Reklama
Rozhovor Haló novin s docentem RNDr. Václavem Zieglerem, CSc.

O současných změnách klimatu a jak k nim dochází

V poslední době se hodně píše nejen v odborném tisku, ale i v tisku běžném o tzv. Milankovičových cyklech. Co to vlastně je?

Pochopitelně, že vím, oč se jedná. Pokusím se velmi zjednodušeně je přiblížit.

Ano, dnes se o nich mluví zejména v souvislosti se současnými změnami klimatu, i když mnozí je vidí ve stoupajícím množství oxidu uhličitého v atmosféře. Řekl bych, že je to nedostatek našeho školství i absence závazných osnov, neboť pojem Milankovičovy cykly je znám více než sto let a jde o věc velmi závažnou, neboť souvisí s dobami ledovými, z nichž zatím poslední skončila poměrně nedávno (z hlediska historie Země), tedy před pouhými 12 tisíci roky.

Jde o cyklické střídání klimatických změn, které ve čtvrtohorách způsobilo časté, velmi dynamické změny klimatu. Ty se odrazily v charakteru usazených hornin i v odpovídajících změnách ekosystémů živé přírody. Pro ilustraci uveďme, že zatímco v dobách ledových se průměrné roční teploty ve střední Evropě, tedy i v naší vlasti, pohybovaly jen okolo 0 °C a někdy i méně, v dobách meziledových dosahovaly hodnot, také ve střední Evropě, 10–15 °C ročního průměru. V současné době je zde průměrná roční teplota mezi 8–9 °C. A i vlhkost zde byla větší.

Příčinami těchto změn klimatu se zabýval srbský astrofyzik, geolog a geofyzik Milutin Milankovič a stanovil střídání tzv. cyklů chladného a teplého klimatu, které právě po tomto objeviteli nesou jméno. Příčiny, které způsobují v intervalech desítek až stovek tisíců let změny klimatu, objevil Milankovič v těchto vesmírných faktorech: v excentricitě, čili v postavení Země na své oběžné dráze vůči Slunci, v intervalech asi 41 tisíc let a ve změnách precese rotační osy Země, což jsou změny úhlu sklonu zemské osy v intervalech 19 tisíc až 23 tisíc let.

Dalšími faktory jsou pak proměnlivá aktivita slunečního záření a ozáření Země (například vlivem kosmického prachu), změny pohybu mořských proudů, výšek horských masivů a poloha (konfigurace) pevnin v závislosti na paleogeografických poměrech a také proměnlivá koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší a samozřejmě vzájemné kombinace všech těchto faktorů. Za použití těchto metod se podařilo vědcům definovat pět hlavních a další řadu menších dob ledových a samozřejmě i doby meziledové.

Jedním z těch, kteří patřili mezi hlavní výzkumníky čtvrtohor, byl i Čech Vojen Ložek, který v loňském roce zesnul.

A zabývá se dnes někdo odpovědně těmito cykly? A pokud ano, proč s výsledky, byť třeba velmi zjednodušenými, není seznamována veřejnost?

Těmito otázkami se vědci, především astronomové a geofyzici, samozřejmě zabývají. Jsou předmětem výzkumu kosmických agentur USA, Ruska (předtím SSSR), Číny a dalších zemí a na rozdíl od jiných problémů, na nichž svým způsobem závisí osud lidstva, tyto agentury spolupracují. Rozhodující krok udělala americká agentury NASA, která v roce 1958 poprvé zpozorovala změny v oběžné dráze Země kolem Slunce a změny sklonu zemské osy. Obě tato pozorování jsou s největší pravděpodobností zodpovědná za to, co dnešní klimatologové nazývají »oteplováním« (nebo v závislosti na jejich agendě »změnou klimatu« – jelikož někde dochází také k ochlazování). Musíme si také uvědomit jednu zcela zásadní věc, a to, že změny, které se odehrávají v planetárních modelech počasí, jsou zcela přirozené a normální. Také si musíme říci, že na tyto změny nemá člověk vůbec žádný vliv, ale také nemá možnost jim jakkoliv zabránit.

Určité výsledky jsou pochopitelně zveřejňovány. V množství dalších informací se však bohužel ztrácejí.

