Ilustrační FOTO - Pixabay

Když zažívání zlobí dlouhodobě

Zažívací trakt je často odrazem našeho způsobu a celkového zdraví. Proto se stres, špatná strava, nedobrý pitný režim často projevují právě v zažívání. Člověka pak častěji trápí bolesti břicha, nadýmání, nevolnosti či průjmy. Pokud se ale tyto nepříjemnosti vracejí, může skrývat nemoci, které v čím dál větší míře postihují hlavně aktivní generaci. Idiopatické střevní záněty, IBD (Crohnovu nemoc a Ulcerózní kolitidu). U těchto nemocí je velmi důležité ji včas odhalit a řádně léčit. S moderními inovativními léčivy je pak velká šance pro pacienta na prožití kvalitního a dlouhého života s minimem obtíží.

Nějakou formu zažívacích obtíží má občas každý. Většina je přikládá k dietní chybě, virové či bakteriální infekci ze špatného jídla či pití, nebo prostě přemíře stresu. Jenže pokud jde o problémy dlouhodobé, může být zaděláno časem na vážné problémy i nutnost operativního řešení.

Přitom lékaři předpokládají, že nespecifikovanými střevními záněty trpí cca 2 – 3x více lidí, než se ve skutečnosti léčí.

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou vleklá zánětlivá onemocnění tenkého a tlustého střeva, která patří mezi civilizační choroby. Obě nemoci byly plně rozpoznány až ve 2. polovině 20. století v USA a v západní Evropě. V posledních dvaceti letech se jejich četnost stále zvyšuje. V České republice je každý rok diagnostikováno cca 500 – 600 nových pacientů s Crohnovou chorobou a cca 1000 – 1200 nových pacientů s ulcerózní kolitidou. Příčina vzniku obou nemocí není známa, avšak nepochybně souvisí se změnou diety, konzervací a přípravou jídla, s neustále se zvyšujícími hygienickými standardy, které se uplatňují od útlého dětství, a také se širokým užíváním antibiotik a chemoterapeutik. Velký význam mají vrozené a zatím blíže neurčené dispozice.

Střídání špatných a dobrých dnů

Idiopatické střevní záněty (ISZ) jsou charakterizovány zánětem a poškozením tkání v průběhu celého trávicího traktu s různou tíží onemocnění, která může kolísat. Postiženo bývá zejména střevo. Periody aktivního onemocnění (»špatné časy« - relaps) obvykle se střídají s periodami remise (»dobré časy« - remise). Právě to je u této nemoci nebezpečné, protože po odeznění relapsu má pacient pocit, že je již vše v pořádku. Přitom během vzplanutí, kdy se nemoc projeví, mají nemocní nejčastěji problémy s častými řídkými stolicemi, někdy s krví, břišní bolesti, úbytkem na váze a horečkou. V mezidobí mezi vzplanutími mohou být nemocní bez zcela potíží. Přitom období remise a relapsu bývají různě dlouhá, někdy měsíce, jindy až roky.

Kde je příčina?

Bohužel pro lékaře příčina ISZ není přesně známa. Odborníci se přiklánějí k tomu, že jde pravděpodobně o autoimunitní proces s genetickým základem, který je spuštěn procesem ze zevního prostření, např. infekcí. ISZ postihují obě pohlaví téměř stejně často. Dvěma základními ISZ jsou Crohnova nemoc (CN) a ulcerózní kolitida (UC). Obě mohou postihnout kohokoliv v kterémkoliv věku, ale většinou je nemoc diagnostikována u pacientů ve věku 15 – 35 let, tedy v produktivním věku. Druhá vlna častějšího výskytu je ve věku 50 – 70 let. U dětí je hlavním symptomem, kromě projevů gastrointestinálních, i zpomalený růst. Pacienti, u nichž nemoc začne v mladém věku, mají navíc v pozdějším věku zvýšené riziko rozvoje kolorektálního karcinomu.

Crohnova choroba

Jednou z nejznámějších nemocí, které spadá pod označení idiopatické střevní záněty, je Crohnova choroba (CN). Prakticky jde o chronické zánětlivé onemocnění střeva, které může postihnout jakoukoli jeho část. Nejčastější lokalizací je však konečný úsek tenkého střeva (terminální ileum) a začátek střeva tlustého (cékum). Onemocnění má charakteristický endoskopický obraz, s nálezem zánětem postižené oblasti, která je ohraničena zdravou sliznicí. Histologické vyšetření vzorků odebraných při endoskopii pak diagnózu může potvrdit. Diagnostikovat Crohnovu chorobu není vždy jednoduché. K základním klinickým příznakům tohoto onemocnění patří bolesti břicha, průjem, krev ve stolici. Onemocnění se může projevit také mimo-střevními příznaky, které signalizují chorobu na jiných orgánech. Jde zejména o bolesti kloubů, kožní projevy nejčastěji na bércích, záněty duhovky a cévnatky.

Klinické příznaky uvedené výše nejsou pro Crohnovu chorobu specifické a provázejí celou řadu dalších onemocnění zažívacího ústrojí. K určení diagnózy je tedy třeba dalších speciálních vyšetření. Na prvním místě je třeba uvést endoskopické vyšetření střeva s odběrem vzorků sliznice a jejich histologickým vyšetřením. Dále je nutné provést laboratorní vyšetření krve. Zde provádíme jednak obecné vyšetření biochemické a vyšetření krevního obrazu, jednak máme k dispozici vyšetření serologická (vyšetření protilátek) a speciální genetické vyšetření, využívané zejména při hledání optimální medikamentózní terapie.

Vznik Crohnovy choroby je podle lékařů podmíněn geneticky, faktory zevního prostředí zde hrají pouze doplňkovou roli. Je tedy velmi těžké tomuto onemocnění předcházet, ale je velmi důležité jej včas odhalit a správně léčit.

Ulcerózní kolitida

Druhou nemocí je pak Ulcerózní kolitida, což je zánětlivé onemocnění postihující konečník a různou část tlustého střeva. Průběh onemocnění je chronický, kdy se střídají období aktivního zánětu s obdobími klidu, která jsou u různých pacientů různě dlouhá. Někteří pacienti přesto vykazují trvalou aktivitu onemocnění. Projevuje se zejména nutkáním na stolici, častou ale nezdravou stolicí (příměs krve, hlenu), bolestí břicha. V případě těžšího zánětu se mohou vyskytovat teploty, únava, nechutenství a pokles hmotnosti. Častá je i chudokrevnost.

Příčina onemocnění není zatím známa, předpokládá se, že na jeho vzniku se spolupodílejí vlivy genetické i prostředí. Je zajímavé, že vyšší výskyt onemocnění je zaznamenán v rozvinutých zemích, v rámci Evropy je výskyt ulcerózní kolitidy 4 – 5 krát vyšší v severních oblastech ve srovnání s jižními. Vliv může mít tak vedle genetiky i strava a nezdravé prostředí. Rozdíly ale existují i mezi jednotlivými etniky, vyšší výskyt je například zaznamenáván u židovské populace.

Onemocnění nejčastěji vzniká ve třetí dekádě života, druhý menší vrchol je pak možno pozorovat ve starším věku (šestá – sedmá dekáda). Ženy jsou postiženy o něco častěji než muži. Projevy onemocnění závisejí na rozsahu postiženého střeva a intenzitě zánětu. Rozsah postižení se však v průběhu trvání nemoci může u téhož pacienta měnit, zvětšovat nebo zmenšovat.

Nová éra biologické léčby

I když zatím lékaři neumí definitivně tyto střevní choroby vyléčit, u značného množství pacientů je současná a nově zaváděná léčba velmi účinná a drtivá většina z nich žije »normální život« bez větších omezení. U nemocných s Crohnovou chorobou musíme často využívat chirurgickou terapii, cca 70 % nemocných s touto diagnózou je během svého života operováno. Postavení chirurgie u nemocných s ulcerózní kolitidou je méně významné, v průběhu života je operováno cca 10 – 15 % nemocných.

»V minulosti byly idiopatické střevní záněty chorobami s vysokou úmrtností a výrazným zhoršením kvality života pacientů. Přestože celkový počet nemocných v České republice stoupá, úmrtnost je, především díky inovativní léčbě, relativně nízká a stabilní,« uvádí Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

* Změny posledních let souvisejí s nástupem biologické léčby, kterou je dnes v rámci dedikovaných center léčena přibližně polovina pacientů. Léčba je tak stále dostupnější.

* Současná strategie léčby je založena na terapii na míru konkrétním pacientům. Cílem je dlouhodobé potlačení zánětlivé aktivity, snížení rizika strukturálních změn a opakovaných chirurgických výkonů.

* Chirurgické výkony minimalizují ztrátu resorpční plochy tenkého střeva a zachovávají celistvost trávicí trubice a tím kontinenci pacientů. Laparoskopické operace se staly u Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy součástí klinické praxe.

Idiopatické střevní záněty jsou v centru pozornosti soudobé gastroenterologie, a to i proto, že dochází k velmi rychlým pokrokům v terapii a diagnostice. Výzkum v této oblasti probíhá zvláště intenzivně v Severní Americe a v západní Evropě. Je možné, že během krátké doby (cca několik let) dojde k zásadním změnám v léčbě, což může přinést naději na definitivní vyléčení.

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 7 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.