Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Budeme muset zdanit bohaté

Pandemie nemoci covid-19 se stala zesilovačem problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi, tvrdí prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala v úvodním slově k výroční zprávě úřadu za loňský rok. Například za téměř polovinou nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu podle něho nestála protiepidemická opatření, ale růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další položky.

Hospodaření státního rozpočtu vloni skončilo schodkem 367,4 miliardy korun, zatímco původně schválený rozpočet počítal se schodkem 40 miliard. Za horším výsledkem stál nejen propad příjmů rozpočtu, absence úsporných opatření a výdaje spojené s covidem, ale i růst běžných výdajů, které s pandemií nesouvisely, uvádí zpráva NKÚ. Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale minimálně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií nemoci COVID-19, tvrdí NKÚ. Uvádí přitom, že ministerstvo financí ve svém pokladním plnění zařadilo mezi výdaje, které měly souviset s opatřeními proti covidu, i takové položky, které s nimi přímo nesouvisely. Jako příklad uvádí jednorázový příspěvek důchodcům nebo oddlužení nemocnic.

»Navýšení rozpočtu za rok 2020 a výdaje s ním spojené samozřejmě s koronavirem souvisejí,« řekl Haló novinám poslanec Jiří Dolejš (KSČM), místopředseda stínové vlády pro hospodářskou politiku. »Pochopitelně, polovina z toho deficitu je způsobena propadem příjmů a polovina souvisela především s koronavirovými kompenzacemi, s vyššími výdaji v sociální sféře a něco málo šlo na investice, abychom ekonomiku udrželi v chodu. Z tohoto pohledu je teze, že se vláda zadlužovala nejen kvůli koronaviru, zavádějící. Pravdou je, že je dlouhodobá debata o možných úsporách a racionalizaci ve státních výdajích, ovšem efekty by rozhodně nebyly v takovém řádu, aby viditelně umenšily naše výdaje. Je možné ušetřit miliardy, ale my jsme navyšovali v řádu stamiliard. Debata o snižování výdajů však má do budoucna smysl, tím spíše, že musíme řešit, co jsme si nadrobili. Ale nemůžeme spoléhat na úspory a škrty, nýbrž se budeme muset více zaměřit do oblasti příjmů. Což je věc pravici nemilá, protože budeme chtít zdaňovat hlavně bohaté. Bude to však nutné, protože bez mobilizace příjmů tu dluhovou spirálu obtížně zvládneme,« uvedl Dolejš.

Jiří Dolejš (KSČM).

Na pravou míru

»Není pravdou, že by vláda rezignovala na úsporná opatření. Již v roce 2020 došlo ke krácení počtu míst, které bylo navíc doprovázeno snížením tzv. užších provozních výdajů rozpočtových kapitol o deset procent. Jde zejména o výdajové položky na nákup materiálu, vody, paliv a energií či služeb,« uvedlo mimo jiné ministerstvo financí (MF).

Úřad dále uvedl, že na podzim 2020 MF předložilo Poslanecké sněmovně plán postupné konsolidace, který předpokládá návrat do standardních podmínek bez vyvolání recese. »V konsolidační strategii konkrétně počítáme s tím, že nebudou valorizovány provozní výdaje, tedy že fakticky budou reálně klesat. Počítáme se zmrazením platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů,« uvedlo MF.

Přibylo učitelů, vojáků, policistů…

Státní rozpočet nebyl podle NKÚ připraven na zpomalení ekonomiky. Toto tvrzení vznesl kontrolní úřad už dříve, například když se loni v září vyjadřoval k hospodaření státu za rok 2019. Stát také nedokázal zareagovat na snížení výkonu ekonomiky přiměřenými úsporami na výdajové straně, tvrdí úřad nyní. »Nárůst výdajů na provoz státu a na sociální dávky (zejména platů a důchodů) bez jejich adekvátního krytí příjmy v kombinaci s rezignováním na hledání úspor je praxí, která ohrožuje stabilitu veřejných financí,« stojí ve zprávě NKÚ.

NKÚ poukazuje na to, že od roku 2016 pravidelně narůstá počet státních zaměstnanců, ale podle něj to nemá významnější dopad na zlepšení výkonu státní správy. Jen v letech 2016 až 2019 se zvýšil objem peněz na platy a ostatní platby o 58 miliard korun.

Podle MF přírůstek státních zaměstnanců mezi lety 2013 a 2021 je dominantně ze 73 procent dán nárůstem pracovních míst ve školství a ze 16 procent nárůstem pracovníků bezpečnostních složek a vojáků z povolání.

Portál občana zklamal

Úřad ve zprávě uvádí, že příkladem nevyužité příležitosti ke zlepšení služeb státu pro občany může být systém elektronické identifikace a Portál občana, na které ministerstvo vnitra vynaložilo téměř 250 milionů korun, ale které však širokou nabídku dostupných služeb občanům nezajistily. »Současně ani nabízené služby nebyly pro občany natolik atraktivní, aby o ně projevili zájem,« podotýká zpráva.

NKÚ je nezávislá ústavní instituce. Jeho úkolem je prověřovat, jak stát hospodaří se státním majetkem a penězi ze zahraničí. Vyjadřuje se ke státnímu závěrečnému účtu a dohlíží také na plnění státního rozpočtu. Jeho kontrolní závěry projednává vláda a zabývají se jimi i poslanci z kontrolního výboru.

Úřad loni dokončil 30 kontrolních akcí, navštívil při nich 152 institucí a prověřil majetek a peníze v celkovém objemu 108 miliard korun. Pro letošní rok zatím úřad naplánoval 36 kontrol.

(ng)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 20 hlasů.

(ng)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2021-04-07 13:08
To je ale objev!
znovacek
2021-04-07 08:36
Zrusit tolernaci vlady je ... Radeji diskuze. Proletari 4h nicili zarizeni
Kapitolu a bohaci se krcil. Diky ministrini Benesove 200 tis. proletaru z
Letne neznicilo Hrad. Kapital to pozorne sleduje!
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.