Nejsem odborník, a naši čtenáři jistě ve své většině také ne. Proto prosím o vysvětlení pojmů excentricita a precese ve vztahu ke změnám klimatu…

Milankovičova teorie dokazuje, že největší vliv na měnící se modely klimatu na Zemi mají výkyvy slunečního záření v závislosti na ročních obdobích a zeměpisné šířce, které dopadá na Zemi rozdílnými způsoby a v rozdílných časech. Ta se ovšem s obíháním kolem Slunce mění. Jsou momenty, kdy poloha Země má excentricitu (česky vychýlení) vůči Slunci blízkou nule, ale nastávají období, kdy se excentricita zvětšuje až na maximálních 0,07, což je v kosmických rozměrech docela hodně. Při současné excentricitě 0,017 je Země o pět milionů kilometrů blíže Slunci než za odsluní, aféliu, čili asi tři procenta průměrné vzdálenosti. Za masivní změny vzdálenosti, ke které dochází mezi Zemí a Sluncem v závislosti na tom, zda je v perihéliu (přísluní) nebo aféliu (odsluní), dochází k většímu či menšímu přísunu sluneční energie, což se také projevuje na zemském povrchu.

Co se týče sklonu zemské osy či jeho změny, je důležité, do jaké míry se může Země z ní vychylovat, jakož i ze směru své rotace. Při vyšším náklonu osy se roční období na Zemi stávají mnohem extrémnější, zatímco při nižším náklonu osy se stávají mnohem mírnějšími.

Podobná situace existuje u osy zemské rotace, která v závislosti na tom, která polokoule směřuje v perihéliu ke Slunci, může velice ovlivňovat sezónní extrémy mezi oběma polokoulemi. Na základě těchto různých proměnných Milankovič dokázal přijít s komplexním matematickým modelem, který dokáže zpětně v čase počítat teploty povrchu Země.

Klima na Zemi se měnilo vždy, a nejen ve čtvrtohorách. Mnohé změny v klimatu Země, jež geologové zjišťují z pradávných usazenin, o tom vypovídají. Vtip je, že tehdy na to člověk žádný vliv neměl, protože tu prostě nebyl, a ani dnes na kosmické záležitosti vliv mít nemůže. Což je vlastně velmi dobře!

A co teplotní výkyvy, kolísání hladiny světového oceánu a další? Jaké ty mají vliv na změny klimatu?

Jednorázové změny klimatu, trvajíce řádově roky, velký vliv na změnu klimatu nemají, i když člověku se to zdá někdy nepřekonatelné. Dva měsíce neprší, hrůza! Nebo je deštivé jaro, zase hrůza a katastrofa, že zemědělci žádají o dotace. Ano, v lidském životě to hrůza může být, neboť nebude úroda, bude hlad, zvednou se ceny a mnozí z nás si nebudou moci koupit ani základní potraviny. To by měla řešit právě lidská společnost a hlavně na úkor těch, co si při tom mastí kapsy. Ale v přírodě, či dokonce v historii Země to neznamená téměř nic.

Ovšem výrazné změny klimatu - to už je něco jiného. Za ochlazení se mohou opakovaně posouvat klimatická pásma. Když rostou ledovce od severu k jihu, nastávají pod nimi ve směru východ-západ kontinentální podmínky, čili podmínky chladné a suché. Když ledovce ustupují, mění se klima na klima atlantické, čili teplé a vlhké. S tím souvisí i kolísání hladiny světového oceánu. Tehdy se mění konfigurace pevnin, pevniny rostou na úkor moří (např. za poslední doby ledové byly Britské ostrovy spojeny s Evropou) a pod tíhou ledovců klesá pevnina, aby na druhé straně kontinentu byla vyzdvižena. Mění se výrazně zemský reliéf vlivem intenzivního rozrušování hornin na jednom místě a na druhém se nové usazené horniny hromadí.

Na základě těchto poznatků objevili vědci tři různé řády klimatických cyklů. Za cyklů I. řádu s intervaly okolo 100 tisíce let (tyto intervaly zahrnují celé doby ledové a meziledové, čili glaciály a interglaciály) rozšiřování kontinentálních i horských ledovců a naproti tomu s jejich ústupem v dobách meziledových.

Za cyklů II. řádu, jejichž trvání se odhaduje na jednotky až desítky tisíc let, za nichž docházelo k vrcholům zalednění (stadiály) a k teplejším obdobím (interstadiály), ve kterých byly příznivější podmínky pro vznik půd a stepní a lesní vegetace. Ale i ve stadiálech a interstadiálech docházelo ke kratším výkyvům (v řádu desítek až stovek let) chladnějším a teplejším, které označujeme jako cykly III. řádu. Byli to právě čeští vědci, archeologové, geologové i botanici a zoologové, kteří tyto cykly rozpoznali a definovali je.

A co tedy člověk? Jak ten se podílí na změnách klimatu? A podílí se vůbec?

