Snaha o obnovu venkova je naší povinností

Ano, v zájmu férovosti mluvme raději o snaze, protože kompletní obnova našeho venkova na úroveň, které především díky rozvinuté zemědělské výrobě dosahoval před rokem 1989, je vzhledem k objektivním skutečnostem těžko představitelná. Vstup do Evropské unie naše zemědělství těžce poškodil. To mělo samozřejmě za následek i proměnu venkova jako takového.

Připomeňme si základní fakta. Za třicet let klesl stav skotu v České republice z 3,5 mil. kusů na 1,3 mil. kusů, u prasat pak na stejný počet klesl dokonce z 4,5 mil. kusů. Nejde ovšem jen o primární nesoběstačnost v produkci masa a mléka, problémy se nabalují. Tehdy byl k dispozici dostatek organické hmoty, tedy hnoje a kompostů, pro zemědělskou půdu. Nynější zvýšené používání agrochemie je logicky hodně znatelné na její kvalitě. Úbytek neúměrně levné zemědělské půdy, jednoho z nejcennějších národních bohatství, a pokřivený systém dotací se podepsal na snížení produkce obilí téměř o celou polovinu. Více než 10 mil. tun obilí znamenalo z velké části zdroje pro živočišnou výrobu, z čehož plynuly dodávky masa, mléka a vajec do obchodní sítě. Tyto komodity se tak k nám nevalily z Polska, Německa a dalších dnes unijně štědře dotovaných producentů.

Dnes mnohdy vysmívané družstevní zemědělství uplatňovalo jedenáctihonný osevní postup, zabezpečilo organiku v půdě, půdu s dostatkem závlah, produkovalo zeleninu, ovoce, brambory, cukrovku, olejniny, dostatek krmiva pro dobytek. Na polích se pěstovala vojtěška jako zlepšující plodina a krmivo pro skot, což se u dnešních chemicko-pesticidních farmářů téměř nevidí.

Když projíždíte dnes naším Olomouckým krajem, na okrajích mnoha vesnic stojí pomníky. Velmi smutné. Mají podobu chátrajících a rozpadajících se areálů bývalých Jednotných zemědělských družstev, které kromě výše uvedeného poskytovaly zaměstnání také mnoha místním obyvatelům. To mělo pro život venkova zásadní význam. Lidé totiž nebyli nuceni cestovat za prací mimo svou obec, čímž byli více odkázaní na služby, které ve vesnici byly, počínaje obchody přes hospody, různé provozovny služeb třeba po kina ve větších obcích. Nebyl takový pohyb obyvatel, ti žili více pospolu, což mělo blahodárný vliv na komunitní život městeček a vesnic.

Dnes sociální život venkova velmi trpí, i když na první pohled lze namítnout, že mnohé obce vzkvétají, panuje tam čilý stavební ruch, na okrajích vznikají nové rodinné domy. Jenže. Mladá generace má tendenci venkov opouštět, jednak kvůli pracovním příležitostem, jednak proto, že život ve městech je prostě »in«. Pochopitelně, možnost téměř jakéhokoli vyžití na venkově se leckde limitně blíží nule, těžce se udržují prodejny, dokonce i hospody, o dalších službách nemluvě. I nově příchozí, kteří si na venkově pořídí nové bydlení, povětšinou ráno zmizí do práce ve městě a přijedou pouze na noc, doma tráví dejme tomu víkendy. Ale většinou zase v uzavřené komunitě oněch nově příchozích, promíchání se starousedlíky a pocit sounáležitosti s obcí často znatelně chybí.

Olomoucký kraj má z hlediska zemědělství ideální podmínky pro zvyšování rozmanitosti vyráběných výrobků. Díky přírodním podmínkám byla úrodná Haná vždy zdrojem kvalitních obilovin, ovoce, zeleniny a dalších plodin, zatímco hornatější sever poskytuje hlavně pastviny pro dobytek. Tedy pokud na obojím nestojí montovny, skladovací haly nebo třeba solární elektrárny. Proto se chceme zaměřit na efektivní fungování a rozvoj zemědělské výroby tam, kde to ještě podmínky dovolují. I potravinová soběstačnost je totiž důležitým faktorem národní bezpečnosti. Zároveň budeme pomocí vhodných dotačních titulů podporovat zachování venkovských prodejen, hospod a rekonstrukce či výstavbu nových sportovišť či kulturních zařízení. Více pracovních příležitostí na venkově povede k přirozené obnově sousedského života a větší atraktivitě menších obcí jako takových.

Tomáš KALÁB, kandidát KSČM pro volby do Zastupitelstva Olomouckého kraje


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.9, celkem 68 hlasů.

Tomáš KALÁB

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2020-09-17 00:03
Buďme realisté, chtějme nemožné!
Vladimir.novak1
2020-09-16 12:34
Tomáš KALÁB mi mluví z duše a divím se, že článek má zatím jen
hodnotu 1.1. Jako děcko jsem k tetince na Hanou jezdil a můžu porovnat
hospodaření v zemědělství včera a dnes. Hrůza! Nejvíc mě vadí
zabírání těch osevních ploch na úkor výstavby baráků, neb
mládeži se opravdu nechce dělat rukami (to platí obzvláště pro
města). To může vést na najímání zemědělců z jiných krajin a
tím i nárst kriminality.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.