Reklama
Tom Löbl

Tom Löbl je rád, že už jen nemusí, ale chce

Herecká a pěvecká hvězda hitmuzikálů Tomáš Löbl už není jen muzikálovým obřím talentem, krasavcem a pohodářem, on už stihl od doby našeho posledního povídání stát se i českým Edem Sheeranem (tedy »kopií« minimálně atraktivnější originálu). A taky dělal vedoucího vydání v televizi. V každém případě i jemu koronavirová pandemie pořádně znepříjemnila život. Ale nezhroutil se, naopak. A dal se zatím na podnikání… A i když si ještě neužil poslední dvě loňské obnovené muzikálové premiéry (Addams Family v Hudebním divadle Karlín a Kata Mydláře v Divadle Broadway), tak neháže flintu do žita a těší se na svoje fanoušky (vlastně zákonitě hlavně fanynky) v lepších časech. A všem připravil na 24. dubna svůj on-line benefiční koncert…

R.J.: Všichni umělci v téhle nekonečné pandemické divné době s leckdy ještě divnějšími vládními nařízeními přežívají, jak umí – často mimo branži. Potkalo to i vás. Přesto jste na zpívání nezanevřel. Chystáte on-line benefiční koncert. Tak prosím o trochu reklamy…

Zpívání je má součást už dlouho a nemohu bez toho být. Jen bohužel nemohu koncertovat a hrát divadlo tak často, jak jsem byl zvyklý. Proto jsem si řekl, že po skoro roce nečinnosti zkusím udělat on-line koncert. Jak správně zmiňujete, bude se jednat o benefiční koncert. Vstupné je dobrovolné a vše, co se vybere, půjde na iniciativu, kterou s manželkou podporujeme. Pokud by tedy ještě někdo ze čtenářů chtěl podpořit dobrou věc a zároveň si poslechnout trochu hudby, tak 24. dubna 2021 ve 20.21 hodin bude tento koncert probíhat. Odkaz na vstupenky je v biu na mém Instagramu.

J.E.: Na tomto vašem koncertě určitě nebudou chybět i vaše autorské songy. Plánujete pokračovat v psaní vlastních písniček? Nebo se nějak jinak posunout ve vlastní tvorbě?

Autorské písně samozřejmě píšu i dál. Baví mě to. Je to pro mě skvělé odreagování. A děkuji i Honzovi Tenkrátovi, který je autorem textů. Já jsem napsal text vlastně jen jeden. A to bylo k písni Společnou cestou. Byl to dárek pro manželku ke svatbě.

J.E.: Ač muzikálový zpěvák, postupem času jste rozšířil svůj repertoár o interpretaci hitů jednoho slavného světového zpěváka, Eda Sheerana. Proč právě jeho a jak to v tomto ohledu bude dál?

Ed Sheeran je pro mě naprosto jedinečný umělec. Pokud jeden člověk, pouze s kytarou a looperem, dokáže shromáždit na svém koncertu 100 tisíc a více diváků, tak to je za mě něco naprosto ojedinělého. Byl jsem na jeho pražské show a klobouk dolů. Tak to je první důvod, proč právě on. A druhým důvodem jsou jeho písně. Jsou chytlavé, melodické. A tak jsem si jednoho dne řekl, že to také vyzkouším, jestli zvládnu to, co on. Musím říct, že to není úplně lehké. Jednou špatně šlápnete na pedál a celá píseň je pryč a vy můžete začínat znovu. Něco takového se mi dělo pořád. Ale myslím si, že jsem to trénováním celkem zvládl. O tom se vlastně můžete přesvědčit právě toho 24. dubna (úsměv).

J.E.: Pracoval jste rovněž šťastných sedm let na Primě. I jako vedoucí vydání takového něžněbulvárního večerního pořadu o celebritách (TopStar, ShowTime), který šel dokonce v prime timeu. Takže to byla velká zodpovědnost. Co vám tahle práce dala? A co naopak vzala?
Řekl bych, že to bylo sedm poučných let. Bylo to krásné i těžké zároveň. Určitě mi to hodně dalo. Ať už těch pozitivních věcí, nebo těch méně pozitivních. A vzala? Takhle bych to nebral. Byl jsem tam dobrovolně a nikdo mě do toho nenutil. Byla to doopravdy zajímavá zkušenost a děkuju za ni.

S manželkou

R.J.: Rozhodl jste se každopádně (určitě i vlivem okolností, které jsme zmiňovali) změnit svůj život a vaše práce je teď o pomoci lidem. Jak vypadá takový běžný den podnikatele Tomáše Löbla a v čem vaše práce spočívá nejvíc? Samozřejmě svůj projekt prosím představte se vším všudy…

Kolik máte času? Moc rád o tom, co dělám, povídám (smích).

