Reklama
Vesmírná stanice Mir. FOTO - Wikimedia commons

Vesmírná stanice Mir

Letos v březnu jsme si připomněli kulaté výročí ukončení mise ruské vesmírné stanice Mir. Bylo to před 20 lety, přesně 23. března 2001.

První ze sedmi modulů Miru, který obsahoval základní výbavu, vynesla na oběžnou dráhu 20. února 1986 z kosmodromu Bajkonur raketa Proton; zkompletování stanice se protáhlo do dubna 1996, kdy byl připojen poslední modul Priroda; 15. června 2000 Mir opustila poslední posádka ve složení Sergej Zaljotin a Alexandr Kaleri a 23. března 2001, krátce před 07.00 SEČ, Mir ukončil svou misi a zanikl v zemské atmosféře a zbytky dopadly do Tichého oceánu. Životnost stanice byla stanovena na pět let, avšak nízký rozpočet na kosmonautiku v té době násobený technickými obtížemi zavinil změnu původního plánu.

Celkem měla stanice sedm modulů. Až na připojovací modul, který vynesl k Miru raketoplán Atlantis, dopravila všechny moduly ke stanici ruská raketa Proton-K. Celková hmotnost Miru činila 130 až 140 tun. - Stanice měřila 32 metrů na délku, 31 metrů na šířku a 27 metrů na výšku. Pohybovala se průměrnou rychlostí 28 776 kilometrů za hodinu, od zemského povrchu byla vzdálena okolo 400 kilometrů. Podle ruské Federální kosmické agentury (Roskosmos) stála výstavba a údržba kosmického komplexu 4,2 miliardy dolarů.

Po zániku Miru je v provozu jen jedna kosmická stanice - Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Mir a ISS ale nejsou prvními vesmírnými stanicemi. Sovětský svaz vyslal svůj Saljut-1 už v dubnu 1971, Američané reagovali Skylabem o dva roky později. Saljut-1 zanikl v říjnu 1971, Skylab shořel v zemské atmosféře v červenci 1979.

V roce 1986 vypukl na Miru požár, který se podařilo v zárodku uhasit. Největší zkouškou pro tuto stanici byla srážka nákladní lodě Progress M-34 s modulem Spektr 25. června 1997. Byly poškozeny sluneční panely a porušena hermetičnost pláště. Stanici se podařilo uvést do provozu po několika týdnech. Obyvateli bylo 104 kosmonautů z 12 zemí včetně 11 žen. Stanice učinila 86 331 obletů. Výstupů mimo ni bylo provedeno 78, to obnáší 359 hodin pobytu ve volném prostoru. Doba na oběžné dráze činí 5519 dní a obydlena byla 4592 dní. Nepřetržitě obydlena 3641 dní, od 8. září 1989 do 27. srpna 1999.

Mir měl a má i své rekordy. S 15 lety držel rekord mezi stanicemi v délce pobytu ve vesmíru, předstihla ho ISS, jež funguje od prosince 1998. O další rekord, v délce nepřetržitého obydlení, ho připravila rovněž ISS v říjnu 2010. Držitelem platného rekordu Miru je Rus Valerij Poljakov, který strávil v letech 1994-95 na palubě stanice nepřetržitě necelých 438 dní. Sergej Avdějev byl až do roku 2005 světovým rekordmanem v úhrnné délce pobytu ve vesmíru (747 dní), poté ho vystřídal další ruský kosmonaut Sergej Krikaljov (803 dní) a současným rekordmanem je od roku 2015 rovněž Rus Gennadij Padalka, který strávil ve vesmíru 878 dní, většinu z nich ale na ISS.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 10 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.