Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

EP proti hromadnému sledování občanů

Evropský parlament (EP) žádá moratorium na zavádění systémů rozpoznávání obličeje a vyzval k řadě dalších restrikcí v souvislosti s nasazováním umělé inteligence ve službách policejních a justičních orgánů. Schválené usnesení se například staví i proti tzv. prediktivnímu policejnímu dohledu neboli snaze předvídat chování jednotlivců a skupin na základě velkého množství dat.

Rezoluce, o které europoslanci hlasovali šestého října, nakonec prošla navzdory odporu nejsilnější lidovecké frakce. O den později zveřejněné výsledky hlasování ukazují, že ji podpořilo 377 poslanců, zatímco proti bylo 248 včetně drtivé většiny lidoveckých poslanců. Těm se nepodařilo do návrhu přijatého výborem pro občanské svobody prosadit pozměňovací návrhy, které by podmínky v některých bodech zmírnily. V textu tak zůstala i výzva k vyhlášení moratoria na zavádění systémů rozpoznávání obličeje.

Nutný je soulad se základními právy

Policie by podle europoslanců neměla mít možnost tento nástroj využívat, »dokud nebude možné považovat technické normy za plně v souladu se základními právy« a dokud nebudou splněny další podmínky. Obecně Evropský parlament vyjadřuje názor, že využívání algoritmického rozpoznávání obličejů by z hlediska policejní práce mělo být omezeno na »jasně odůvodněné účely«.

Přijaté usnesení apeluje na ochranu základních práv a varuje před hromadným sledováním občanů za účelem prosazování práva. Zpravodaj výboru pro občanské svobody Petar Vitanov při prezentaci svého stanoviska vyslovil přání, aby europarlament postavil základní práva nad technologický pokrok i nad bezpečnost. »Protože bez svobody nemůže být žádná bezpečnost,« řekl.

Zákaz analýzy chůze a hlasu

Kromě omezení v otázce rozpoznávání obličejů obsahuje rezoluce EP také výzvu k trvalému zákazu systémů, které by ve veřejných prostorách automaticky analyzovaly jiné lidské projevy, jako jsou chůze nebo hlas. Dále požaduje zákaz používání umělé inteligence pro navrhování soudních rozhodnutí a staví se proti tomu, aby se donucovací orgány pokoušely za pomoci umělé inteligence předvídat chování lidí a identifikovat osoby, které by mohly spáchat trestný čin.

Uvedené metody aktuálně (zatím) nejsou na Západě široce rozšířené, sdělovací prostředky nicméně už zdokumentovaly jejich používání různými orgány ve Spojených státech amerických i v Evropské unii. V dubnu letošního roku Evropská komise přišla se svým prvním návrhem pravidel ohledně využívání umělé inteligence a ohlásila plán zásadně regulovat zejména systémy na rozpoznávání obličejů. Současné stanovisko Evropského parlamentu nereaguje přímo na tento návrh a představuje samostatnou iniciativu.

Debaty budou pokračovat

Debaty na půdě Evropského parlamentu na toto téma budou v nejbližší době pokračovat, dojde k tomu při posuzování výše zmíněného návrhu Evropské komise. Její stanovisko prezentovala eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová, podle jejíhož mínění v dnešní době policisté musejí mít umělou inteligenci a různé další digitální technologie k dispozici. Vyšetřovatelé se už bez těchto nástrojů neobejdou, protože je čím dál ve větší míře využívají také zločinci, prohlásila Johanssonová.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.7, celkem 3 hlasy.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama