Kpt. Bohumír Lomský a pplk. Ludvík Svoboda v Sovětském svazu, 1941. FOTO - Wikimedia commons

Stanovisko Společnosti Ludvíka Svobody

Stanovisko Společnosti Ludvíka Svobody k hanobení hrdiny Československa a k úmyslnému zneužití české veřejnoprávní televize k rozpoutání další nenávistné kampaně

Neomalená slova moderátora České televize, vyřčená v hlavním zpravodajském pořadu v nejsledovanějším vysílacím čase a nemající nic společného s probíhajícím rozhovorem s ministrem české vlády, úmyslně rozvířila nenávistnou kampaň přepisovačů dějin vůči jedné z největších československých osobností 20. století.

Zaměstnanec veřejnoprávní České televize Jakub Železný úmyslně znevážil v přímém přenosu osobnost národního hrdiny generála a prezidenta Ludvíka Svobody a skrze jeho osobu i všechny veterány bojující proti nacismu v období druhé světové války a jejich blízké.

Zásluhy Ludvíka Svobody jsou objektivně vykresleny v mnoha knihách, publikacích a studiích, které jsou historikům, politologům, ale i celé občanské veřejnosti dostatečně známy.

Jmenovaný moderátor ČT pod rouškou »nenápadné« poznámky o názvu ulice chtěl veřejně vyprovokovat lynčování jedné z mála osobností předlistopadového převratu, které si národy bývalého Československa dodnes váží a uctívají ji a dosud nedopustily její hanobení. Následné smyšlené ahistorické konstrukce moderátora na odsuzující reakci veřejnosti to jen potvrdily.

Jméno Ludvíka Svobody, jeho spolubojovníků i samotných bojů československého vojenského sboru za druhé světové války nesou dodnes mnohá místa, ulice, náměstí, školy, nemocnice, parky po celé České i Slovenské republice.

Nábřeží Ludvíka Svobody v Praze se původně jmenovalo Petrské nábřeží (nedaleko se nachází Petrská věž a Petrské náměstí); později neslo jméno nábřeží Kyjevské brigády (podle 1. čs. samostatné brigády v Sovětském svazu, které L. Svoboda velel a která osvobozovala Kyjev). Po smrti prezidenta Svobody bylo nábřeží v úctě k jeho celoživotnímu dílu přejmenováno na nábřeží Ludvíka Svobody.

Nábřeží Ludvíka Svobody je součástí několika ulic, které nesou jména hrdinů druhé světové války – nábřeží Kapitána Jaroše je naproti na druhé straně Vltavy, dále Dukelských hrdinů, Pplk. Sochora a další. Záměr pojmenování nábřežní ulice je tedy jasný a v tomto kontextu je třeba jeho pojmenování i vnímat.

Společnost Ludvíka Svobody nebude na nepovedenou a nevhodnou řečnickou otázku J. Železného dále reagovat. Vyprovokovaná diskuse sama prokáže neprofesionalitu a nevzdělanost zaměstnance ČT, který denně promlouvá k občanům této země bez jejich mandátu. Komise pro rozhlasové a televizní vysílání jistě na tuto nehoráznost bude objektivně reagovat. Odhalí politický úmysl znestabilnit společenskou atmosféru u nás a nadále rozeštvávat občanskou veřejnost v cizím zájmu.

Ohradit se ale musíme proti moderátorově nařčení prezidenta Ludvíka Svobody ze zrady a kolaborace. (Pojem »kolaborace« má v češtině negativní konotaci a značí spolupráci ve prospěch druhé strany a v neprospěch vlastní strany. Slovo vlastně popisuje zradu.)

Obviňování Ludvíka Svobody z kolaborace s NKVD je zcela smyšlené. (NKVD byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory, zabývající se rozvědkou a kontrarozvědkou. Mimo jiné z pochopitelných důvodů prověřovala nové dobrovolníky do všech armád bojujících na straně Sovětského svazu.)

Generál Svoboda s NKVD jednal, ale nikdy nekolaboroval. Spolupracoval v oblastech, kde to bylo v zájmu Československa a z nutnosti dané válkou. Tak například dojednával odeslání našich vojáků do Francie a na Střední východ.

Všechny politické domluvy a vojenská dojednání, která Ludvík Svoboda vedl, byla vždy dodatečně schválena londýnskou Benešovou vládou. Po ustavení 1. československého praporu pokračoval v jednáních s komisariátem vnitřních věcí Heliodor Píka.

Představitelé zahraničních armád bojujících na straně Sovětského svazu si nemohli vybírat, s kým budou jednat. Je zásluhou právě Ludvíka Svobody a Heliodora Píky, že se mnoho československých občanů dostalo z pracovních táborů a mohli bojovat pod velením Ludvíka Svobody proti fašismu při osvobozování i naší vlasti. (Uvedené skutečnosti objasňují jak samotné vzpomínky Ludvíka Svobody, tak i mnohé odborné práce uznávaných historiků našich i ruských.)

