Ilustrační FOTO - Pixabay

Koncem září vypukne v Německu lítá bitva o to, kde bude úložiště jaderného odpadu

Německo se na konci září dozví oblasti, kde by v budoucnu mohlo být vybudováno konečné úložiště jaderného odpadu. Možná až miliony lidí tak budou vědět, že právě u nich by mohl být na milion let uskladněn vysoce radioaktivní materiál. Ačkoli politici slibují transparentní výběrový proces pod vedením odborníků, média si nejsou vůbec jistá, že se řízení obejde bez vášní a protestů. Definitivní rozhodnutí se předpokládá do roku 2031, se spuštěním provozu pak v roce 2050.

Hledání toho správného místa, které bude bezpečné pro jaderný odpad a které němečtí politici označovali za úkol tisíciletí, začalo oficiálně před třemi lety v září. Vláda se po předchozích zkušenostech ze severoněmeckého Gorlebenu, kde mělo původně konečné úložiště být, chce vyvarovat protestů a obvinění, že z výběru vyloučila veřejnost.

Nový výběrový proces, který je rozdělen do několika fází, zpočátku nevycházel z žádných předem vytipovaných lokalit, ale naopak zahrnul do uvažování celé Německo. V první fázi, která začala v roce 2017, experti ze Spolkové společnosti pro trvalé uskladnění (BGE) vyhodnocují stávající geologická data, aby vyloučili nevhodné oblasti. Výběr pak zúží na místa, která by mohla být vhodná.

Ve druhé fázi začne povrchový průzkum, aby se seznam lokalit ještě více zpřesnil. Na konci druhé fáze zůstanou nejméně dvě kandidátská místa. O konečném úložišti pak rozhodne třetí fáze, jejíž součástí bude podzemní průzkum. Každou fázi navíc musí potvrdit poslanci Spolkového sněmu a také druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země.

Ačkoli měla první fáze skončit po třech letech, nestane se tak a BGE zveřejní jen mezivýsledek. Důvodem je zpoždění kvůli digitalizaci výběrového procesu. Experti totiž posuzovali data, která dostali v různých a často nekompatibilních formátech.

Problém je podle magazínu Der Spiegel už teď s transparentností výběru. Původně se počítalo s tím, že veřejnost bude mít přístup ke všem datům, která odborníci prověřují. Část dokumentů je ale v soukromém vlastnictví, například těžebních firem. Až letos připravili politici zákonné podklady, které umožní některé materiály zveřejnit, jiné ale zůstanou důvěrné.

Debaty o jaderném úložišti jsou na celoněmecké úrovni jen okrajové, na konci září by se ale mohly stát jedním z hlavních témat. Očekává se totiž, že počet uvažovaných oblastí bude dvojciferný, takže by se tato otázka mohla dotknout i několika milionů obyvatel.

Už teď je známo, že geologicky vhodné podmínky jsou především v severním Německu, ale také v jihoněmeckém Bádensku-Württembersku a rovněž v Sasku a Bavorsku, tedy v regionech hraničících s Českou republikou. Protože v první fázi se vyhodnocují výhradně geologické faktory, mohou se do výběru dostat i hustě osídlená místa včetně saské metropole Drážďany. Tyto populačně husté regiony budou ale následně zcela jistě vyloučeny.

Lze očekávat, že v daných oblastech se ihned zvedne vlna nesouhlasu a že vzniknou občanské iniciativy, které obratem zahájí boj proti možnému konečnému úložišti. Odmítání je možné předpokládat i u místních samospráv či jednotlivých spolkových zemí. Odporem proti trvalému úložišti jaderného odpadu se nijak netají Bavorsko. Tamní vládní Křesťanskosociální unie (CSU) a Svobodní voliči (Freie Wähler) už v roce 2018 v koaliční smlouvě uvedli, že Bavorsko není vhodným místem pro takové zařízení. Mnichov poukazuje i na existenci Gorlebenu, který už v minulosti byl jako konečné úložiště vybrán, ale rozhodnutí bylo později přehodnoceno. Gorleben teď slouží jako mezisklad.

Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo odejít od jaderné energetiky. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Slabě a středně radioaktivní látky chce trvale skladovat v úložišti Konrad v Dolním Sasku.

Podle propočtů ministerstva životního prostředí bude v Německu potřeba uložit zhruba 600 000 metrů krychlových radioaktivního materiálu. V tomto objemu je vedle vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut rovněž ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 3 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-09-23 18:55
Jen aby tu bitvu nakonec nevyhrála ČR.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.