Reklama
Ilustrační FOTO - Haló noviny

Dvě varianty, jak budeme volit

Vláda schválila dvě varianty novely volebního zákona. První z nich počítá se zachováním 14 volebních krajů, podle druhé by voliči v celé ČR vybírali ze stejné kandidátky a stát by byl jediným obvodem. Volební pravidla se musí změnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno některé pasáže předpisu zrušil.

»Obě varianty splňují parametry nastavené Ústavním soudem a nabízejí spravedlivější rozdělení mandátů. Teď bude záležet, na jaké variantě bude v parlamentu politická shoda,« uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Poslanec KSČM Jiří Dolejš jasně preferuje variantu první. »KSČM je dlouhodobě zastáncem poměrného systému a toho, aby nedocházelo k deformacím, pokud jde o váhu jednotlivých hlasů. Proto jsme svým způsobem rozhodnutí Ústavního soudu uvítali. Bohužel přišlo pět minut po dvanácté, vpadlo do již probíhajícího volebního procesu, takže na nějaké hluboké ponory do debaty o volebním systému není čas. Krása je v jednoduchosti. Soustřeďme se na změnu výpočtu mandátů a ničím víc se nezatěžujme. Úvahy o jednom volebním obvodu nebo změně volebních krajů – tudy cesta nevede,« řekl Dolejš.

Jiří Dolejš (KSČM).

První vládní varianta, kterou Dolejš preferuje, počítá se změnou přepočtu hlasů na mandáty při zachování 14 volebních krajů. Použita by byla Hareova kvóta. Podle ministerstva jde o mechanismus, kdy je vydělením celkového počtu platných hlasů pro subjekty postoupivší do skrutinia číslem 200 získáno volební číslo. »Kolikrát se toto volební číslo vejde do celorepublikového zisku hlasů konkrétní politické strany, hnutí nebo koalice, tolik získá mandátů,« uvádí vládní materiál.

Druhá varianta je širší a zasahuje i do organizačního a technického zajištění voleb. Počítá se zrušením 14 volebních krajů, ČR by se tak stala jedním volebním obvodem. Volební formulí pro přepočet hlasů na mandáty je Hagenbach-Bischoffova kvóta, při které se oproti Hareově kvótě celkový počet hlasů postoupivších do skrutinia dělí číslem 201. Tato varianta by si vyžádala některé organizační změny, registračním úřadem by už nebyly krajské úřady, ale ministerstvo vnitra, jinak by také vypadaly hlasovací lístky.

Obě varianty ponechávají pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny a současně pro koalice zavádějí tzv. aditivní klauzuli ve výši sedmi, devíti a 11 procent hlasů podle počtu stran, které koalici tvoří. Stejnou hranici musely volební koalice překonat do novely volebního zákona v roce 2000.

Před dvěma týdny se sněmovní strany shodly na tom, že kvůli úspoře času využijí lidovecký poslanecký návrh. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale poté oznámil, že vláda předloží vlastní. Strany o nové podobě předpisu jednají kvůli tomu, že Ústavní soud část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil. Případná novela se uplatní už při letošních sněmovních volbách.

(ste)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 8 hlasů.

(ste)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.