Ilustrační FOTO - Pixabay

Bez »králíkáren« bychom neměli kde bydlet

Od 50. let minulého století do roku 1995 bylo v Česku postaveno zhruba 80 000 panelových domů s 1,2 milionu bytů, ve kterých žijí asi tři miliony obyvatel. Byly stavěny v rámci centrálně řízené bytové výstavby, která byla z velké části zajišťována bytovými družstvy. V rozhovoru s ČTK to uvedl ředitel metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) Martin Hanák. Názory na panelové domy se různí, uspokojit poptávku po bydlení bez panelových sídlišť si ale podle něj nelze představit.

Panelový dům je vybudovaný z prefabrikovaných dílů, panelů. Podle Hanáka byly stavěny podle typizovaných projektů. »Na našem území můžeme nalézt panelové domy v 16 základních konstrukčních soustavách, které je možno rozdělit do mnoha regionálních a materiálových variant. Požadavek masové výroby panelových domů se podepsal na tváři většiny českých měst v podobě panelových sídlišť,« uvedl dále Hanák.

Podle aktuálních statistik je v České republice 4,37 mil. bytů, z toho 3,83 mil. trvale obydlených. Z těchto obydlených bytů připadá 2,16 mil. na bytové domy. V panelových domech je více než polovina z nich. Podle Hanáka byly poslední panelové domy v ČR zkolaudovány na pražských sídlištích Černý Most a Stodůlky v roce 1995. Rozhodnutí o jejich výstavbě padlo před rokem 1990.

Pro výstavbu panelových domů zásadním okamžikem rozhodnutí vlády z roku 1959, kterým byl ustanoven nový typ družstva - stavební bytové družstvo. »Pro podporu zájmu obyvatel o tuto výstavbu byly nastaveny štědré dotační podmínky zahrnující nevratný státní příspěvek a dlouhodobý úvěr umožňující financování výstavby. Maximální podpory a tedy i rozmachu dosáhla výstavba panelových domů v období 1969 až 1989,« uvedl Hanák.

Jak dále uvedl, v roce 1990 činil podíl panelových domů na celkové dokončené výstavbě bytových domů 98 procent. V roce 1980 to bylo 89 %. V 90. letech začal výrazně klesat. Ještě v roce 1994 to bylo 76 %, o rok později už pouze pětina.

»Názory na bydlení na panelových sídlištích se různí. Od památného hodnocení prezidenta Václava Havla, který je nazval králíkárnami, až po hodnocení vyplývající z výsledků sociologických průzkumů mezi obyvateli panelových sídlišť. Ti se svým bydlením vyjádřili poměrně vysoký stupeň spokojenosti,« uvedl Hanák.

Pokud jde o nové developerské projekty, ty nejluxusnější podle něj mohou svým řešením oslnit, ale byty v cenově dostupnějších projektech předčí byty v panelových domech jen v máločem. »Pochopitelná snaha developerů o maximalizaci zisku vede k takovým dispozičním řešením bytů, o nichž nejsem přesvědčen, že jsou lepší, než ty původní. Stejně tak kvalita prováděných prací a použitých materiálů je poplatná snaze maximalizovat zisk,« uvedl dále Hanák.

Za první panelový dům v Česku je považován objekt v pražských Ďáblicích v ulici U Prefy. Ve středu uplyne 65 let, kdy se do něj nastěhovali první obyvatelé. Je v něm 12 bytových jednotek 3+1 o velikosti téměř 100 metrů čtverečních. »Nutno říci, že nešlo o typický panelák, protože nebyl stavěn v žádné z typizovaných konstrukčních soustav. Od svých následovníků se nelišil pouze nadstandardní plochou bytů, ale také tím, že místo ploché střechy má mírně skloněnou sedlovou střechu s ozdobnou římsou a obvodové panely byly pro vnější efekt omítnuty,« sdělil Hanák.

