Reklama
Rozhovor Haló novin s Pavlem Filipem, členem představenstva Svazu průmyslových mlýnů a šéfredaktorem Mlynářských novin

Vyšší poptávka a menší úroda tlačí ceny vzhůru

V nejbližší době má dojít ke zdražení mouky a následně pochopitelně pečiva. Je to po prudkém zdražení másla další z krutých zásahů do peněženek běžného obyvatelstva. Proč k tomuto zdražení musí dojít?

Ano, je to určitě nepříjemné. Ke zdražení dochází v důsledku růstu cen potravinářské pšenice v celé Evropě. U nás se zvyšuje poptávka po pšenici ze zahraničí, což tlačí ceny vzhůru. Od září 2020 se cena potravinářské pšenice zvýšila již o 1400 Kč za tunu. Druhým problémem je nedostatečné množství potravinářské pšenice na našem trhu. Nedostatky jsou u několika kvalitativních požadavků. Dnes se pohybuje cena pšenice potravinářské od 5200 do 5800 Kč za tunu. Náklady na surovinu tvoří ve mlýnech 80 procent. Proto je cena mouky neudržitelná. Mlýnské podniky nedisponují takovými rezervami, aby skokové zvýšení cen mohly pokrýt ze svých zdrojů. Měsíčně naše mlýny zpracují 100 tisíc tun pšenice na výrobu mouky. Zvýšení nákladů tedy představuje 140 milionů korun měsíčně. Pokud by nedokázaly zvýšit ceny svých výrobků, vznikly by ztráty a také bankroty.

Je ale třeba podotknout, že ke zdražení mouky v obchodech vůbec nemusí dojít, protože obchodní marže řetězců představuje u mouky 67 procent. Například na jaře 2020 se v obchodech zvýšily ceny mouky o 16 procent, ale mlýny nezvýšily své ceny ani o halíř.

Televize nás už ovšem seznámila s plánem na zdražování. Proč k tomu dochází právě v době, kdy řádí v naší zemi COVID-19?

Evropské a světové ceny pšenice mají souvislost s vývojem epidemie a hlavně s projevující se ekonomickou krizí. V důsledku koronaviru se i u nás začínají projevovat vážné sociální problémy. Jakékoliv reakce na světovém trhu, které například zpomalí export, nebo nakoupí vysoké zásoby, mají vliv na pohyby cen.

Příčinu je nutné především hledat v nižší produkci pšenice ve Francii a v Německu. Jsme součástí evropského trhu. Výpadek produkce ve Francii dosáhl úrovně 10 milionů tun, v Německu dva miliony tun. Celková produkce obilovin v EU byla nižší než pětiletý průměr. Spotřeba pšenice pro potraviny ve světě je naopak zdaleka největší za posledních 10 let.

Není jiné řešení?

Musíme si uvědomit, že je zde volný trh a jakákoliv tržní regulace je v rámci EU postavena jako záchranná síť pro zemědělské podniky. Stanovena je minimální cena, která spouští tzv. intervenční nákup, ale která již dnes neodpovídá reálným cenám. Proti tomu není stanovena žádná horní hranice ceny, takže cenový růst není možné zastavit.

Řeší s vámi vzniklé problémy vláda?

Neřeší. Již na začátku pandemie jsme žádali o pomoc, ale ne formou finanční podpory, žádali jsme o zvýšení zásob potravinářské pšenice ve Státních hmotných rezervách a poskytnutí garancí na úvěrování zásob. Tehdy jsme nebyli pochopeni a naše návrhy byly diplomaticky zamítnuty. Zatímco celá řada států ve světě považuje obiloviny za strategické suroviny, u nás jsme přesvědčení, že nic nehrozí. A tak se stalo, že světové zásoby pšenice pro tento marketingový rok jsou sice vysoké, ale nacházejí se převážně v Číně a v Indii. Jinak se projevuje spíše deficit.

Ale nechci vyvolávat paniku, rozhodně naše podniky budou dodávat své výrobky na náš trh podle potřeby. Mouku umeleme i z pšenice, která nesplňuje všechny parametry.

Jak se podniků sdružených ve vašem svazu dotknul koronavir?

Pouze u některých menších výrobců se projevil výpadek do 25 procent. Příčinou bylo zastavení provozu restaurací, hotelů a také školních jídelen a podobně. Většině podniků se výpadky podařilo nahradit a celkově za obor nepředpokládáme pokles.

COVID-19 nezpůsobil ani významnější problémy v nemocnosti a speciální opatření nepředstavují pro mlýny významnější problém. Souvisí to s charakterem podniků, kde převažuje automatizovaná výrobní technologie a pouze minimální kontakt pracovníků s produkty.

Vy sám jste se nakazil nemocí COVID-19. Jak jste ji prožíval?

Nebylo to vůbec příjemné. Měl jsem vysoké horečky a nakonec zápal plic. Ale již se z toho dostávám, nemoc je na ústupu.

Co říkáte těm, kteří pandemii podceňují a dokonce vyzývají k »občanské neposlušnosti«?

Je to velmi nezodpovědné ignorantství. Dokonce bych to charakterizoval jako anarchii. Všichni bychom měli vnímat, jak se epidemie vyvíjí, kolik lidí zemřelo, a jak to vypadá v nemocnicích. Možná je to projev sobectví. Trochu chápu nespokojenost provozovatelů a zaměstnanců restaurací a hotelů, protože je to již dlouho a pomoc přichází pozdě nebo z nějakých důvodů vůbec. Ale že si někdo další nemůže odpustit rekreaci v zahraničí nebo výlet na hory, to je ignorantství. A jak se znovu ozývají ochránci demokracie a svobody, to je až neuvěřitelné, a jenom doufám, že to široká veřejnost pochopí a ve volbách se vyjádří správně.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 14 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


josefko
2021-02-27 16:20
Minulá úroda potravinářské pšenice byl totiž nadprůměrná.
josefko
2021-02-27 16:19
To ne, pokud je málo potravinářské pšenice (mouky) není to
nedostatkem potravinářské pšenice, ačkoliv v Evropě to tak může
být. Rusko totiž přesměrovalo prodej pšenice mimo Evropu a jeden z
důvodů jsou i sankce a protisankce. Tak má Evropa to, co sama vyvolala.
Dalším důvodem je zvyšování strategických zásob v nejisté
pandemické době. To také z části udělalo Rusko, jako jeden z
hlavních světových dodavatelů pšenice.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.