Info pro čtenáře

Vážení čtenáři. Přecházíme na nový web, který je na adrese https://www.ihano.cz.

Tato adresa bude stále funkční, ale už ne aktuální. Bude fungovat jen jako archiv.

Přejděte na https://www.ihano.cz.

Reklama
--> 
Protestní happening před ministerstvem obrany 5. října se konal pod heslem »Žádný obchod s válečnými zločinci«. FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

Nepovažuji za vhodné, aby se ČR stala neoficiálním sponzorem Izraele

Iniciativy občanů, ve kterých se dlouhodobě angažujete, Ne naším jménem - Za spravedlivý mír na Blízkém východě a ISM Česká republika svolaly společně s Přáteli Palestiny 5. října protestní happening před Ministerstvo obrany ČR pod heslem No business with war criminals! (Žádný obchod s válečnými zločinci!). Co jste tou akcí sledovali?

Chtěli jsme zaprvé zpochybnit samotný nákup zbraní od Izraele, jak byl proveden, jakým způsobem – a zadruhé s kým.

Akcí jsme hodlali dát najevo nesouhlas se smluveným nákupem izraelského raketového systému pozemní protivzdušné obrany Spyder pro Armádu České republiky a také vyjádřit odpor k dodavateli této vojenské techniky při příležitosti jejího podpisu, kterého se měl původně účastnit izraelský vicepremiér Benjamin Gantz.

Mohl byste to rozvést?

Předně, tato »zakázka desetiletí« na modernizaci systému protivzdušné obrany v celkové výši 37 miliard korun, které my všichni daňoví poplatníci zaplatíme, neprošla řádným výběrovým řízením, nebyla připomínkována v parlamentu a nevedla se k ní ani veřejná či alespoň mediální debata. Nic. S blíže neodůvodněným odvoláním na ochranu bezpečnostních zájmů země byla schválena pouze vládou na doporučení ministerstva, což považujeme za účelovou snahu vyhnout se jejímu rozporování.

Kolem zakázky zůstává přitom dost nejasností. Konečnou cenu vlastního raketového systému podalo české ministerstvo jako cenu zlevněnou, ačkoli ve skutečnosti pořizovací částka narostla.

Podle nás je rovněž zarážející, že tolik vychvalovaný izraelský raketový systém nepoužívá podle veřejně dostupných informací žádná evropská země, žádný stát NATO, a dokonce ani Izrael jako jeho dodavatel! Jedinými zeměmi, které tento systém koupily, jsou Peru, Singapur, Vietnam, Indie a Etiopie.

V době propadu české ekonomiky po koronavirové pandemii proto nepovažujeme za vhodné, aby se Česká republika stala dalším neoficiálním sponzorem Izraele.

Ale ministr obrany Metnar se na tiskové konferenci v den podepsání tohoto česko-izraelského kontraktu nechal slyšet, že Česká republika získává jeden z nejlepších systémů, který minimálně zdesetinásobí účinnost protivzdušné obrany...

Ministerstvu samotnému se přes veškerou snahu nepodařilo získat na systém odborný posudek, jelikož do výběrového řízení na odborné posouzení se nikdo nepřihlásil. Což je nejspíš dáno tím, že je tento systém nový, je ve vývoji a není nikde v praxi odzkoušen, pokud jde o hlavní požadavek na podobné systémy dneška, totiž k pacifikaci bojových dronů či »létající munice«. Nepočítáme-li jedno sporné sestřelení pákistánského dronu indickou armádou. A jak jsem již uvedl, tento systém nepoužívá ani žádná země NATO, a tudíž je tu i otázka jeho kompatibility.

Metnarova slova stejně jako nadšené výroky vrchního velitele generálního štábu Aleše Opaty tak lze chápat spíš jako zbožná přání. Co by taky měli říkat jiného, když kupují zajíce v pytli?

Dále jste zpochybnili, s kým je tento obchod uzavřen. Jak to myslíte? Míníte tím osobu izraelského vicepremiéra, nebo Stát Izrael?

Obojí. Jako organizátoři protestního happeningu jsme chtěli hlavně upozornit na skutečnost, že ČR uzavírá bez veřejné diskuse zbrojní zakázku se zemí, která aktuálně čelí u Mezinárodního trestního soudu žalobě kvůli podezření z páchání válečných zločinů na okupovaných palestinských územích. V této souvislosti považujeme za zvláště absurdní, aby příslušníky české armády školila armáda čelící takto závažným obviněním u respektované mezinárodní instituce.

