Ilustrační FOTO - Pixabay

Výrobní firmy si chtějí pořizovat více robotů

Téměř čtvrtina malých a středních výrobních podniků v Česku plánuje v příštích třech letech robotizaci. Ještě více firem hodlá investovat do robotů v Maďarsku a Rumunsku, nejvíce výrobních podniků, třetina, chce automatizovat výrobu v Polsku. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost Universal Robots uskutečnila agentura SC&C.

Z firem, které plánují tuto automatizaci, je v Česku 27 procent rozhodnuto investovat do kolaborativních robotů. V Maďarsku je to 22,5 procenta, zatímco Polsko a Rumunsko jsou na špičce se 39 procenty. Kolaborativní roboty na rozdíl od velkých průmyslových robotů jsou menší, levnější a snadno se dají přenášet na jiná místa a programovat na jiné úkoly.

Nejnižší úroveň robotizace v rámci zemí zařazených do průzkumu je v Maďarsku, kde jenom 11 procent menších firem už vlastní průmyslového nebo kolaborativního robota. O trochu lepší situace je v Rumunsku, kde nějaký druh robota vlastní 15,4 procenta oslovených firem. Následuje pak Polsko s 22,7 procenta robotizovaných podniků.

Česko – země robotů

Nejvíce robotů ze zapojených zemí je v ČR, kde je vlastní 23,3 procenta respondentů. Problémem automatizace v České republice je však nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jedná se především o technicky vzdělané zaměstnance, kteří by s roboty uměli zacházet. Do robotizace by v blízkém budoucnu chtěla investovat každá třetí firma v České republice, avšak nedostatek těchto zaměstnanců může rozvoj lehce zpomalit.

Ve všech zkoumaných zemích převládají roboty u středně velkých podniků, kde také dominují průmyslové roboty nad kolaborativními. U malých výrobních firem je však poměr průmyslových a kolaborativních robotů daleko nižší, ale specifické je pak Rumunsko, kdy je tento poměr skoro vyrovnaný.

U respondentů, kteří zvažují v nejbližších třech letech robotizaci, hraje podstatnou roli to, zda už nějakého robota vlastní. V Maďarsku má téměř čtvrtina podniků plánujících automatizaci nějakého robota. V Rumunsku je to téměř 30 procent podniků, naopak v Polsku jen 14,3 procenta a v ČR téměř 50 procent.

V ČR mezi hlavní důvody robotizace patří zvýšení produktivity a snížení nákladů, dále pak zkrácení dodacích lhůt, zvýšení kvality výrobků eliminací lidských chyb a posílení konkurenceschopnosti.

Mezi první procesy robotizace, které firmy plánují, patří ve všech zemích montáže, balení a paletizace. V Česku je na prvním místě obsluha strojů (64,2 procenta), následně montáže (42,3 procenta), uchopování - (pick and place 37,1 procenta), balení a paletizace (32 procent), třídění (18,1 procenta), přeprava produktů a jejich částí (17,8 procenta), lepení (15,4 procenta) a leštění (10,3 procenta).

Největší poptávka po robotizaci je v ČR v potravinářském a tabákovém průmyslu (52,8 procenta), u výrobců stavebních materiálů (30,2 procenta), u zpracovatelů plastů a v chemickém průmyslu (29 procent), u výrobců elektrických a elektronických výrobků (26,4 procenta), v dřevařství a nábytkářství (25,8 procenta), v textilním (24,6 procenta) a automobilovém průmyslu (24,3 procenta) a ve strojním a kovoprůmyslu (22,2 procenta).

Laciní otroci

Zatímco hodina lidské práce (včetně nákladů na penzijní a zdravotní pojištění) stála už před pěti lety německou firmu 40 eur, hodinové náklady na práci robota vycházejí na 5 eur. Výhodou robotů je vedle ceny i to, že mohou pracovat 24 hodin denně, nepotřebují odpočinek, natož spánek, nechtějí zvyšovat mzdu a ani nestávkují.

A jak si s roboty v potenciálním nahrazování práce stojí české firmy v evropské konkurenci?  Náklady práce na zaměstnance jsou stále v tuzemsku mnohem nižší, než je tomu u západních průmyslových států, kde už je míra robotizace na vyšší úrovni než v ČR. I tak jsou ale české náklady práce vyšší, než je hodinová práce robota.

Proto není divu, že robotizace v České republice patří k evropskému nadprůměru. Na 10 tisíc zaměstnanců připadá v českém průmyslu 119 robotů, čímž se republika v robotizaci řadí k TOP 20 evropským zemím.

V ČR se zúčastnilo průzkumu 196 respondentů, v Maďarsku 180, v Polsku 300 a v Rumunsku 186, kteří mají alespoň jednu funkční výrobní linku. V Polsku se výzkum uskutečnil v listopadu 2019, v ostatních zemích v březnu 2020.


Práci robotů bude nutné zdanit

Otázky Haló novin pro Pavla Hojdu, stínového ministra průmyslu a obchodu za KSČM.

Heslem socialistické industrializace bylo: »Dřinu přenechme strojům«. V podmínkách kapitalismu však robotizace kromě nesporných technologických přínosů znamená také ztrátu pracovních míst. Jak bychom se s tím do budoucna mohli vyrovnat?

Česká republika jako průmyslová a exportní země je závislá na dostatku kvalifikovaných pracovníků a na opakované práce nebo práce bez potřebné invence pracovníka se nejvíce hodí pracovníci nekvalifikovaní (je pouze nutné krátké zaučení), nebo hlavně roboty průmyslové či kolaborativní. Je to vývoj, a výhoda robotů v uvedených činnostech je evidentně nejen ekonomická, ale i ve výkonech, které lidská pracovní síla nemůže zastat. Pracovní místa by neměla zanikat, ale přesunout se např. do kvalifikovaných technických pozic (obsluha - údržba a oprava robotů) a nekvalifikovaní pracovníci mohou zastávat pracovní místa potřebná ve službách tam, kde je nasazení robotů neefektivní nebo dosud nemožné. Nebude také potřebné využívat pracovníků z jiných zemí nebo námezdních pracovníků soustředěných na ubytovnách mimo své stálé bydliště jinde v republice. Rozhodně je ale potřeba řešit zdanění práce robotů, aby bylo možné řešit funkce státu, které musí v současné době stát zajišťovat.

Někteří ekonomové uvažují o zdanění robotů. Zatímco zaměstnanec platí daně, sociální a zdravotní pojištění, s masivní robotizací se výkon ekonomiky zvyšuje, ale plátců do systému ubývá. Jaký má na to názor KSČM?

Domnívám se, že KSČM jako levicová strana se sociálním cítěním musí usilovat o takové ekonomické řešení, aby robotizace nezpůsobila další zbídačování pracující síly, ale i zajištění důstojného života pro občany, kteří jsou nějakým způsobem handicapovaní nebo užívají zaslouženě výsluhy ve stáří. Jak jsem uvedl výše, stát, tedy společnost, nemůže rezignovat ani na funkce, které jsou financovány ze zdanění práce a podnikání, a bude nutné najít rozumný systém zdanění práce robotů, tak jako např. v současné době řeší ČR i EU zdanění mediálního a elektronického podnikání (Facebook, Google apod.).

Měl by stát robotizaci podporovat, nebo ji ponechat samovolnému vývoji?

V současné době, kdy se teprve hledá, jak zajistit zaměstnanost zejména v době krizí a nárůstu nezaměstnanosti, je zapotřebí opravdu najít a uzákonit vhodné zdanění práce robotů, aby právě robotizace nezpůsobila postupný nárůst nezaměstnanosti, a tím rostoucí rozpor mezi možnostmi státu při řešení sociální situace ve společnosti a rostoucími zisky firem. Stát a společnost by měla v každém případě řešit přechod ekonomiky na nové možnosti i zásadnější změnou ve vzdělávání, myslím tím přípravu kvalifikovaných pracovníků v oborech, které budou pro robotizaci a udržitelný vývoj nezbytné. Zatím je klima ve společnosti takové, že ve vzdělání upřednostňuje ostatní obory ne vždy potřebné pro udržitelný vývoj společnosti před obory technickými.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.8, celkem 11 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-07-04 15:40
Tak to má být. Víc robotů a kratší pracovní doba pro lidi. Tento
pozitivní trend by byl masovým přílivem migrantů zničen.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.