Íránský prezident Hasan Rúhání. FOTO - Wikimedia commons

Rúhání na VS OSN rozdrtil arogantní USA

Íránský prezident Hasan Rúhání v úterní rozpravě Valného shromáždění OSN přirovnal zabití černocha George Floyda při květnovém zatýkání v Minneapolisu k tomu, jak se k Íránu chovají Spojené státy. Rúhání v předtočeném projevu řekl, že Floydova smrt připomíná »arogantní nohy na krku nezávislých států«.

»Záběry vysílané do světa týkající se toho, jak s Afroameričanem zachází americká policie, připomínají naši vlastní zkušenost,« řekl. »Statečný íránský národ po celá desetiletí platil podobně vysokou cenu za svůj boj za svobodu a osvobození od nadvlády a despotismu,« zdůraznil.

Floyd (46) zemřel poté, co mu bělošský policista bezmála devět minut klečel na krku. Video z incidentu rozpoutalo mohutné protesty proti rasismu a policejní brutalitě v mnoha amerických městech.

Zatímco ostatní státy v době pandemie těží z globální spolupráce, Írán čelí tvrdým americkým sankcím, uvedl Rúhání. Spojené státy podle něj nemohou Írán přinutit k jednáním ani k válce. Zdůraznil také, že Írán není vyjednávací kartou v amerických volbách ani v domácí politice.

»Jakákoliv americká administrativa po nadcházejících (amerických prezidentských) volbách nebude mít jinou možnost, než se vzdát odolnosti íránského lidu,« doplnil Rúhání.

Vláda Donalda Trumpa o víkendu jednostranně ohlásila obnovení všech sankcí OSN vůči Íránu s tím, že Írán porušuje mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015. USA přitom od dohody odstoupily už v roce 2018 a zavedly proti Íránu sankce. Většina světových mocností zastoupených v Radě bezpečnosti OSN proto tvrdí, že prohlášení Washingtonu nemá právní váhu. Krok odsoudily Rusko, Čína i samotný Írán, kritizuje ho ale i Německo, Francie a Británie, což jsou také signatáři jaderné dohody s Íránem.

Spojené státy a Írán spolu přerušily diplomatické styky krátce po íránské islámské revoluci z roku 1979. Vztahy mezi oběma zeměmi se ještě více vyostřily letos, když americká armáda 3. ledna zabila v Iráku íránského generála Kásema Solejmáního a člena vedení iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise.

Zaplatí Británie dluh?

Mezitím s Íránem stále vyjednává o zaplacení dluhu za nedodanou zbrojní zakázku ze 70. let Velká Británie. Řekl to britský ministr zahraničí Dominic Raab, který ale zároveň odmítl spojení této kauzy s případem Britky Nazanin Zaghariové-Ratcliffeové vězněné v Íránu.

Spojitost obou kauz popírá také Teherán. Rodina ženy je ale přesvědčena, že pravým důvodem věznění Britky je právě spor Londýna a Teheránu o dlužných 400 milionů liber (téměř 11,5 miliardy Kč). Írán tuto částku Británii zaplatil za tanky Chieftain, ale když byl prozápadní íránský šáh Rezá Pahlaví v době, kdy věznil asi 2200 politických odpůrců, svržen islámskou revolucí, Británie už je nedodala.

Britka si velkou část trestu odpykala a letos v dubnu byla kvůli pandemii COVID-19 z věznice dočasně propuštěna. Írán proti ní ale nedávno vznesl nová obvinění.

»Říkáme jim (Íráncům), že ten dluh uznáváme a posoudíme, jak nejlépe to vyřešit,« řekl podle ČTK Raab.

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.9, celkem 81 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-09-24 13:42
Pan Mottl doposud nepochopil ale vůbec nic.
rosemil71
2020-09-24 12:47
To jste,pane Motle nepochopil fakt vůbec nic?
o.motl
2020-09-24 12:29
Ve zdrcených USA vyhlásí státní smutek.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.