Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Zázračné babičkovské drobnosti

Ve starých kalendářích, ano i stoletých, ale i v mnohem mladších, třeba z první poloviny minulého století, také v časopisech pro ženy z druhé poloviny minulého století lze »načíst« spoustu rad. Babičky i jejich maminky z nich s láskou a důvěrou čerpaly leccos, ale vždy s rozvahou a příslovečnou opatrností. Některé rady totiž byly »všelijaké«.

Bábinky nevěřily kdejakému léčiteli, tak jako je tomu mnohdy dnes. Ti nabízejí zaručené recepty na léčení kde čeho, od rýmy po rakovinu. A žel nacházejí stále hodně (ne-li více) lidí ochotných je poslouchat, ale i dobře zaplatit… To babky kořenářky byly nejen na venkově váženy a ctěny. Bezmála se vším si uměly poradit…

Při vysedávání u počítače a televize nám občas ztuhne šíje, což se projevuje i bolestmi hlavy. Řešení? Pečlivě zahřátá bavlněná plena pokapaná francovkou a překrytá teplým ručníkem by po 15 minutách měla ztuhlost odstranit. Máte pravdu, tato rada nemá nic společného s počítači a televizí, však také pochází z konce 19. století. Přesto svoji ztuhlou šíji od věčného vysedávání u počítače takto léčím. A úspěšně… Tedy – jak kdy.

Zápach z úst spolehlivě odstraní pravidelné čištění zubů, ale babičky v první polovině minulého století neměly k dispozici drahé zubní pasty a zubní kartáčky také kvalitou neoplývaly. Proto používaly k výplachu úst odvar z listů šalvěje (čerstvé i sušené – dobré na záněty!), žvýkaly listy čerstvé petržele či máty. Vonný dech pak prý budete mít i po požití česneku. Ten mám rád; každý druhý den ráno při snídani pokrájím dva stroužky na plátky rajčete, zakápnu olivovým olejem, požvýkám lístky v květináči pěstované máty… A je mi lépe. Ale vonného dechu podle vnuček nemám. To asi ten česnek, který jim na rozdíl ode mě nevoní.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Na průdušky jsou prý dobré smrkové výhonky. Praví se v Kalendáři pro venkov z roku z roku 1933. Potřebujete k tomu 350 g smrkových výhonků (sbírejte je jen do poloviny května), spařte 1000 ml převařené vody a nechte zhruba 48 hodin louhovat. Přeceďte, přidejte zhruba 1000 g cukru, zvolna uveďte do varu a vařte tak dlouho, až roztok zhnědne a zhoustne. Přelijte horké do sklenic, uzavřete, otočte víčkem dolů a nechte vychladnout. O dávkování nikde ani řádek, vsadil bych na jednu polévkovou lžíci třikrát denně, což bývá u takovýchto lektvarů obvyklé.

V jarním čase babičky (a kalendáře) doporučovaly jako prevenci na průdušky jíst pět dní po sobě třikrát denně lžičku jemně strouhaného křenu smíchaného s medem. Moje babička míchala dvě lžíce křenu se lžičkou medu a nutila nás (děti) tuto směs jíst. To byla síla! Ale dnes, když mám trápení s nosem, mám radost z jeho okamžitého pročištění, lépe se mi odkašlává a dýchám jako zamlada.

Babičky věděly jak na nás! To platí i o cibulovém sirupu proti kašli. Stačilo nakrájet na tenké plátky tři čtyři větší oloupané cibule, naskládat je do sklenice a jednotlivé vrstvy prosypat cukrem. V uzavřené sklenici za několik hodin pustí cibule šťávu. Tu slijte do skleničky a podávejte několikrát denně po lžičce kašlajícímu. Funguje to.

Jako prevenci proti nachlazení je prý dobré jíst syrovou cibuli, denně nejméně jednu polévkovou lžíci jemně usekané cibule. To se nedá vydržet. Zkusil jsem to dvakrát, a tím moje »prevence« skončila. Na rýmu, která mě v posledních týdnech trápí (podzim je prevít, co si budeme povídat) používaly babičky tampony plátna namočené v čerstvé cibulové šťávě. Zasunout do nosu… Pálí to, ale prý také účinkuje. Je to lepší než drahé nosní kapky. Ale kdo to má vydržet… Pokud trpíte na opary rtu, potom vězte, že se jich (prý) rychle zbavíte, když na ně budete přikládat plátek čerstvě rozkrojené cibule. Jiným tradičním babským receptem je léčení drobných zánětů a hnisajících ran. Přiložte na ně obvaz s jemně nastrouhanou cibulí. Poslední dvě rady jsem naštěstí nemusel zkoušet. Ale když babičky tvrdí, že to funguje…

Bílé zuby budete mít, když je budete třít rozpůlenou jahodou. Určitě vás prý zbaví i skvrn na zubech. Tak praví babičky. Ano, dají se koupit i teď, ale o jejich kvalitě si dovoluji pochybovat.

Problémy se střevy prý vyléčí smích. A to i v této, veskrze složité době. Smějte se, a to hodně, tak říkajíc z plna hrdla. Což vám zajistí nejen dobrou náladu, ale i dokonalou masáž střev. Ale co dělat, když vám do smíchu není? O tom jsem nikde ani slova nenašel.

Opravdovou perlou mezi babskými radami je ta, která má vést k odstranění bradavice. Máčejte starou sekyrku v kbelíku vody alespoň 12 hodin a v této vodě pak namáčejte postižená místa. Časem bradavice odpadne. Nesmysl? Také si myslím! Což platí i o následující »babské« radě. Je vám na omdlení? Začněte rychle stahovat »půlky« zadku. Tak naženete více krve do mozku, ten bude mít více kyslíku a slabost překonáte. Prý to opravdu funguje…

Inu, pokud zkušenosti a radám babiček věříte, některé z nich jsou dobré, dejte jim prostor, třebaže jde o drobnosti, které vám mohou maličko pomoci…

(jan)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 19 hlasů.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.