Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

V účetní závěrce jsou chyby za pět miliard

Chyby v účetní závěrce ministerstva pro místní rozvoj (MMR) za rok 2018 přesáhly pět miliard korun. Nedostatky měl úřad i v hospodaření s majetkem státu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle MMR jsou vybrané nedostatky ze strany NKÚ neopodstatněně zdůrazňované.

Kontroloři se zaměřili také na údaje, které MMR předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu. Z nich se následně sestavuje finanční výkaz. V těchto údajích ani v závěrečném účtu nemělo ministerstvo významné nedostatky. »Celková hodnota nesprávností v účetní závěrce 5,43 miliardy korun je sice významná, v kontextu celé účetní závěrky MMR ale není zásadní,« uvedli kontroloři. Podle NKÚ jsou některé informace nespolehlivé, ale účetní závěrka není nespolehlivá v celém svém rozsahu.

Nesprávnosti v účetní závěrce vznikly podle NKÚ zejména kvůli systémovým nedostatkům. »Zveřejňované informace o hospodaření MMR tak v některých případech neodpovídaly skutečnosti,« sdělil úřad. Ministerstvo podle něj například nevykazovalo správně informace o struktuře transferových nákladů. V účetnictví podle kontrolorů nesprávně rozlišovalo podíl hrazený čistě ze státního rozpočtu a podíl, který představuje předfinancování ze státního rozpočtu. Ten by měla ze svého rozpočtu následně uhradit Evropská unie.

Nesprávně podle úřadu účtovalo ministerstvo také o opravách chyb vzniklých v předcházejících účetních obdobích a o tvorbě rezerv účtovalo až při vzniku závazku. Tím zkreslilo vypovídací schopnost některých zveřejněných účtů.

Další významnou chybou podle kontrolorů bylo to, že MMR meziročně navýšilo na dvacetinásobek hranici, od které účtuje na podrozvahových účtech. »V účetní závěrce tak vykázalo na některých účtech informace, které nebyly srovnatelné, srozumitelné a spolehlivé,« uvedl NKÚ. Resort navíc neúčtoval o vzniku významných podmíněných závazků z existujících soudních sporů. »V přehledu o změnách vlastního kapitálu podalo MMR výrazně zkreslené a nesprávné informace o pohybech vlastního kapitálu,« podotkli kontroloři.

MMR v reakci na nález NKÚ uvedlo, že podle kontrolorů jsou dílčí nedostatky, jako například nevykázání správných informací o struktuře transferových nákladů, řazeny nepochopitelně mezi takzvané »významné nesprávnosti«. »Ve skutečnosti jde totiž o záměnu syntetických účtů v rámci jedné účtové skupiny, která nemá a nemůže mít jakýkoli vliv na výsledek hospodaření,« uvedlo MMR.

Je třeba zkvalitnit systém vykazování informací

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Jiřího Dolejše (KSČM) zpráva NKÚ indikuje celou řadu problémů. »I když sumarizace objemu problémů tohoto resortu až na pět miliard, což je cca roční rozsah této kapitoly, může být zavádějící. Je možné problém rozdělit do dvou částí. První je o systému vykazování informací. Zde sice účetní uzávěrka je v souladu se zákony, ale vzniká problém nespolehlivého třídění a vyhodnocování informací,« řekl Dolejš našemu listu. Vyplývá z toho podle něj úkol zkvalitnit systém vykazování informací. Vážnější jsou ale podle jeho názoru otazníky nad hospodařením s majetkem státu. »Pokud by opravdu došlo k sjednání neoprávněně nižších nájmů, nebyly uplatněny smluvní sankce a nebyly soudně vymáhány oprávněné pohledávky, tou tečkou by muselo být vyvození zcela konkrétní odpovědnosti. Tady nelze říkat možná, ale buď ano, nebo ne,« dodal Dolejš.

Jiří Dolejš (KSČM).

Úřad totiž zjistil, že ministerstvo nedodrželo základní povinnosti při hospodaření s majetkem státu. Například při pronájmu nebytových prostor na Staroměstském náměstí v Praze nesjednalo v roce 2014 nájemné alespoň ve výši, která byla v daném místě a čase obvyklá. Prostor o výměře 674 metrů čtverečních pronajalo za 3700 korun za metr čtvereční ročně. Ve stejné době se přitom v této lokalitě pronajímaly podobné prostory i za 27 tisíc korun za metr čtvereční ročně. »Za dobu od uzavření smlouvy do konce kontroly NKÚ tak snížilo MMR výnosy ze státního majetku a příjmy státního rozpočtu nejméně o 41 milionů korun,« uvedl NKÚ. Nájemce navíc neplnil všechny sjednané povinnosti, ale ministerstvo vůči němu neuplatnilo žádné smluvní sankce. V dalším případě resort nevymáhal soudně pohledávku za více než osm milionů korun, a tak byla promlčena.

Podle MMR je výše nájemného srovnávána s jediným anonymizovaným příkladem nájemného, které má zřetelně zcela odlišné parametry. »Také výpočet sníženého výnosu vychází jen ze vstupních parametrů smlouvy. Nájemné bylo totiž sjednáno s přihlédnutím k hodnotě rekonstrukce, která byla realizována na náklady nájemce. A tato hodnota nebyla jen 14,8 milionu korun, jak uvádí chybně zpráva NKÚ, ale přesáhla hodnotu 17,5 milionu korun,« doplnilo ministerstvo.

Kontroloři prověřili i to, jak MMR napravilo nedostatky z předchozích kontrol. Ze 17 opatření provedlo ministerstvo úplně a správně 11 opatření, pět částečně a jedno vůbec, uzavřel NKÚ.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 8 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jmarek3
2020-10-26 20:42
Kapitalismus si vytváří taková pravidla ,že se v nich nikdo nevyzná ,
ale důsledně je kontroluje ! Že stát stále prodává majetek je
bohužel pravidelnou a smutnou pravdou.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.