Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Úspěch ochránců přírody. Nejspíš nedostatečný

Pytlák, který byl roky činný na severu Republiky Kongo a zabil nejméně 5000 divokých zvířat - hlavně slonů - odešel od soudu s trestem 30 let vězení doplněným o nucené práce, napsal server britského listu Daily Mail.

Server tvrdí, že jde o obrat ve vztahu k pytlákům. Muž byl zadržen strážci přírodního parku Nuabale-Ndoli po několika měsících pátrání. Strážci podle serveru nejsou prý obyčejně v plnění svých povinností tak důslední, tentokrát ale »lovili« člověka, který se je pokusil zabít. Když jeho partu v podstatě náhodně vyrušili při jednom z ilegálních lovů, nechal na ně střílet. Obvykle pytláci při vyrušení utíkají. Při přestřelce nakonec utekli strážci, byli v početní nevýhodě, nicméně zatvrdili se a začali po pytlácích pátrat intenzivně.

Domov pralesního slona

Park Nuabale-Ndoli se rozkládá na 6437 čtverečních kilometrech pralesa na severu Konga. Je domovem pralesního slona, který byl uznán na základě zkoumání DNA jako samostatný druh až před deseti lety. Kvůli prostředí, v němž žije, pralese, vykazuje některé odlišnosti od slona afrického, za jehož poddruh byl dříve považován. Liší se hlavně způsobem života. Migruje v pralese a to znamená, že si stále hledá nové cesty, když ty staré buď už nevedou k potravě a vodě, nebo se staly neprůchodnými třeba kvůli spadlým stromům. Proto musí pytláci vyhlédnuté stádo najít a pak sledovat, často několik měsíců.

To byl jeden z důvodů, proč tito sloni pytláky dřív nezajímali. Druhým se stal ten, že pralesní slon má menší a kratší kly než jeho příbuzní ze savany. Příčiny tkví v odlišném vývoji obou druhů, který podle vědců trvá přes dva a půl milionu let. Do pralesa se více hodí menší kly svěšené k zemi.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Jak však slonů na savaně ubývá, stávají se tamní stáda a jejich strážci obezřetnějšími, mají rozhled do dálky a mohou se pytlákům někdy i úspěšně bránit. Proto se dostalo pytlácké pozornosti i pralesním slonům.

Pytlák z basy nevyjde

Toho využili strážci parku Nuabale-Ndoli. Rozmístili do lesa desítky fotopastí, prý především do hromádek se sloním trusem, které pytláci z pověrčivosti obcházeli. Fotopastím tak ani nehrozilo odhalení. Po několika měsících strážci znali tváře všech pytláků. Stačilo, aby je identifikovali a zatkli. Dočkali se překvapení. Zadrželi i Mobenzu Movembo Gerara, po dodatečném pátrání, včetně porovnání biologických stop na klech s DNA zatčeného, se z něho vyklubal Gajvanho, legendami opředený místní pytlák, zmiňovaný v lidových pověstech jako nepolapitelný. Byl postaven před soud, dostal zmiňovaných třicet let a nucené práce. Ještě ho čeká soud za ozbrojený útok na strážce parku, dá se čekat, že z vězení už nevyjde. Jedna legenda místních venkovanů vzala zasvé.

Přísné zákony

Konžská regionální odbočka celosvětové Společnosti pro zachování života v divočině (WCS) léta naléhala na konžské celostátní úřady, aby zpřísnily zákony. Nyní se to podařilo, zákon k pytláctví přistupuje jako k závažnému trestnému činu. Dřív bylo pytláctví v kompetenci místních občanských soudů, hrozily za něj převážně pokuty a v řídkých případech odsouzení na maximálně pět let. V praxi to znamenalo polovinu, pytláci vynikali vzorným chováním ve věznicích. Nyní se pytláctví považuje za těžký zločin, zabývají se jím vyšší celostátní soudy. Maximální trest se zvýšil na třicet let, pokud soud ještě nařídí přitěžující podmínky výkonu trestu, což jsou nucené práce, vězeň ztrácí právo na podmínečné propuštění.

Větší pravomoci strážců

Úřady také daly zelenou programu Progepp, který vypracovala WCS. Zvyšuje pravomoci strážců přírodních parků na úroveň policie. Strážci mohou sledovat podezřelé a pátrat po zbraních a slonovině včetně domovních prohlídek. Zabývají se při nich i pátráním po vzácných druzích fauny od motýlů až po malé savce, které pytláci chytají a prodávají, motýly nejspíš do sbírek, savce do malých soukromých zoologických zahrad.

»Rozsudky nad pachateli jsou teď vysoké, vysíláme silný signál pytlákům,« pochvaluje si regionální manažerka WCS Emma Stokesová. WCS doufá, že pytláctví dopadením Gajvanha dostalo silný úder a že se v místě nevzpamatuje, zvláště když zásahy proti pytlákům úspěšně pokračují. V celoafrickém měřítku však obrázek vypadá jinak.

Slonů rychle ubývá

V roce 1980 žil v Africe více než milion slonů, nyní něco přes 300 000. Jsou loveni kvůli slonovině, ale také rychle mizí jejich přirozené životní prostředí. Obsazují jej lidé.

Po slonovině pátrají po celém světě celníci. Jejich největší letošní úspěch se zrodil v červnu ve švýcarském Curychu, v osmi kufrech našli 262 kilogramů slonoviny. Jde však o kapku v moři, proto je vysoce ceněn letošní místní zásah proti pytlákům. Zda se podaří slony v přírodě zachovat, se však neví. Pokud bude pokračovat vybíjení zvířat dosavadním tempem, divocí sloni do deseti let z Afriky zmizí, obávají se podle Daily Mail ochránci přírody.

(pe)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 4 hlasy.

(pe)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.