Reklama
Panelový dům na Jižním Městě, zprava zateplený a zleva nezateplený. FOTO - Wikimedia commons

Stát nevyužil peníze na energetická opatření

Opatření státu na snížení energetické náročnosti bytových domů přináší jen malé úspory. Ministerstva pro místní rozvoj a životního prostředí na ně v letech 2015 až 2020 rozdělila jen zhruba třetinu z plánovaných peněz. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Obě ministerstva se proti výtkám úřadu ohradila.

Peníze byly rozdělovány prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a programu Nová zelená úsporám. Podle kontrolorů obě ministerstva ve sledovaném období vyčlenila z evropských a státních peněz na energetická opatření, jako jsou zateplení, výměna oken či zdrojů tepla, 12,9 miliardy korun, vyplatila ale jen 3,9 miliardy Kč. »To se odrazilo i na nízkých hodnotách energetických úspor, kterých oba programy dosáhly,« uvedli kontroloři. Podle nich důvodem, proč se u programů zaměřených na energetické úspory u domů nedosáhlo plánovaných úspor, bylo mimo jiné to, že začaly se zpožděním a žadatelé o ně měli malý zájem. Konkrétně u programu Nová zelená úsporám to bylo kvůli nízké dotaci.

Dotčená ministerstva se proti výtkám NKÚ ohradila. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) uvedla, že v daném období bylo z programu podpořeno evropskými dotacemi přes 3000 projektů na zateplení domů, rozděleno téměř osm miliard korun a více než 80 tisíc domácností docílilo snížené spotřeby energie. Část vyčleněných peněz se podle ní sice nepodařilo vyčerpat, nevyužité peníze byly ale v souladu s pravidly přesunuty na rozvoj mateřských škol nebo digitalizaci stavebního řízení.

Podle zjištění kontrolorů ministerstvo pro místní rozvoj ale nevybíralo projekty k podpoře podle jejich efektivnosti a nehodnotilo je podle toho, jaký vykazovaly poměr mezi očekávanými úsporami energie a náklady. U IROP byla podle NKÚ i dlouhá a náročná administrace projektů, schvalování trvalo v průměru 104 dnů.

Žadatele odradila administrativa

Kontrolorům dal za pravdu místopředseda ÚV KSČM pro odborné zázemí, exposlanec Leo Luzar. Zdůraznil, že KSČM dlouhodobě podporuje systém zateplování obytných domů. »Jsme příznivci státní dotace na podporu této činnosti. Upozorňovali jsme ale také na to, že většina vlastníků bytového fondu jsou malá společenství, popřípadě družstva, která nemají aparát, který by byl schopen vyřídit dotace tak, aby byly přijatelné pro ministerstvo a bylo by možno je proplatit. Tato administrativa mnoho žadatelů odradila, zvlášť když příspěvky, které mohly obdržet, nebyly až tak vysoké, jak původně očekávali,« reagoval Luzar pro náš list. Ukázalo se to podle něj také na zpomalení postupu zateplování. »Tady KSČM jasně říká, že stát by měl převzít zodpovědnost, jelikož je i státní energetickou politikou zvyšování tepelné odolnosti budov, jinými slovy úspora elektrické a tepelné energie v těchto objektech,« dodal.

Leo Luzar (KSČM).

Komunisté budou podle něj doporučovat vznik státní organizace, která bude minimálně pomáhat malým vlastníkům objektů anebo bude tyto činnosti přímo realizovat. »Aby nedocházelo nejenom k neschopnosti vyplnit rozsáhlé žádosti a tabulky, ale také, aby se omezil škodlivý vliv zprostředkování těchto činností, a také aby se ztransparentnil výběr firem, které provádějí tyto práce, aby byla zachována vysoká kvalita a spokojenost budoucích uživatelů,« informoval Luzar.

Jeden z nejefektivnějších dotačních programů

S výtkou NKÚ nesouhlasí ani ministerstvo životního prostředí. Podle kontrolorů ministerstvo u Nové zelené úsporám nenastavilo pro příjemce pravidla výběru dodavatelů, jen je zavázalo k dodržování zákona. Jak příjemci při výběru dodavatelů postupovali, ale úřad podle zjištění NKÚ nekontroloval. Nečinil tak podle něj ani Státní fond životního prostředí, který pro ministerstvo administraci projektů zajišťoval. Ministerstvo se ohradilo, že jeho postup i postup fondu byl v souladu s požadavky české legislativy.

Samotný program Nová zelená úsporám vnímá ministerstvo jako jeden z »nejefektivnějších a nejdostupnějších« dotačních programů v ČR, který za sedm let trvání přispěl více než 74 000 příjemců 16 miliardami korun.

V souvislosti s výtkou NKÚ ohledně nenaplněné předpokládané úspory energie prostřednictvím Nové zelené úsporám MŽP mimo jiné uvedlo, že program byl spuštěn v roce 2015 na základě žádostí podaných do programu Zelená úsporám v letech 2009 až 2012. »Ale až nyní je známo, že do doby spuštění jeho nástupnického programu řada pražských bytových domů renovace zrealizovala bez dotace, například s pomocí komerčních úvěrů. I proto se původní predikce programu Nová zelená úsporám nemohla naplnit,« uvedl úřad.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 9 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-10-25 20:31
Tyhle i jiné dotace jsou šité na míru nejrůznějším šíbrům a
dostanou je nezřídka ti, kdo je vůbec nepotřebují.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama