1164 nových za úterý 8. září

Tak jsme se dozvěděli, že za úterý 8. září 2020 máme v Česku 1164 nových (rekordních) nakažených obávaným koronavirem a z krajů opět vede Praha, následovaná s ní těsně spjatým Středočeským krajem. Že ve stejný den český premiér Andrej Babiš (ANO 2011) v rozhovoru pro německý Der Spiegel Českou republiku dá za vzor boje s koronavirem a obviní Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) z nekompetentnosti a neschopnosti pochopit význam ochranných roušek, je ironií chvíle. Tedy, česká pobočka WHO je znepokojena záměrem omezit trasování koronaviru. Co vlastně odpovědná místa ČR chystají, se pořádně neví. Unikající záměry a časté veletoče vyvolávají zneklidnění nejen české pobočky WHO.

I když WHO v souvislosti s koronavirovou pandemií také leccos zvorala, nekritizoval bych ji tak moc. Ostře bych kritizoval jen nekompetentní vedení epidemiologů Evropské unie, které se dne 18. února 2020 usneslo, že »Pandemie nového druhu koronaviru je pravděpodobná málo…«, přičemž v severní Itálii propukla již tři dny nato a rychle zachvátila EU. Je namístě kritizovat Evropskou komisi za pokračující kritiku karanténních opatření proti koronaviru s tím, že volný pohyb osob je důležitější, než ochrana lidských životů a lidského zdraví. Navozuje to otázku, zda Unii vedenou tak nekompetentními a prakticky neodvolatelnými politiky urychleně neopustit.

Úspěšné jaro

Ano, letošní jaro bylo v Česku úspěšné ve srovnání s většinou EU a USA, ne však ve srovnání s východní Asií. Politici by si měli uvědomit, že díky tamním rozhodným opatřením byly tyto státy nakonec i sociálně ekonomicky postiženy mnohem méně než Evropa, o USA nemluvě.

Rozhodnost tamních úřadů a ukázněnost tamních občanů můžeme jedině závidět. Vlády států visegrádské čtyřky vcelku včas vyhlásily karanténu i za cenu zastavení ekonomiky a šíření zhoubného viru se díky pochopení a respektování nezbytných ochranných opatření ze strany velké části občanů podařilo utlumit. Jaro 2020 se v Česku nehledě na obří hospodářský propad a hromy a blesky sesílané na nás z Bruselu zapíše do naší historie zlatým písmem. I brutální politické boje ve Sněmovně na čas ustaly (neplatí bohužel pro Senát), i různí odpírači nošení roušek si dali pohov.

Lehkomyslné léto

Bohužel s tím, jak se dařilo potlačovat obávaný koronavirus, bdělost podstatné části občanů klesala tím spíš, že vedoucí funkcionáři státu se nebyli s to dohodnout a každý sděloval občanům něco trochu jiného. Mnozí občané mnohá karanténní opatření přestávali dodržovat, rychle rostl tlak na jejich odbourání i tam, kde bylo nutné je zachovat (klasicky nošení ochranných roušek v obchodech a ve veřejné dopravě) a vláda mu nebyla schopna odolat. Je pravda, že lidé si potřebovali po té jarní hrůze oddechnout. Je pravda též, že mnozí měli za nepředstavitelné odpočívat doma či na svých chatách. Zhýčkaní (nejen) Pražáci. Někteří v červenci postavili stoly na Karlově mostě a slavili potření koronaviru v Česku. Předčasně. Podobná situace byla i v jiných evropských státech včetně těch, kde koronavirus zabil desetitisíce lidí. Následky uvolnění na sebe nenechaly dlouho čekat.

Přispěly k tomu i přes sociální sítě snadno se šířící konspirační teorie o spiknutí mocných proti svobodě (koronavirus existuje jen díky prodejným lékařům, politikům a novinářům) i hádky části lékařů, vedené neodpovědně přes masmédia. Diskuse o povaze nového koronaviru, o němž víme mnohem víc než na jaře, ale mnohé podstatné i nadále nevíme, by se měly vést na odborných platformách a ne jimi otravovat (s cílem se zviditelnit) laickou veřejnost. Ano, někteří popírači koronaviru mají i tituly MUDr. Zřejmě by je měli vrátit. To ale nehrozí ani náhodou, na rozdíl od zvýšené výroby rakví.