Ale podílí. Člověk je vůbec důležitý geologický i biologický činitel, jenže jeho činnost nelze ve vztahu ke změnám klimatu nějakým způsobem přehánět. Víme, že rozhodně nemá vliv na kosmické záležitosti, ale ani na změny mořských proudů či pohyb pevnin. Svým způsobem přispívá k pomalému zvyšování oxidu uhličitého v ovzduší jak tím, že ho nějakým způsobem uvolňuje z hornin, zemních olejů a plynů, tak i špatným hospodařením v krajině, tj. v lesním hospodářství (kácení lesů, mniška, kůrovec i nedobrou péčí o les a jeho obnovu), v polním hospodaření (tj. velké a jednotvárné plochy polí, rušení mezí, remízů a vůbec zeleně v krajině), nesmyslnou a přehnanou výstavbou a zabíráním úrodné půdy i půdy lesní a ostatní jen pro své potěšení a hlavně zisk a nedostatečnou výukou a osvětou, leteckou dopravou, nadměrnou migrací i automobilovou dopravou a nesprávným využíváním přírodních zdrojů. Za vším lze, při lidské činnosti, najít touhu po zisku. Od počátku jeho existence.

Pokud jde o ovzduší, může člověk tu a tam ovlivnit místní podmínky, ale jak již jsem řekl, neovlivní kosmické vlivy a vlivy závisející na zemském tělese (pohyb kontinentů, mořské proudy atd.), takže se i při přehnané úzkostlivosti, ke které vybízejí některé strany, hnutí i jednotlivci (a zase za tím lze vidět snahu po zisku pro nemnohé), dočkáme třeba nové doby ledové či změny klimatického pásma ve směru k jihu.

Spíše bychom si měli, my lidé, prodloužit existenci svého společenstva na planetě tím, že se budeme snažit dohodnout, že nebudeme hledat nepřítele za každou cenu, že budeme respektovat jednotlivé státy, národy, národnosti, ale i kmeny a osady, a to se vším všudy, aniž bychom si uzurpovali právo na to, že život jedné lidské skupiny je správnější než té druhé, a nevnucovali ho jiným. Kolaloka není zákon.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 22 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-10-20 01:42
stanley58: To víte, někdo musí psát hloupé příspěvky, aby vynikla
chytrost těch vašich. --- Vy snad geologii rozumíte? Manitius zřejmě
trochu ano, my ostatní ne, tady nejsme na nějakém odborném fóru. Jenom
mi prostě připadá divné, co manitius píše o zaostalosti české
geologie.
stanley58
2021-10-20 00:09
frondo, dnes uz snad paty vas absolutne prihlouoly prispevek. Ale tento vas
prispevek ve 22:39, to je opravdu ukazka vaseho iq. Priste, nez se zase
budete chtit takto ztrapnit, radeji nic nepiste. Vase prispevky a vaclava,
to je opravdu vykvet zdejsich soudruhu.
fronda
2021-10-19 22:39
manitius: Mám pocit, že my jsme se v 80. letech o deskové tektonice na
základní škole učili. I o tom vycházely populárně naučné knížky,
psalo se o tom v časopise ABC... Že by univerzity byly tak pozadu?
fronda
2021-10-19 22:36
znovacek
2021-10-19 11:13
Dobry clanek.
manitius
2021-10-18 15:33
Soudruhu docente, v poslední době o Milankovičových cyklech diskutujete
možná vy s uživateli obskurních Halo novin. My jsme se na fakultě
učili o Milankovičovi už v roce 1990. Zatímco vy a vaši učitelé
jste, věrni pokrokové sovětské vědě, papouškovali překonané
nesmysly o geosynklinálách, mnozí se už dlouho nebáli zcela
samozřejmě mluvit o deskové tektonice a M. cyklech. Bohužel, od té
doby se změnilo málo. O zápecnictví české geologie svědčí také
to, že oficiální Geologická minulost ČR od Chlupáče a spol. se
raději drží obecné stratigrafické omáčky bez schopnosti širšího
zapojení do regionální deskové tektoniky. A přitom vám stačilo
prostudovat pár ročníků Scientific American, abyste se o nových
poznatcích dozvěděli - na ÚUG nebo UK jste ho odebírali, ne? Jinak
Ložek dělal hlavně kvartér, ale Milankovičovy cykly se dají stopovat
třeba až do křídy. Stačí si přečíst Einseleho a Seilachera - to
jsou základní publikace z počátku devadesátých let, které jste
jistě v knihovně měli. Snad nová generace posune českou geologii dál,
než jen k získávání vědeckých titulů, a budeme mít takové
reprezentativní publikace, jako v Norsku, na Islandu nebo v Německu.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama