na letadlech, zbraních a potravinách. Pokud by letadla vypadla, silně by to poškodilo americkou ekonomiku jako celek. Boeing se však potácí od nezdaru k nezdaru. Po »uzemnění« modelu Boeing 737MAX, ztratil zakázku na dopravu astronautů k Mezinárodní kosmické stanici (ISS), když se mu vloni nezdařila zkouška rakety Starliner, která prokázala závažné chyby v programovém zabezpečení. Naopak Muskovi se daří a nedávno poslal k ISS raketu s lidskou posádkou. I tak vláda trvá na svém, že Boeingu je nutné pomoci. Může to udělat jen prostřednictvím kosmické divize, její pomoc při výrobě letadel by jistě ve světě vyvolala ohromný nesouhlas jako »nedovolená podpora«. Takže neoficiálně prosáklo, že podoba expedic s orbitální stanicí padla, alespoň pro začátek. Oficiálně však zatím není známo nic. Snad jen už zmíněné další zpoždění programu, oznámila ho NASA na počátku koronavirové pandemie. Přerušila provoz dvou zařízení na výrobu a testování raket Orion a Space Lunch System od Boeingu. Právě ty by měly podle vládních představ hrát rozhodující úlohu při opětném dobývání Měsíce.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 1 hlas.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.