Připomeňte, prosím, našim čtenářům, čeho konkrétně se týká žaloba na Stát Izrael u Mezinárodního soudního tribunálu...

Jedná se hlavně o pokračující výstavbu nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a o vyhánění místního palestinského obyvatelstva, které probíhá takřka neustále v různých podobách od roku 1948, respektive 1967. Izrael je přitom vázán mezinárodním právem, v tomto případě Čtvrtou Ženevskou úmluvou, zakazující okupantovi měnit charakter okupovaných území či jej dosidlovat vlastními lidmi.

Proč vám vadí izraelský vicepremiér Gantz?

Vicepremiér Benjamin Gantz, který tedy do Prahy na ministerstvo obrany nakonec nedorazil, působil v době útoku na Gazu v roce 2014, známém jako »obranné ostří«, coby náčelník generálního štábu izraelské armády. Tehdejší izraelský útok si vyžádal přes 2000 palestinských, převážně civilních obětí. Sám Gantz čelil v Haagu obvinění z páchání válečných zločinů, když jej žaloval jeden z přeživších z rodiny zmasakrované izraelským leteckým úderem.

To, že Gantz nakonec do Prahy k podpisu nedorazil a poslal za sebe náhradu v osobě generálního sekretáře ministerstva obrany Amira Eshela, může též vést k domněnkám ohledně možného korupčního potenciálu celé zakázky. Ale tady spekulujeme.

Jak jste vůbec přišli na to, že je dohoda na dodávku těchto systémů ve finiši, když – jak jste uvedl – není předmětem debaty?

To, že byla vedena nestandardně až netransparentně, neznamená, že se s ní ministerstvo nechtělo pochlubit. V neveřejném režimu byla schvalována hlavně proto, aby nebyla vystavena kritice a rozporování. Už v srpnu se mluvilo o brzké realizaci dohody a zhruba týden před podpisem ji ministr Metnar ohlásil na tiskové konferenci. Mohli jsme tak čerpat z vlastních prohlášení a zpráv ministerstva, poměrně dobře měly zakázku zmapovanou i na Novinkách.cz. Ostatní média se jí nijak zvlášť nevěnovala.

Nabídla se nám tak poměrně vtipná rekonstrukce celého procesu výběru.

Když se ministerstvu nikdo nepřihlásil do výběrového řízení na posudek, zpracovali jej ministerští úředníci společně s pracovníky institucí k ministerstvu přináležejících, s Vojenským technickým ústavem a Univerzitou obrany. Ti se k finanční stránce vyjádřili slovy, že cena je »zjištěná« a je »akceptovaná ve vztahu k plánovaným investicím«. Takový hodnotící posudek je ovšem velmi pofidérní, sami úředníci ministerstva obrany si jím totiž schválili svůj vlastní rozpočet na tento tendr.

Ministerstvo ještě konzultovalo s izraelskou stranou jako dodavatelem, zda je cena »v pořádku«. A co se dozvědělo? Že je cena »v pořádku« a je pro ČR výhodná. Takže na základě posudku neposudku a stanoviska dodavatele, že je »cena pro ČR výhodná«, se Armáda ČR a Ministerstvo obrany ČR rozhodly tento nákup uskutečnit.

Připomeňme, že jediný rozpočet, který se zpravidla ve veřejné debatě relevantně nerozporuje, je právě rozpočet armádní.

Ale to není pravda. Pokud byli ve Sněmovně zastoupeni komunisté, ti vždy rozporovali tuto kapitolu rozpočtu, žádali, aby nebyl navyšován na propagovaná 2 % HDP a aby naši vojáci nebyli expedičními sbory ve jménu zájmů USA.

Ano, to je možné, myslel jsem spíš tu škrtací mánii, které je ministerstvo obrany jako snad jediné uchráněno. Což je vede k nekontrolovatelným nákupům, jako je například tento. Vzpomeňme na legendární, i když ne ojedinělou, kontroverzní armádní akvizici, kterou se stal nákup předražených obrněných vozů Pandur z roku 2009, na které se podílel a při které byl později z korupce usvědčen tehdejší premiérův poradce Marek Dalík. V souvislosti s podvozky Tatra, na kterých má být izraelská zakázka realizována, mne dále napadá například nedávný nákup nijak výkonných, ale poměrně drahých samohybných minometů domácího původu. A tak bychom mohli pokračovat.