První skutečně typizovaný projekt byl podle něj postaven v roce 1954 ve Zlíně. Použita byla panelová metoda G-40 (G jako tehdejší Gottwaldov a 40 podle počtu bytů v jednotlivém domě) a stala se první standardizovanou konstrukční soustavou. »I z tohoto důvodu je většinou odborníků tato stavba vnímána jako první panelák v Československu,« dodal Hanák.

Dobrá polohová i cenová dostupnost

Byty v panelových domech v ČR byly na konci loňského roku proti cihlovým domům v průměru zhruba o čtvrtinu levnější. Proti novostavbám v developerských projektech byly levnější o 36 %. Byty v panelových domech meziročně zdražily v průměru o 6,4 % na 47 900 Kč/m2. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte. Podle odborníků se v posledních letech jejich obliba výrazně zvedá, a to z důvodu dostupnosti, jak cenové, tak polohové.

»Úroveň panelových domů se dramaticky změnila za uplynulých 20 let díky rozsáhlým revitalizacím, především díky tomu, že panelové domy získaly finální kabát v podobě fasády. Proto jsou dnes panelové domy vnímány jako srovnatelná varianta jiných druhů výstavby. Dalším důvodem je i fakt, že si na ně lidé prostě zvykli a berou je jako součást dnešních sídlišť,« sdělil ČTK regionální ředitel realitní společnosti 4fin Jan Štěpánek.

Podle ředitele Maxima Reality Vladimíra Zuzáka hodně záleží na tom, v jakém stavu je panelový byt. Největší vliv na cenu má staré umakartové jádro, případně staré elektroinstalace, ale také stav celého domu, například okna nebo zateplení. »Naopak nově zrekonstruované byty se mohou cenově blížit bytům ve starší zástavbě. Je zajímavé, že v období před pandemií koronaviru se cenový rozdíl mezi paneláky a cihlovými domy snižoval. Ceny panelových bytů totiž rostly v posledních letech rychlejším tempem,« doplnil Zuzák.

Podle ředitele Bezrealitky Hendrika Meyera celkově platí, že panelové domy v posledních letech výrazně stouply na ceně a v mnohých lokalitách, třeba středočeských městech v blízkosti Prahy jsou i nadále žádané. »Naopak ty méně kvalitní v okrajových lokalitách budou teď s cenami stagnovat nebo dokonce klesat,« řekl Meyer.

»Lidé řeší především lokalitu a občanskou vybavenost. Panelákové byty mají kromě nižší kupní ceny často i menší náklady na energie, konkrétně topení. Samozřejmě jsou zde i zápory typu unifikace prostoru, či poddimenzované plochy na parkování. Ale obecně nejde dávat všechny panelové domy do jednoho koše,« uvedl jednatel společnosti FérMakléři.cz Jan Boruta.

Podle jednatelky společnosti Fincentrum Reality Andrey Daňhelové jsou byty v panelových domech také ideální na investici, kdy prodávající byt následně pronajímají. Jak uvedla, oblíbené jsou panelákové domy, které jsou v dobrém stavu. Typickým příkladem je podle ní pražské sídliště Invalidovna.

Oblastní ředitel M&M Reality pro Prahu Jan Martina uvedl, že z urbanistického hlediska nabízí většina panelových sídlišť v hlavním městě řadu výhod. Dostatek zeleně, skvělou dostupnost k hlavním tepnám městské hromadné dopravy, kompletní vybavenost přímo v místě. »To se o nových developerských projektech stavěných na zelených loukách často říct nedá. Oproti starší cihlové zástavbě jsou zase panelové domy méně nákladné na údržbu,« dodal Martina.

Zeleň sídlištím většinou nechybí

Stav zeleně na panelových sídlištích v ČR je většinou dobrý. Jelikož byla většinou vybudována v 70. a 80. letech, měla zeleň dost času vyrůst. Některá sídliště na okrajích měst mají dokonce přímý vstup do lesa. Většinou jde o tu zelenější část měst. Jako velmi špatnou až kritickou naopak vnímají ale odborníci situaci ohledně parkování.

