Ilustrační FOTO - Pixabay

Shoda na fondu obnovy se rýsuje

Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel.

Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku. »Jsem odhodlán okamžitě zahájit skutečná vyjednávání s členskými zeměmi a naším záměrem je uspořádat okolo poloviny července v Bruselu osobní vrcholné jednání,« řekl novinářům Michel. Jednání podle něj ukázalo vůli vedoucích představitelů dohodnout se na záchranném plánu, avšak také některé rozdíly v pohledech na jeho základní parametry.

Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Podle její šéfky Ursuly von der Leyenové proti tomu, aby si EK tyto peníze bezprecedentně vypůjčila, nevystoupil žádný z vrcholných politiků bloku. Rozdílné názory naproti tomu dali najevo na celkový objem fondu, poměr mezi přímými granty a půjčkami nebo na nové příjmy rozpočtu, jimiž chce Brusel financovat splácení dluhu.

Komise plánuje rozdělit prostřednictvím fondu svázaného s příštím sedmiletým rozpočtem celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie COVID-19 zasáhla nejvíce. Jejich představitelé stejně jako političtí vůdci Francie a Německa návrh v zásadě podpořili a hovořili o nutnosti rychlé dohody.

Méně srozuměna s plánem komise je skupina tzv. šetrných států představovaná Rakouskem, Nizozemskem či skandinávskými zeměmi. Ta trvá na výrazně větším zastoupení úvěrů a jasných detailech splacení společného dluhu. »Jsme připraveni pomoci zemím nejvíce zasaženým COVID-19, ale podpora musí být dobře zacílená a jasně časově omezená,« uvedl po jednání rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Lídři části zemí východního křídla EU včetně ČR či Maďarska pro změnu nelibě nesou, že v zájmu pomoci dosud bohatším jižním zemím by podle navrženého klíče měly dostat z fondu menší poměr peněz, než jim náleží z běžného unijního rozpočtu.

Podle českého premiéra Andreje Babiše je problémem navržené kritérium nezaměstnanosti za posledních pět let, které spoluurčuje výši příspěvků jednotlivých zemí a které nemá s dopadem koronaviru nic společného. ČR, která má nezaměstnanost trvale nízkou, kvůli tomu přichází o peníze. »Kritéria rozdělování musí být spravedlivá pro všechny,« uvedl Babiš po jednání.

Visegrádské země však podle ČTK nejsou v pohledu na návrh jednotné: Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s ním logicky zásadě spokojeno, stejně jako proevropské Slovensko.

(rom)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

(rom)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.