Stejně nesmyslné je moderátorovo napadání Ludvíka Svobody z vlastizrady v roce 1948 a v letech 1968/1969. Historická fakta z období po druhé světové válce jasně dokládají, že generál Ludvík Svoboda dodržoval všechny poválečné zákony, Košický vládní program Národní fronty, vládní usnesení i doporučení prezidenta Beneše. V roce 1948 odmítl krizi vyprovokovanou částí vlády a ve shodě s prezidentem Benešem spolu s ministrem zahraničí Janem Masarykem se postavil za vládu Národní fronty. Jako velitel československé armády v tomto období by nikdy nezneužil armádu proti lidu této země. Lidé si generála Svobody vážili a on si vážil pracujících lidí, kteří chtěli budovat u nás svobodnější a spravedlivější společnost. Volby i následující roky jeho čestný postoj nejednou potvrdily. Jak v roce 1948, tak v roce 1968 se Ludvík Svoboda (již jako prezident) prokazatelně držel litery ústavy.

Složitost takzvaného pražského jara vyvolává dodnes trauma ve společnosti i řevnivost v rodinách pamětníků. Je ale bezpochyby zásluhou prezidenta Ludvíka Svobody, jako vrchního velitele ozbrojených sil Československé socialistické republiky, že nedošlo u nás ke krveprolití a občanské válce. Na všech tehdejších jednáních si byl prezident Svoboda vědom závažnosti a složitosti situace, ale nikdy by nešel proti svému lidu. Ne jako Ludvík Svoboda, ale jako prezident republiky učinil i některé vlastní ústupky. Nikdy by nezneužil armádu v neprospěch národů a občanů Československa, i když by si to v té době někteří »jarní funkcionáři« přáli.

Pomluvy Ludvíka Svobody vycházejí nejen z neznalosti historických dokumentů a faktů, ale část rádoby kritiky je vědomě a manipulativně mířena z pozic agresivní ideologie, z opačného pohledu na historii, s tendencemi předlistopadové dějiny Československa přepisovat a interpretovat nekriticky a subjektivně.

I tento příklad plíživého napadání jedné z největších osobností dějin Československa ve veřejnoprávním médiu svědčí o chorobném stavu a agresivitě společnosti. Bourání soch hrdinů a stavění nových památníků vrahům ukazuje zvrácenost a nevzdělanost dnešních mocných u nás.

Mnozí současní politici a historici však pravdu znají, ale mlčí… Úmyslně, ze strachu, z ideologických předsudků…

Společnost Ludvíka Svobody odsuzuje podíl vzdělávacího systému na neznalosti novodobé historie budoucích »lídrů« České republiky. Je nám jasné, že nemusí každý souhlasit se všemi rozhodnutími a postoji armádního generála a prezidenta Ludvíka Svobody. Asi ani on nebyl neomylný a bezchybný, ale události spojené s léty 1948 a 1968 byly velmi složité pro celou společnost. A tak podstatné je, že vše, co Ludvík Svoboda činil, dělal v zájmu a ve prospěch Československa, jeho občanů a obyvatel.

V Praze, srpen 2020

Předsednictvo Společnosti Ludvíka Svobody


(Společnost Ludvíka Svobody je dobrovolný, nezávislý, demokratický a nestranický zapsaný spolek sdružující zejména vojenské veterány a jejich rodinné příslušníky, příslušníky a sympatizanty Armády České republiky a jejich rodinné příslušníky, kteří se chtějí podílet na ideálech svobody našich národů, demokracie, bratrství slovanských národů a míru, jimž Ludvík Svoboda zasvětil svůj život. Usilujeme o pravdivý a objektivní výklad novodobé historie naší země a jejích ozbrojených sil na veřejnosti, především mezi mládeží. Za tím účelem organizujeme setkání a besedy, konáme každoroční konference, spolupracujeme s renomovanými historiky, vydáváme knihy a brožury, pomáháme veteránům a spolupracujeme s organizacemi sdruženými ve Fóru vlasteneckých organizací.)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.9, celkem 161 hlasů.

Předsednictvo Společnosti Ludvíka Svobody

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-09-16 14:30
Železný patří do zběru odpadu, jakožto i celá ČT. Měli by letět
na hodinu. Přestaňte je platit!!!
svaty_vaclav
2020-09-15 12:09
Česká televize je nenávistná stoka, ze které už jen kape
antikomunistická žluč.
rosemil71
2020-09-14 13:18
Však na každého dojde a už se těším na nejobětavěvější
komunisty,p.Železného,Štětinu,Koláře,Hřiba,Duku,Bendu a
další,kteří budou brzy blekotat,co vše pro socialismus
udělali.Kapouni končí a tito blbečci to stále
nevidí.Lipsko,Brighton,Paříž,Porto,LA,NY a ostatní už naznačili,kam
se bude svět ubírat.
jmarek3
2020-09-13 22:58
Demokracie ukazuje , že slušnost a odpovědnost je lidem v ČT cizí .
Budova ČT byla vybudována za socialismu k pořadům které budou
kulturní a slušné . Bohužel Československá televize zanikla a v
budově ČT pracují lemplové mamonu.
fronda
2020-09-13 22:32
Havloidi nemohli podobné nehoráznosti vypouštět hned v době
privatizačního puče. I ti méně chápaví by je totiž prokoukli a oni
by na těch náměstích zůstali sami. Tak si počkali 30 let, až vymře
dost pamětníků a nová generace bude mít dostatečně vymyté mozky.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.