Ilustrační FOTO - Pixabay

Smlouva s Arménií připravena

Ministerstvo spravedlnosti dojednalo smlouvu, která by měla umožnit, aby si Česká republika a Arménie vzájemně uznávaly trestní rozsudky v závažnějších kauzách.

Dohoda má řešit případy, kdy je občan jednoho ze států odsouzen ve druhém státu, ale ještě před nástupem do tamního vězení se vrátí do vlasti. Vyplývá to z dokumentů, které úřad zaslal do připomínkového řízení a které má k dispozici ČTK.

Česká republika s Arménií v uplynulých letech řešila situaci údajného mafiánského bosse arménského původu Andranika Soghojana, kterého ČR odsoudila k 22 letům vězení za objednávku nájemné vraždy v Praze. Najatý vrah si spletl oběť, zavraždil jiného člověka a dalšího zranil. Původní rozsudek nad Soghojanem byl zrušen, muž se ocitl na svobodě a z České republiky odjel. Odsouzen byl v nepřítomnosti v roce 2013 a Arménie už ho nevydala zpět. V roce 2014 byl sice na základě českého zatykače v Jerevanu krátce zadržen, poté ho ale Arménie propustila s odůvodněním, že své občany do zahraničí nevydává.

Ministerstvo nyní nechtělo na dotaz ČTK komentovat, zda by připravenou smlouvu bylo možné vztáhnout zpětně právě i na Soghojanův případ. »Proces sjednávání této smlouvy aktuálně probíhá a text návrhu smlouvy ještě není finální. Proto zatím není možné říct, na jaké případy se bude smlouva vztahovat,« sdělila bez dalších podrobností Lucie Machálková z tiskového oddělení.

Podle předkládací zprávy smlouva nicméně míří i na případy, kdy jsou Arméni či Češi odsouzeni ve druhém státě v nepřítomnosti poté, co byli k soudu řádně předvoláni.

»Jelikož ani Česká republika, ani Arménská republika standardně nevydávají své vlastní státní příslušníky - až na výjimečné případy, kterými je v případě České republiky vydání osoby mezinárodnímu trestnímu soudu, vydání osoby s jejím výslovným souhlasem či předání dle evropského zatýkacího rozkazu - případné žádosti o vydání by v takových případech nemohlo být vyhověno,« napsalo ministerstvo.

K takzvanému předání soudního rozhodnutí do Arménie pak v současné době neexistuje žádný smluvní základ, protože zakavkazská země neratifikovala příslušný dodatek k mezinárodní Úmluvě o předávání odsouzených osob.

»Dle informací poskytnutých arménskou stranou neumožňuje arménské vnitrostátní právo převzetí výkonu cizozemského rozhodnutí na bezesmluvním základě,« uvedl úřad, který se proto už od roku 2016 snažil s Arménií uzavřít smlouvu. Text dohody vznikl letos v únoru na schůzce v Jerevanu.

Smluvní strany se podle připraveného textu zavazují uznat a vykonat na svém území pravomocný rozsudek druhého státu, který jejich občanovi ukládá trest odnětí svobody. Druhý stát o to nejprve musí písemně požádat. »Rozsudek nebude uznán a vykonán, pokud v okamžiku přijetí žádosti o uznání a výkon pravomocného rozsudku nepřesahuje délka zbývajícího trestu pět let,« stojí ve smlouvě.

Stát, který bude rozsudek vykonávat, bude vázaný druhem a výší uloženého trestu. Může ale trest přizpůsobit svému právu, pokud je s ním druh či délka sankce v rozporu. Nově uložený trest však nesmí být přísnější. Smlouva také výslovně stanoví zákaz přeměnit vězení na peněžitý trest. Oběma státům zůstane pravomoc udělit odsouzenému milost či ho zahrnout do amnestie.

V České republice je k ratifikaci smlouvy prezidentem nutný souhlas Parlamentu.

(cik)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 1 hlas.

(cik)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.