Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Po světě se rozbíhá »vakcínová diplomacie«

»V dnešní době je jednodušší získat jadernou zbraň než vakcínu,« nechal se slyšet srbský prezident Aleksandar Vučič v lednu.

Těmito slovy se chlubil ve chvíli, kdy do Srbska dorazila dodávka téměř jednoho milionu vakcín proti COVID-19 od Sinopharmu, čínské státní farmaceutické společnosti, napsal deník The Guardian.

Od té doby si Srbsko doplnilo zásoby ještě desítkami tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V, podepsalo smlouvu na vybudování továrny, kde se budou plnit lahvičky s ruskou vakcínou a pyšní se nejrychlejším postupem očkování v kontinentální Evropě. Bělehrad má momentálně tolik vakcín, že začal rozvíjet svoji vlastní vakcínovou diplomacii, poskytl tisíce dávek sousední Severní Makedonii a další dary budou v nejbližší době poslány do Černé hory nebo do Republiky srbské v Bosně a Hercegovině.

Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

S rostoucím úsilím o co nejrychlejší očkování jde ruku v ruce také snaha použít vakcíny jako mocenský nástroj. Na toto kolbiště vstoupila například Indie, když se zřekla milionů dávek vakcín ve prospěch svých sousedních států v jižní Asii, kde soupeří o nadvládu s Čínou. Také Peking v minulých týdnech informoval o vyslání vakcín zdarma do 13 států a tvrdí, že plánuje dodávky do dalších 38 zemí. Moskva využila zpoždění v očkovacím programu Evropské unie k prodání svých vakcín Budapešti.

EU ustoupila firmám

V ringu, v němž se uzavírají přeshraniční smlouvy a poskytují dary, je ale nápadná absence západních vlád, které se soustředí na očkování vlastní populace a upřednostňují poskytování vakcinační pomoci přes globální schémata, jako je iniciativa Covax, jejímž prvním cílem je zajistit dávky pro tři procenta nejzranitelnějších lidí v zemích s nízkými a středními příjmy. Británie, USA a Kanada a několik dalších bohatých států, které skoupily většinu západních vakcín dostupných v letošním roce, očekávají, že dosáhnou kolektivní imunity.

Zatímco Čína poslala u příležitosti vítání dodávky vakcín od Sinopharmu do Srbska na bělehradské letiště svého velvyslance v zemi a Vladimir Putin využívá diplomatické summity k nabízení Sputniku V, Washington, Londýn a další evropské metropole nechávají raději v záři reflektorů farmaceutické společnosti, které do značné míry samy rozhodují, kam a v jakém množství vakcíny poputují.

»Pfizer i Moderna tu jsou, aby vydělávaly,« říká Agathe Demaraisová z výzkumné a analytické divize společnosti Economist (EIU). »Společnosti se nezabývají diplomacií. Mají krátkodobé cíle. Je velký rozdíl v tom, zda vakcínu na trh uvádí vláda, nebo firma,« vysvětluje Demaraisová.

Zmíněný rozdíl dobře ilustruje vakcína vyvinutá ve spolupráci firmy AstraZeneca s Oxfordskou univerzitou, kterou v Asii vyrábí Serum Institute of India a Dillí ji tento měsíc posílalo darem do jihoasijských zemí. I když přípravek vyvinula britská univerzita ve spolupráci s britsko-švédskou firmou, byl inzerován především pod značkou »dar od indické vlády a indického lidu«.

Oplátka až časem

Oplátka za poskytnutí vakcíny nebude zřejmě vyžadována okamžitě, myslí si analytici. »Rusko a Čína se neobracejí na rozvojové země s heslem něco za něco,« říká Desmaraisová. »V dlouhodobém horizontu se to ale vyplatí. A ruské a čínské vedení chápe, že pandemie tu s námi bude ještě po dlouhou dobu.«

V minulém roce, zatímco Washington vytruboval v kontextu reakce na šíření koronaviru heslo »Amerika na prvním místě«, Peking uzavíral rozsáhlé smlouvy na testování, výrobu a prodej vakcín v Latinské Americe, která je přitom tradiční americkou sférou vlivu.

Vakcíny proti COVID-19 mohou v aktuálním století, které pravděpodobně zažije další pandemie, představovat dobrou výchozí základnu pro rozšiřování medicínského průmyslu. Jordánsko, blízký spojenec USA na Blízkém východě, po desetiletí dováželo běžné vakcíny právě od amerických firem. Nyní, když se ale základem jeho vakcinačního programu proti COVID-19 stal přípravek od Sinopharmu, odborníci z oblasti zdravotnictví říkají, že se na čínské produkty začali dívat novýma očima. »Od nynějška budeme otevřenější, když přijde čínská firma a řekne, že má vakcínu proti záškrtu, dětské obrně nebo žloutence,« říká tamní odbornice na infekční onemocnění a vládní poradkyně pro odpověď na pandemii.

(čtk)

Popisek:

Peking poslal vakcíny zdarma do 13 států, zatím naposledy před týdnem do Zimbabwe 200 000 dávek (na snímku). Chystá se dodat preparáty dalším 38 státům.

FOTO – ČTK/AP

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 21 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


svaty_vaclav
2021-02-23 19:58
Je nutno nakoupit u Rusů dostatek vakcíny Sputnik V proti coronaviru.
Vůbec se Rusům nedivím, že se nedoprošují a nežadoní poníženě u
Evropské unie o schválení vakcíny Sputnik V. Evropská unie se
neustále snaží všemi způsoby napadat Rusko, sankcionovat jej a plivat
na něj, což hrdí Rusové odmítají snášet, a ani se jim nedivím a
mají v tom můj obdiv. Rusové mají dostatečně velký světový trh pro
odbyt svého Sputniku V a nemusejí se poníženě doprošovat EU a
podřizovat se jí. Vakcína Sputnik V je v Rusku schválená a Rusové ji
bez problémů dodávají do světa a očkují ji svým lidem v Rusku.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.