Reklama
Ilustrační FOTO - Haló noviny

ČEZ se zbavuje zahraničních aktiv

Energetická skupina ČEZ prodala většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Společnosti podepsaly smlouvu, vypořádání transakce ještě podléhá schválení evropského antimonopolního úřadu a také Bezpečnostní rady rumunského státu.

Prodej podle mluvčí ČEZ Alice Horákové zahrnuje celkem sedm společností, mimo jiné distribuční společnost, prodej energií a větrný park Fântânele Cogealac. ČEZ si v Rumunsku ponechá pouze společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v moderních energetických službách (ESCO) a tradingovou (obchodní) firmu CEZ Trade Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku.

Exkluzivním poradcem ČEZ při prodeji byl podle Horákové londýnský investiční tým banky Société Générale spolu s českým týmem Komerční banky a rumunským týmem banky BRD - Groupe Société Générale. »Nabídka MIRA byla nejatraktivnější ze všech předložených nabídek, což bylo potvrzeno nezávislým posouzením hodnoty prodávaných společností,« uvedla mluvčí.

Podle analytika Fio banky Jana Rašky by se cena transakce mohla pohybovat kolem 30 miliard korun. »Divestice rumunských aktiv je tak zatím podle plánu ČEZ, který předpokládal dokončit transakci do konce letošního roku nebo na počátku roku 2021. Naplňují se tak podmínky pro případnou mimořádnou dividendu, jež by mohla být podle našeho názoru vyplacena v příštím roce,« uvedl Raška.

Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou vloni v červnu. Ta počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO, které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.

Nepovedená expanze

Expanzi ČEZ do ciziny označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. Na rumunský energetický trh vstoupila firma v roce 2005 koupí distribuční společnosti Electrica Oltenia, která působí v jihozápadní části země. V letech 2008 až 2012 vybudoval ČEZ v Rumunsku v lokalitách Fântânele a Cogealac největší pevninský větrný park v Evropě s instalovaným výkonem 600 megawattů. V roce 2011 navíc zakoupil a zmodernizoval soustavu čtyř přehradních nádrží a malých vodních elektráren Reşita.

MIRA je součástí australské skupiny Macquarie Group, která je celosvětovým poskytovatelem bankovních, finančních a poradenských služeb a správy investičních fondů. MIRA je části Macquarie, která spravuje aktiva. Fondu australské banky Macquarie patří od roku 2017 mimo jiné také podíl 31 procent ve společnosti EP Infrastructure (EPIF), což je jedna z hlavních složek Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského. Skupina je rovněž akcionářem Českých Radiokomunikací.

Výběr významných zahraničních akvizic Skupiny ČEZ

Albánie - V roce 2009 získal ČEZ za zhruba 102 milionů eur většinový podíl v distribuční společnosti Operatori i Sistemit te Shperndarjes, později přejmenované na CEZ Shpërndarje. V lednu 2013 ale odebral albánský regulační úřad společnosti licenci s odůvodněním, že firma nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do vedení distributora byl dosazen státní administrátor, čímž ČEZ ztratil nad firmou kontrolu a s Albánií zahájil mezinárodní arbitráž. Spor vyřešila dohoda z léta 2014 o tom, že ČEZ získá do roku 2018 v ročních splátkách 100 milionů eur, tedy částku zhruba odpovídající investici. V souvislosti s tím se ČEZ z Albánie stáhl.

Bulharsko - ČEZ do země přišel v roce 2004, kdy koupil tři distribuční firmy za 281,5 milionu eur. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl odejít. Firma dostala například milionové pokuty za údajné zneužívání dominantního postavení. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům institucí, které podle firmy poškozovaly její podnikání. Ta dosud neskončila.

Už několik let se ČEZ z Bulharska snaží odejít, v roce 2017 třeba prodal černouhelnou elektrárnu Varna u černomořského pobřeží. Prodat se snaží také hlavní aktivity, tedy distributory zásobující asi tři miliony z celkem 7,1 milionu obyvatel země. První pokus z roku 2018 ale nevyšel a dokončen není ani druhý obchod, ohlášený loni v červnu, když prodej distribuce nebo obnovitelných zdrojů bulharské pojišťovací a finanční skupině Eurohold zablokoval tamní antimonopolní úřad.

Bulharský regulátor loni v říjnu došel k závěru, že nově vzniklá skupina by na trzích s pojištěním a energií získala výraznou konkurenční výhodu, a tak transakci zablokoval. Poté, co jeho verdikt zrušil soud, se koncem letošního srpna úřad záměrem společnosti ČEZ prodat majetek za 335 milionů eur (téměř devět miliard korun) začal zabývat znovu.

Polsko - V lednu 2006 ČEZ získal většinové podíly v jihopolských černouhelných elektrárnách Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho, které patřily americké PSEG. Později získal ČEZ v obou společnostech stoprocentní podíl. V roce 2011 vstoupil i do developera větrných parků Eco - Wind Construction. Později založil také firmu ČEZ ESCO, do které včlenil podniky zajišťující dodávky komodit, energetické audity, energetické poradenství nebo výstavbu kogeneračních jednotek a instalací fotovoltaických elektráren.

V souladu s loni schváleným plánem prodeje části zahraničních aktiv našly v Polsku letos nové majitele dva projekty větrných elektráren, prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává ČEZ do konce roku. Letos v září česká energetická firma začala hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Firmy podnikající v ESCO si ČEZ ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.

Rumunsko - Na tamější trh vstoupil ČEZ koupí 51 procent distribuční společnosti Electrica Oltenia v únoru 2005. V roce 2009 se ČEZ stal jediným vlastníkem. Nyní rumunská aktiva ČEZ zahrnují jednu z největších distribučních společností v zemi s 1,4 milionu zákazníků, největší větrný park vybudovaný na pevnině v Evropě Fantanele-Cogealac, hydroenergetický systém Reşita sestávající ze čtyř přehradních nádrží a čtyř malých vodních elektráren a prodej elektřiny a plynu zákazníkům.

Také rumunská aktiva jsou na prodej, podobně jako v Polsku s výjimkou firem podnikajících v ESCO a zde i trading (obchod). Začátkem srpna ČEZ oznámil, že vede exkluzivní jednání o prodeji rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku.

Turecko - Skupina ČEZ zahájila své podnikání v Turecku v roce 2008 podpisem o strategické spolupráci s tamní společností Akkök. Portfoliu dominují vodní a paroplynové elektrárny, které doplňují elektrárny větrné. Koncem srpna 2014 zahájila ostrý provoz nová paroplynová elektrárna Egemer v jihovýchodním Turecku o instalovaném výkonu 904 MW, která tvoří zhruba tři čtvrtiny výkonu všech tureckých zdrojů s účastí ČEZ. Česká firma má s tureckým partnerem také distributora, který působí v průmyslové severozápadní provincii Sakarya. Elektřinu dodává zhruba 1,3 milionu zákazníků. Také turecká aktiva plánuje ČEZ podle loňského rozhodnutí valné hromady prodat.

(ng)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 1, celkem 1 hlas.

(ng)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.