»Mnohá sídliště byla navržena tak, aby zeleň byla jejich integrální součástí. Ne všude se návrhy podařilo realizovat, ale obecně platí, že jsou to ty zelenější části měst. A jakmile se jednotliví vlastníci pustí do zeleného urbanismu, může se situace ještě výrazně zlepšit,« uvedl Meyer.

Podle Zuzáka záleží hodně na lokalitě. Některá sídliště mají hodně zeleně, případně jsou na okraji města přímo s přístupem do lesa. »V tomto směru jsou v Praze skvělé například Ďáblice nebo Bohnice, v Brně jsou to sídliště Lesná nebo Kohoutovice. Naopak jiná sídliště jsou na tom mnohem hůř, bez parků a lesa, obklopené jsou buď další zástavbou nebo na okraji města přímo polem,« sdělil Zuzák. Někdy podle něj bývá problém s neudržovanou zelení. Situace se však, jak dále uvedl, postupně zlepšuje. Jako příklady postupného posílení zeleně, parků a hřišť uvedl pražská sídliště Jižní Město a Černý Most.

»Záleží na oblasti. Jsou samozřejmě starší zástavby, kde zeleně není tolik, nicméně paneláková sídliště bývají situována tak, aby mezi nimi vznikala hřiště či parky. Rozhodně zde můžou klienti očekávat více zeleně než v samotném centru měst. Ideálním příkladem je Invalidovna, která je situována vedle parku, a je tak právem považovaná za jedno z nejzelenějších sídlišť v Praze,« doplnila Daňhelová.

Pokud jde o parkování, Štěpánek považuje situaci na sídlištích za velmi neuspokojivou. Jelikož byla koncipována na velkou obytnou kapacitu, bydlí zde opravdu velké množství lidí na relativně malém prostoru. »Bohužel se však tenkrát nestavěla podzemní parkoviště a všechna auta musí stát v ulicích. Vyřešit by to v budoucnu mohla výstavba podzemních parkovacích domů v místech dnešních hřišť a parků s přímým napojením na okolní bytové domy a opětovnou revitalizací prostředí na střechách těchto parkovacích domů,« uvedl Štěpánek.

Podle Boruty může být prostor pro parkování u lidí dílčím kritériem pro rozhodování, na rozdíl od zeleně ovšem přímo neovlivňuje cenu bytu. »Je faktem, že když se stavěly sídliště, tak nikdo nepočítal s tím, že rodina může mít dvě auta. Bohužel většina sídlišť je postavena tak, že se plocha na parkování dodatečně nedá získat,« dodal Boruta.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 32 hlasů.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jmarek3
2020-07-04 13:50
Havel co by králikář a já zase povídám že, se dnes staví Psí boudy
a pro páníčka postýlka. Vždyť jezdit sám do práce 50km a
zpět,když vás přivítá v boudičce věrný přítel je k nezaplacení.
hajek.jiri51
2020-07-03 16:08
Já se chudákovi Havlovi ani moc nedivím, když trpěl v nějakém
bytečku na nábřeží a musel čučet přes Vltavu na Hrad, kde se
rozvalovali náčelníci Komančů. No ne?
svaty_vaclav
2020-07-03 07:23
Pamatuji si, jak Havel těsně po kapitalistickém listopadovém puči 1989
coby novopečený československý prezident, ještě před rozbitím
Československa, létal ve vládním vrtulníku Mi-8 nad Jižním Městem v
Praze, aby pak po přistání opřen o popelnici na pražském sídlišti
zkonstatoval, že nově postavené domy jsou králíkárny. To bylo asi tak
vše, co Havel udělal pro řešení bytové situace ve vzápětí
rozbitém Československu, které pomáhal rozbít.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.