Reklama
Radnice ve Štýrském Hradci. FOTO - Wikimedia commons

Rakouský fenomén Graz. Proč je to možné

Všichni se u našich jižních sousedů ptají: Jak je to možné? Ve Štýrském Hradci nebo místně Grazu, druhém největším rakouském městě, vyhráli místní komunální volby »komunisté«, přesněji kandidátka Komunistické strany Rakouska (KPÖ). S obavami se ptají ti, kdo v tom vidí příchod »rudé revoluce«. Ptají se také ti, kdo si přejí, aby se radikální levice, zde reprezentovaná komunistickou kandidátkou, prosadila. Otevřenou ale zůstává otázka, proč se to stalo.

Hned zkraje je třeba říci, že odpověď není ani jednoduchá ani jednoznačná. A také, že dlouhodobě je spolková země Štýrsko poněkud odlišná od ostatního Rakouska. Jestliže rakouští komunisté dosahují ve volbách dlouhodobě výsledku spíše okolo jednoho procenta, pak v této spolkové zemi je to za poslední dekádu mezi 4,4 až šesti procenty. Nejvýznamnější rakouská tradiční levicová strana Socialistická strana Rakouska (SPÖ) se dlouhodobě uchází o vládní pozici a mnohdy jí to vychází. Ve zmíněném období ve Štýrsku dosahovala nejvíce před jedenácti lety 38,3 %, v posledních volbách (2019) pak 23 procent.

Odlišnost od celého státu

V Grazu to dopadalo následovně – KPÖ si stabilně držela od roku 2012 okolo 20 procent, letos získala 28,8 %, což je první místo. SPÖ začala na 15,3 procenta, v roce 2017 to bylo 10 %, letos 9,5 procenta. Dlouhodobě na radnici v Grazu vévodila Rakouská lidová strana (ÖVP) se ziskem nad třetinu hlasů, letos však získala pouze 25,9 % a nevyhrála. Tato čísla ukazují, jak se tahle oblast Rakouska liší od celého státu. Na celostátní úrovni je vztah SPÖ a KPÖ jako Goliáš a David. Čísla ale naznačují, že jednak místní výsledek komunistů zase není tak překvapující, a také, že to nebylo »na úkor« SPÖ. Ta téměř neztratila oproti minulým volbám.

K volebnímu úspěchu patří také volební výsledky v sedmnácti okresech Štýrského Hradce, kde je nyní KPÖ okresním lídrem v osmi okrscích, místo v jednom. Stabilní ukotvení KPÖ se odráží také v toku voličů. Osmdesát procent voličů KPÖ v roce 2017 se drželo svého volebního rozhodnutí a relativně největšího nárůstu dosáhla strana z předchozího nevoličského segmentu.

Bytová politika, velké zjednodušení

Čím to »komunisté« vyhráli? Lze se dočíst, že dlouhodobou efektivní bytovou politikou. Ale to je velké zjednodušení. Představitelé KPÖ v Grazu mají stabilně velmi dobré renomé mezi jeho občany. List Salzburger Nachrichten to okomentoval následovně: »Úspěch KPÖ vedené Elke Kahrovou nedokazuje fascinaci kladivem a srpem. Dokumentuje velkou potřebu blízkosti k lidem, sociálního tepla, politiky, která se neustále nedívá na spin doktors (ti, kdo ovlivňují veřejnost) a průzkumy veřejného mínění, ale je prostě zemitá a autentická.« Tento úspěch KPÖ a její kandidátky není nic, co by spadlo z nebe. Je to vyústění prosazování sociální a lidové komunální politiky, osobního nasazení komunistických politiků včetně toho, že tito lidé již po desetiletí odkládají až dvě třetiny svých odměn za práci v zemském parlamentu a městském senátu v Grazu do fondu na podporu potřebných občanů. Říkají, že to rozhodně není charita.

Spíše se jedná o formu politiky orientovanou na základní socialisticko-komunistický princip, který se odvíjí až od Pařížské komuny. Proti tomu dosud vládnoucí lidovci (ÖVP) byli vždy velmi vstřícní velkému kapitálu, developerům. Dalo by se říci, v souladu s názorem mé rakouské kolegyně, že politika KPÖ v Grazu a ve Štýrsku je tradičně spíše sociálně demokratická, možná s převahou určitého reformismu, a ideologie je marxistická (leninistická). Ideologie je však spíše skrytá, projevuje se hlavně ve světonázorové orientaci, v některých tradicích (zpívají se dělnické písně na festivalech, je vidět tradiční symboly a podobně). Svým způsobem to připomíná trochu roli náboženství, je to soukromou věcí každého člena a příznivce KPÖ. To ale nebrání vést široký dialog s veřejností, se všemi, kdo chtějí s rakouskými komunisty mluvit.

Politika bez uzavírací klauzule

V Rakousku je komunální politika více reálně demokratická, různé proudy v ní nalézají své místo. Nemá nějakou procentní uzavírací klauzuli, a tak kdokoliv získá dostatečný počet hlasů, získává i mandát. A zástupci místních komunistů byli vždy od roku 1989 zastoupeni v městském senátu. Strana má křesla i v dalších městských a místních radách, i když v daleko menší míře, než je tomu v Grazu. Tak třeba v Linci teď získala KPÖ druhého radního (za 3,3 procenta hlasů), v jiných městech se jí to nepodařilo. Ale v posledních vídeňských volbách, loni, KPÖ získala 23 obvodních radních v patnácti obvodech rakouské metropole Vídně.

Sklony ke spolupráci

Po desetiletí v rakouské politice nalevo dominuje SPÖ. Vztahy s rakouskými komunisty dlouhodobě nejsou nijak vřelé. I tato strana má své »Bohumínské usnesení« z roku 1969, takzvanou Eisenstadskou deklaraci v podstatě zakazující spolupráci s komunisty. Nicméně poslední zprávy ze Štýrska říkají, že SPÖ Graz se po posledních volbách staví pozitivně ke kooperaci s KPÖ (oproti politice v celé zemi). Asi by to bylo rozumné řešení.

Jiří MÁLEK, Společnost pro evropský dialog


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 13 hlasů.

Jiří MÁLEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-10-15 22:41
Rakousko je prostě hodně před námi, jak neustále píší pravičáci.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama