Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Pěstitele zeleniny drtí nízké farmářské ceny

Tržní produkce zeleniny v České republice loni podle předběžných odhadů mírně klesla na 230 835 tun z 232 082 tun v roce 2019. Loňský rok pěstitelé zeleniny považují za průměrný, museli se ale potýkat s dopady pandemie koronaviru i s poklesem farmářských cen.

»Rok 2020 byl, ostatně jako celý svět, ovlivněn situací okolo šíření onemocnění COVID-19. Druhým hlavním faktorem, který ovlivnil a ještě ovlivní výsledky pěstování zeleniny v ČR v tomto roce, byl vývoj počasí. V prvních měsících roku byl trh se zeleninou v EU i v ČR stabilní díky poměrně příznivé sklizni v roce 2019. První otřesy přineslo masové šíření onemocnění COVID-19 v Evropě počátkem roku, především v pěstitelských zemích jako Itálie a Španělsko, což znamenalo omezení distribuce zeleniny po Evropě a především nedostatek sezonních pracovních sil v důsledku omezení pohybu osob. Této situace spolu se zvýšenou poptávkou spotřebitelů po zelenině a ovoci využily obchodní řetězce zvýšením cen některých druhů plodové zeleniny i prvních zelenin ze sklizně 2020, a to především z uvedených jižních evropských zemí. Situace se uklidnila až nástupem nových sklizní zeleniny roku 2020 a také uvolněním pandemických opatření, které umožnilo v letních měsících pohyb sezonních pracovních sil pro zajištění sklizní. Zvýšená poptávka po zelenině mezi spotřebiteli pak přinesla letošní trend – samosběry zeleniny, které se tak omezeně staly řešením pro některé pěstitele dodávajících zeleninu pro gastrosektor v okolí měst. V důsledku dobré sklizně zeleniny i v ostatních evropských zemích v roce 2020 se v současné době trh potýká spíše s přetlakem nabídky některých druhů zeleniny (cibule, mrkev a další),« uvedlo ministerstvo zemědělství v Situační a výhledové zprávě o zelenině.

Náročná sezona

Pěstební plochy zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se loni zvýšily z 10 960 hektarů v roce 2019 na 11 326 hektarů. Především vzrostly plochy brokolice, ředkve, hlávkového zelí, cukrové kukuřice, rajčat a pekingského zelí. Naopak pokračoval odklon od pěstování hrachu, tykve, květáku, kedluben a řepy salátové.

Hlavní část tržní produkce zeleniny připadla na cibuli (50 649 tun), za kterou následovalo hlávkové zelí (39 657 tun), mrkev (23 968 tun), kukuřice cukrová (11 838 tun), okurky nakládačky (11 476 tun), paprika (10 507 tun) a celer bulvový (9921 tun).

Loňská sezona byla pro tuzemské pěstitele zeleniny velmi náročná. Kvůli pandemii koronaviru měli potíže zajistit dostatek pracovníků, z nichž značná část pochází ze zahraniční. Situace se v létě stabilizovala a na podzim byla už nabídka pracovní síly díky končící sezoně a klesajícímu objemu prací na sklizni dostatečná.

Pěstitelům v roce 2020 příliš nepřálo ani počasí. »Obecně výsevy zeleniny poškodily nízké teploty a sucho v jarním období, chladnější průběh léta se srážkami zpomalil vývoj a růst rostlin a zapříčinil silný infekční tlak. Podzimní sklizeň byla přerušena obdobím s vydatnými srážkami,« upozornilo ministerstvo zemědělství.

V roce 2019 spotřebitelské ceny zeleniny prudce vzrostly, a to hlavně kvůli nízké sklizni v roce 2018 ve většině evropských zemí, kterou způsobilo nebývalé sucho. V Česku v roce 2018 klesla tržní produkce zeleniny na 213 133 tun. Loni pak kvůli dopadům pandemie na mezinárodní obchod i spotřebu vzrostly zejména ceny dovážené zeleniny. Po nové sklizni ale začaly postupně klesat.

Podnákladové ceny

Farmářské ceny zeleniny na českém trhu se v roce 2020 v porovnání s předchozím obdobím u převážné většiny druhů výrazně snížily, s výjimkou cen květáku, kedluben, rajčat, listových salátů a špenátu. Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka v rozhovoru pro ČTK upozornil na to, že pokles farmářských cen se na pultech projevil až se značným zpožděním. Farmářské ceny se loni na podzim podle Hanky často pohybovaly na hranici výrobních nákladů.

Produkce tržní zeleniny se na celkovém objemu sklizené zeleniny včetně domácností podílí zhruba 80 procenty. Předloni celková sklizeň v ČR obnášela 283 541 tun zeleniny.


Český spotřebitel by měl být patriotem

Otázky Haló novin pro Martina Pýchu, předsedu Zemědělského svazu ČR

Jaká je soběstačnost ČR v produkci zeleniny mírného pásma a brambor?

Celková soběstačnost u zeleniny u nás činí pouhých přibližně 35 %, u brambor kolem 70 procent. Druhů zeleniny mírného pásma je velké množství. Například u okurek nakládaček dosahuje soběstačnost naší republiky 70 procent, naproti tomu u salátových okurek pouhých deset procent. U ostatních druhů zeleniny mírného pásma činí soběstačnost do padesáti procent, když k horní hranici této hodnoty se blíží převážně kořenová zelenina. Je škoda, že ani naše tradiční zelenina nedosahuje alespoň hranice potravinové bezpečnosti, která činí přibližně 80 %. Prakticky všechny druhy zeleniny u nás mají bohatou tradici a umíme je pěstovat.

Jaké jsou příčiny tohoto stavu?

Kombinuje se zde několik vlivů, zpravidla s negativním účinkem. Částečný vliv na pokles soběstačnosti má změna stravovacích návyků. Spotřebitelé vyžadují čerstvou zeleninu po celý rok, což vyžaduje obrovské investice do změny pěstebních technologií a skladovacích kapacit. Dalším důvodem je výrazný pokles samozásobitelství. Jistě si mnoho z nás pamatuje, že prakticky u každého domu bylo několik záhonů se zeleninou, která se jednak konzumovala čerstvá, jednak ji hospodyně konzervovaly na pozdější konzumaci. Touto proměnou ale prošly i ostatní země, takže nejsme žádnou výjimkou. Tím nejpodstatnějším vlivem je rozdílná výše podpory produkce. Jak je možné, že se vyplatí dovážet karotku z Nizozemí nebo rajčata ze Španělska, když obojí dokážeme vypěstovat v našich podmínkách? Je to právě rozdílná výše podpor jak pro pěstitele, tak pro zpracovatele. Nemusí jít vždy jen o přímou podporu cen, ale také o přístup k investicím do budování nových technologií a skladovacích prostor. V neposlední řadě je to také chování obchodníků, kteří nakupují od svých zaběhnutých dodavatelů, jimiž jsou mnohdy zahraniční firmy. To v minulosti hodně našich producentů vedlo k tomu, že zeleninu přestali pěstovat. Nyní se chování obchodníků, byť velmi pomalu, mění, ale u zemědělců je to složitější. Jsou nutné velké investice a chybějí jim lidi, know how atd.

Co by pěstitelům pomohlo; daří se naplňovat rozvojovou strategii zemědělství, ve které si vláda mimo jiné vytkla snížení závislosti na dovozech ovoce a zeleniny?

Zatím se tuto strategii podle mého názoru příliš naplňovat nedaří, ale tím nechci říct, že by šlo o krok špatným směrem. Podařilo se zařadit zeleninu i brambory mezi citlivé komodity a s jejich pěstováním je spojena vyšší odměna v podobě plateb vázaných na produkci. Tím se částečně pomohlo ocenit potřebu vyššího podílu práce na její produkci. Ale stejně jako se na poklesu soběstačnosti podepsalo více vlivů, i vylepšení neutěšeného stavu vyžaduje kombinaci podpůrných opatření. Pěstování zeleniny není jen pracné, ale vyžaduje i poměrně vysoké investice. Takže je nutné podpořit tyto investice jak přímo, tak i nepřímo. Pěstitelé potřebují mít určité záruky, že svoji produkci prodají nejen v příznivých letech, ale i v těch nepříznivých. Aby se nestávalo, že se v letech nadúrody dovezou přebytky z jiných zemí a našim pěstitelům zůstane jejich úroda na poli.

Spolu se změnou stravovacích zvyklostí je nutné investovat do skladovacích kapacit, zavlažování a do produkce ve sklenících. Rozhodně nejde o levnou záležitost a bez alespoň minimálních záruk jde o značně nejisté investice. Zcela jistě by pomohla i větší míra sdružování nabídky pěstitelů. Náš svaz je propagátorem myšlenky odbytových družstev, a společné sklady a následný prodej by částečně pomohly k lepšímu odbytu. Zcela určitě by pomohlo férové jednání obchodních partnerů. Aby se nestalo, že odmítnou již nasmlouvané množství a dovezou raději zahraniční, byť o pár korun levnější. Těch opatření a změn je opravdu mnoho. Ale tou nejzásadnější je, aby se český spotřebitel stal patriotem. Aby v obchodech vyžadoval české potraviny a pokud možno přímo z regionu, ve kterém nakupuje. V neposlední řadě nám u zeleniny chybí systematická podpora výzkumu (ovocnáři svůj výzkumný ústav mají).

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 4 hlasy.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.