R.J.: O čas nejde, to my s vámi rádi posedíme dlouho, i když je venku ještě relativně chladno navečer. Ale místa v novinách je málo…

Chápu. Já jsem si díky pandemii, doopravdy díky pandemii, uvědomil velké množství věcí. Například: Člověk nikdy nemá jistotu. Co se třeba divadla a vystupování týká. Věřil jsem, že mi to nikdy a nikdo nemůže vzít. A stalo se. Proto jsem začal hledat podnikání, které tato doba neovlivní. A nemusel jsem hledat moc dlouho. Moje manželka je v tomto podnikání už téměř čtyři roky a skvěle se jí dařilo a daří, a já, po důkladném prozkoumání všech náležitostí, jsem se k ní připojil, protože jsem zjistil, že nevymyslím nic lepšího (úsměv).

Víte, nemám rád slova jako: »Musíš tohle, musíš tamto, dělej, nestíháme…« atd. Jsem si svým pánem a myslím si, že dokážu být dost zodpovědný ke svému podnikání. Není nutné, aby mě někdo do něčeho tlačil. Vím, že pokud tomu ten čas nevěnuji, tak nebudu mít nic. Ale také vím, že pokud budu pracovat poctivě, bude to skvělé. Odpadl mi ten stres, že musím. Je úžasné, že nemusím, ale chci.

Tohle podnikání spojuje jedna výjimečná myšlenka, a to je pomoc druhým. S vnitřním i vnějším zdravím. A proč jsem si tím tak jistý? Jelikož to pomohlo mně i mým blízkým, ale i lidem, kteří mi věří a vyzkoušeli to.

J.E.: Řeknete nám něco víc o iniciativě »Nourish The Children«?

Děkuji za tuhle otázku. Nourish The Children je iniciativa, kterou s manželkou už přes tři roky podporujeme. Nedávno jsme se stali ambasadory. Iniciativa jedinečnou formou poskytuje stálý a rostoucí přísun výživného jídla nejpotřebnějším dětem na celém světě. Celý ten systém je geniálně vymyšlený. Jen ve zkratce. Já koupím dejme tomu VitaMeal (výživná kaše – pozn. autorky), oni si to tam vyrobí (mají díky tomu práci, posiluje se místní ekonomika) a dary v podobě VitaMealu jsou v podstatě rozdělovány prostřednictvím školních programů. Rodiče žijící v chudobě mají motivaci posílat své děti do školy, jelikož tam dostanou zdarma jídlo, než aby je drželi doma kvůli práci.

A výsledkem je, že už více než 130 000 dětí dostane každý den výživnou stravu…

R.J.: Tak paráda. Nicméně učiním teď takovou malou přesmyčkou návrat ke zpívání a hraní… Předtím, než zakázali zpívat a hrát divadlo, tak jste leta letoucí zářil v projektu Děti RáJe v Praze i Brně a posléze mj. v Divadle Kalich, které se stalo vaší domovskou scénou. Naposledy jako Adam v hitmuzikálu Voda (a krev) nad vodou. V jakémsi volném pokračování Osmého světadílu, kde jsem si vás »zamiloval« nejvíc. Jaké to bylo hrát svoji první ne úplně kladnou roli?

Děkuju. Původně, když mě pan režisér obsadil do ne úplně kladné role, jsem si říkal, jak tohle dopadne? Ale on to ve mně viděl a věřil mi. Je to má první záporná role. Vždy jsem hrál jen ty hodné. Musím ale přiznat, že si to strašně moc užívám a neskutečně mě to baví. Byla to obrovská výzva, ale věřím, že jsem se s ní se ctí popral. Až nám divadla opět otevřou, rozhodně doporučuji osobně posoudit (úsměv).

R.J.: A když byste si měl vybrat. Osmáček, nebo Voda? Dejme tomu dějově (oba projekty kopírovaly každý jinou známou klasiku, ale oba byly/jsou obohaceny o neopakovatelné nadšení kališnických aktérů)…

Tak to je dnes asi nejtěžší otázka. A bohužel na ni nemám jednostrannou odpověď. Osmý světadíl je úžasné dílo. Voda (a krev) nad vodou je perfektní dílo. Asi bych tuhle odpověď přenechal na diváky, co se jim líbí víc (úsměv).

R.J.: Až tohle celé skončí, nebudou už žádné zákazy a vrátíme se (snad) k relativně normálnímu životu. Na co se nejvíc těšíte?

Je tolik věcí, které se nesmí. Ale za tu dobu už jsme se museli přizpůsobit a najít jiné věci, které nás naplňují a dělají šťastnými. Miluju cestování, takže asi na to.

R.J.: Tak to jsme dva. Vlastně tři, viď, Jani? … A kam se nejdřív podíváte se svou drahou polovičkou?
Rozhodně do ráje. Na Bali.

Roman JANOUCH, Jana ENTLEROVÁ

FOTO – archiv T. LÖBLA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.3, celkem 9 hlasů.

Roman JANOUCH, Jana ENTLEROVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.