V tomto česko-izraelském tendru figurují dvě čísla: 37 miliard a 13 miliard Kč. Jak se v tom vyznat?

Vlastní zakázka na zbraňové systémy stojí 13 miliard (ještě loňský rok se přitom počítalo s deseti miliardami), ale další výdaje s ní související, jako zařízení k provozu a údržbě systému včetně náhradních dílů, náklady na zacvičení a zaškolení naší obsluhy apod., ji navyšují na 37 miliard Kč. Občané by měli vědět, že jde o značný objem prostředků.

Proč podle vás žádná země EU ani NATO tento systém nevyužívá?

Podle některých hlasů zaspaly země NATO ve vývoji podobných pozemních raketových systémů, protože příliš spoléhaly na svou převahu ve vzduchu. Do budoucna tak můžeme očekávat důraz na vývoj těchto systémů a jejich rozšiřování, což s sebou přinese ještě silnější tlak na státní rozpočty. V rozkolísané době plné napětí a sociální nejistoty tak bude posilovat to, čemu jsme uvykli říkat vojenskoprůmyslový komplex či »bezpečnostní průmysl«.

Z hledání stability a bezpečí se stane jen ekvivalentem pro další vyzbrojování. To bude posilovat ty země, které rozvíjejí svůj vojenský potenciál a »bezpečnostní průmysl« nejrychleji, jako například Izrael, který se navíc může chlubit přidanou hodnotou v podobě odzkoušení vlastních zbraňových systémů při potlačování odporu Palestinců.

Na dodávkách pozemního raketového systému se budou podle ministerstva obrany asi z 38 procent podílet firmy českého obranného průmyslu. Víte o tom něco?

Měla by to být Tatra Kopřivnice, která bude vyrábět podvozky.

Na akci jste přítomným občanům řekl, že budete před ministerstvem obrany »stát pořád« a upozorňovat na tento podle vás chybný obchod. Opravdu tam budete pořád?

To bylo myšleno obrazně. My jako občané, za nimiž nestojí žádné vlivové organizace ani žádný kapitál, máme omezené možnosti. Každý z nás má své zaměstnání, máme rodiny, ale budeme důsledně na tyto nepravosti upozorňovat jakékoli vedení Ministerstva obrany ČR, tedy i nové vedení vzniklé po sněmovních volbách. Obrazně řečeno, nedáme mu pokoj.

A čemu všemu jste se v »agendě« spravedlivého míru na Blízkém východě věnovali v uplynulém období?

Dlouhodobě se zaměřujeme na českou pozici, respektive pozici ministerstva zahraničí, které ve vztahu k Izraeli projevuje slepotu tak velkou, že si nás za ni nemůže vážit ani sám Izrael. Naposledy jsme řadou otevřených výzev vystupovali proti snaze zřídit pobočku české ambasády v Jeruzalémě, kterou považujeme za plíživou snahu uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a přesunout sem po vzoru USA ambasádu ČR.

V létě jsme se spolupodíleli na veřejných protestech proti ničivým útokům izraelské armády na Pásmo Gazy, sužované izraelskou blokádou, a vydali jsme v té věci několik prohlášení kriticky reagujících na jednoznačnou podporu, kterou Izraeli vyjadřovalo naše ministerstvo zahraničí ústy odstupujícího ministra Kulhánka. Toho jsme mj. vyzvali k vyvěšení i palestinské vlajky na budovu úřadu ministerstva.

Žádným obhájcům svobody slova by neměla být lhostejná sporná definice antisemitismu podle sdružení IHRA, kterou bez řádné diskuse přijal český parlament již v lednu 2019 a která se snaží ve svých příkladech spojit legitimní kritiku Izraele s obviněním z antisemitismu, a kriminalizovat tak projevy solidarity s okupovanou Palestinou. To považujeme za velmi nebezpečné a tady musíme napnout společné úsilí k odmítnutí tak hrubé manipulace.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 33 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama