Ilustrační FOTO - Pixabay

Katalánci proti delikventní monarchii

Katalánský parlament, v němž mají většinu separatistické strany, přijal před týdnem rezoluce, které kritizují španělskou monarchii i krále a vyzývají k pokračování snah o nezávislé Katalánsko. Tyto dokumenty v pondělí vyšly v místním oficiálním věstníku, ovšem bez nejvíce ožehavých pasáží.

To způsobilo další rozkol mezi dvěma hlavními separatistickými stranami a mezi předsedou regionální vlády Quimem Torrou a šéfem katalánského parlamentu Rogerem Torrentem.

Opět o nezávislosti

Podle deníku El Periódico se tak v pondělním vydání věstníku objevily rezoluce bez zmínky o »delikventní monarchii«, »ustavení katalánské republiky« či kritice »krále Felipeho VI. a celé bourbonské dynastie za desetiletí beztrestnosti a nezákonného obohacování«.

Katalánský premiér Torra v pondělí vyzval Torrenta, aby odvolal generálního tajemníka parlamentu Xaviera Mura a aby rezoluce byly zveřejněny v plném znění. Muro se hájí tím, že před přijetím dokumentů právníci parlamentu upozorňovali na kontroverzní pasáže, které odporují dřívějším verdiktům ústavního soudu.

Kvůli podobným dokumentům, které katalánský parlament přijal v roce 2017, skončila ve vězení mj. bývalá šéfka tohoto regionálního zákonodárného sboru Carme Forcadellová. Ta dostala v procesu s několika členy bývalého vedení Katalánska vloni v říjnu 11,5 roku vězení za údajnou vzpouru kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti tohoto regionu na severovýchodě Španělska z roku 2017.

Páteční mimořádné zasedání katalánského parlamentu inicioval Torra několik dnů poté, co bývalá hlava Španělska a nyní emeritní král Juan Carlos I. oznámil odchod ze země. Učinil tak dva měsíce poté, co španělská prokuratura nejvyššího soudu začala předběžně vyšetřovat, zda se mohl dopustit trestného činu korupce či finančního podvodu v případě zakázky na výstavbu vysokorychlostní železnice v Saúdské Arábii. Místo nynějšího pobytu krále, který vládl čtyři dekády do roku 2014, oficiálně známé není. Místní média spekulovala o Portugalsku, Dominikánské republice, Spojených arabských emirátech a naposledy o Novém Zélandu.

70 % exkrále nehrotí

Podle průzkumu veřejného mínění, který o víkendu zveřejnil deník El Mundo, 70 % Španělů považuje za velmi či dost důležitou roli, kterou Juan Carlos I. sehrál při přechodu Španělska k demokracii po konci diktatury Franciska Franka. Na 80 % dotázaných si ale také myslí, že by měl před soudy vysvětlit podezření z daňových úniků a korupce.

Nyní 82letý Juan Carlos I., který ze země odešel bez manželky Sofie, se ve Španělsku léta těšil respektu u široké veřejnosti a byl velmi oblíbený, mj. pro své nestranné vystupování a neokázalý styl. Ke konci úřadování si ale pokazil pověst výlety na lov do Afriky v době, kdy jeho zemi postihla ekonomická krize. Tehdy mu také média přestala podle ČTK tolerovat jeho mimomanželské aféry…

(rom)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 5 hlasů.

(rom)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.