Obrat v trendu poklesu koronaviru v Česku neodstartovalo jen tradované hrubé zanedbání kontroly zdravotního stavu horníků na Karvinsku a nechvalná party v pražském klubu Techtle mechtle 11. července, jejíž bilance činí 50 přímých nakažených, 98 dalších nakažených od těch na party přímo nakažených plus dalších 200 osob v karanténě. Obě skupiny postižených se ještě podařilo dohledat, izolovat a další šíření koronaviru zde zastavit.

Následky uvolňování karantény

Velmi negativní roli sehrálo uvolnění cestovního ruchu včetně zahraničního a znovuotevření hospod i řady jiných společenských podniků konaných v místnostech. Akce konané ve venkovním prostředí jsou z hlediska možnosti nákazy koronavirem poměrně bezpečné, na rozdíl od akcí konaných v místnostech, zvláště v místnostech malých a špatně větraných. Různé kluby jsou v této souvislosti mimořádně riskantní, podobně sportovní a kulturní akce s množstvím diváků ve více méně uzavřených prostorech. Kontroverzní je i znovuotevření škol a školek k 1. září. Na jedné straně je zjevně neúnosné školní výuku neobnovit, na druhé straně je zjevné, že se děti budou osobně stýkat, že si v případě nakažení budou koronavirus předávat a dál ho přenášet na své sourozence, rodiče, prarodiče atd. Už to začíná.

Šlo o desítky, stovky dílčích případů nakažených, které se během léta zčásti dařilo izolovat a bránit tak šíření koronaviru, ale nejednou také ne. Přibývalo nakažených, zatímco nedohledané infekční kontakty šplhaly z 20 na 30 procent až k dnešnímu konstatování, že pražská hygienická služba ani po posílení mediky, vojáky a hygieniky jiných krajů již není s to zdaleka všechny kontakty nakažených vyhledat. Koronavirus už se nešíří jen ohniskově, ale v Praze a tu a tam i mimo ni začalo jeho »komunitní« (málo kontrolované) šíření.

Selhalo i vedení státu

Koncem srpna selhalo i vedení státu. Není podstatné, že se jedna poslankyně či hlavní hygienička nakazily koronavirem a netuší kde, že se čtyři ministři dostali do karantény aj. Závažné je, že místo nutného zpřísnění karantény vedení státu předvedlo veletoč, kdy nedostatečný návrh na zpřísnění karantény ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zrubal premiér Andrej Babiš a donutil jej ho dál osekat. Mnoho z něj nezbylo, jen znovuzavedení povinnosti nosit roušku ve zdravotnických a sociálních zařízeních, ve veřejné dopravě a na úřadech. To je trochu málo. Ta rouška by měla být povinná i v maloobchodech všeho druhu a v podnicích setkávání, otázka je i míry jejího zavedení ve školách. Politici a novináři v čele s veřejnoprávní Českou televizí by neměli torpédovat opatření karantény, ale dnes a denně vtloukat lidem do hlavy, že musí ve vlastním zájmu dodržovat hygienu (neštítit se mýdla), dodržovat pokud možno vzdálenost alespoň 1,5 metru od druhých a pokud to nejde, mít na ústech a nose nasazenou ochrannou roušku, že se mají zřeknout různých masových akcí, party počínaje. Čas se dá trávit i komorněji, byť to ne každému vyhovuje. Doba je zlá a katastrofa hrozí. Nejen ta zdravotní, ale i ta sociálně ekonomická. Neregulující Švédsko se silným zdravotnictvím vychází v ekonomickém propadu srovnatelně s ČR, ale mrtvých v důsledku koronaviru má řádově víc.

Otázkou jsou i volby. Nebude-li šíření koronaviru v Česku zastaveno, bude nutné je odložit. V Praze, kde se shodou okolností volí jen tři senátoři, se to už dnes zdá nutné. Koronavirus odložil volby již ve více státech. Je to nepříjemné, ale dá se to přežít.

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.1, celkem 22 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


miki.13
2020-09-21 14:23
Aktuální článek, který nás informuje, jaký byl stav ohledně
denního přírůstku pacientů Covid před téměř dvěma týdny. Tomu se
říká být in a on-line. Obecné bláboly o ničem a obecné hodnocení
situace ani nemá smysl hodnotit. Na závěr samé otázky a žádné
odpovědi a návrhy řešení. Velká bída soudruzi.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.