Reklama
Rozhovor Haló novin s publicistou Radomírem Silberem

Kdo a proč popírá prezentaci falzifikací v projektu Paměť národa

V našem deníku jste loni publikoval své poznatky o falzifikaci výpovědí pamětníků v projektu Ústavu pro studium totalitních režimů, Post Bellum a Českého rozhlasu Paměť národa. Uváděl jste i případ Jana Janků. Jak jste se ke svým zjištěním dostal?

V roce 2019 vyšel v bulvárním tisku článek novináře T. Belici a v iDnes.cz článek Petra Skácela o pamětníkovi Janu Janků. O nespolehlivosti a fabulačních sklonech pamětníka jsem věděl již dříve. Články ale obsahovaly i fake news, zjevně nepravdivé informace o pamětníkovi, které nemohli mít od něj. Došel jsem až k webu Paměť národa.

Objasněte blíže, k čemu došlo.

Připomenu, že Jan Janků byl v roce 1949 zadržen při pokusu ozbrojené skupiny alkoholika a násilníka Aloise Šimary Světlana-Jeseník utéci do Rakouska. Redaktoři Belica a Skácel psali i o jeho zážitcích a údajných »zážitcích« a okolnostech jeho vyšetřování a pobytu ve vězení. Janků byl po zadržení vyšetřován v Jihlavě a poté v Uherském Hradišti a odsouzen k 20 letům těžkého žaláře. Trest, který mu pozdější amnestie zkrátila na devět let, si odpykával ve funkci chodbaře v Uherském Hradišti a pak jako chodbař a vězeňský »lékárník« na Mírově.

Když jsem redaktory oslovil s tím, že publikovali o poněkud lhavém pamětníkovi nepravdivé informace, kterými klamou čtenáře, a že by bylo dobré to napravit, nechtěli tomu rozumět. Když se P. Skácel velmi zdráhal, oslovil jsem šéfredaktorku iDnes.cz Naděždu Petrovou a po jejím doporučení Skácelova nadřízeného - vedoucího zlínské redakce MF Dnes Tomáše Železníka. N. Petrové a poté i T. Železníkovi jsem doložil, v čem P. Skácel pochybil a že i Jan Janků v konkrétních případech vyslovil nevěrohodná, nepravdivá tvrzení.

Jak paní Petrová a pan Železník reagovali?

Řekl bych, že dost neprofesionálně. Ukázalo se, že navzdory faktům nejsou ochotni k nápravě a že oporou jim v tom jsou Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a spolek Post Bellum Mikuláše Kroupy. Jako hlavní zdroj falzifikačních tvrzení a nepravdivých informací o pamětníkovi Janků a jeho »vzpomínkách« jsem pak totiž identifikoval právě web společného projektu ÚSTR a Post Bellum Paměť národa. Motivem manipulace s bájivým pamětníkem Janků a cílem účelové falzifikace obsahu jeho výpovědi v projektu se stále víc ukazovala čísi potřeba zneužít fabulace pamětníka, ale i vyložené falzifikace k oživení mediální kampaně proti jednomu z vyšetřovatelů, kteří působili v době zadržení Jana Janků v Uherském Hradišti, proti Aloisi Grebeníčkovi. Redaktor MF Dnes T. Železník mne totiž brzy odbyl sdělením, že od správce webu projektu Paměť národa obdržel stanovisko, když to řeknu zjednodušeně, že k žádné chybě nedošlo. Tedy že, cituji ze stanoviska správce webu M. Šmída: »tvrzení o tom, že s pamětníky manipulujeme, musíme kategoricky odmítnout«, »i v souladu s šetřením historiků z ÚSTRu považujeme svědectví pana Janků za věrohodné«.

Požádal jsem proto v březnu 2019 o nápravu chybných údajů, falzifikací a nepravdivých informací prezentovaných na webu Paměť národa přímo Post Bellum a poté ÚSTR. Nedělo se ale vůbec nic.

Vy jste ale přece, jak jste to již dříve publikoval, poskytl organizacím Post Bellum a ÚSTR odkazy na spolehlivé prameny a údaje.

Nejprve si skutečně pracovnice Post Bellum Linda Wolfová, kterou jsem požádal o zjednání nápravy konkrétních pochybení, vyžádala zdroje, z kterých vycházím. Věděl jsem, že ÚSTR jako spolurealizátor projektu má fakta k dispozici také. Obratem jsem jí je ale zaslal. Pak už nereagovala ani ona, ani zaměstnanec ÚSTR M. Šmíd, kterému údajně můj podnět k nápravě poskytla.

Zažádal jsem proto o nápravu přímo M. Šmída. Ten jako správce webu projektu Paměť národa byl ustanoven i do funkce šéfredaktora a určen jako osoba, které má veřejnost zasílat na adresu ÚSTR podněty k obsahu webu. M. Šmíd nejprve mlčel, zareagoval až na můj druhý pokus jej oslovit. Přislíbil, že věc projedná s odbornými pracovníky ÚSTR. A zas se nedělo nic. Falzifikace výpovědi pamětníka a nepravdivé informace o něm zůstávaly na webu beze změny.

S tím jste se, jak vím, nespokojil. Jaké byly vaše možnosti, když ani Post Bellum, ani ÚSTR nebyly ochotny nic napravit? A kdo nese odpovědnost za takové selhání?

Z toho, že správcem a šéfredaktorem webu Paměť národa je pracovník ÚSTR a jeho zaměstnanecká adresa je určena k zasílání podnětů veřejnosti, bylo zřejmé, že odpovědnost za to, co je na webu prezentováno, nese ÚSTR.

Požádal jsem tedy tuto instituci oficiálně podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o údaje o obsahu a rozsahu jeho odpovědnosti. Ptal jsem se také výslovně: »Jaký díl odpovědnosti nese ÚSTR jako partner projektu Paměť národa za skutečnost, že Post Bellum na webu Paměť národa publikuje vědomě i skutečnosti neodpovídající věcné údaje a nepravdivá tvrzení například o pamětníkovi Janu Janků? Kdo z ÚSTR, v jaké funkci měl a má garantovat, že nesprávné údaje a nepravdivá tvrzení neměly být a nebudou nekriticky publikovány?«

Jaké informace vám ÚSTR poskytl?

Obelhali mne. Bylo to pro mne zprvu překvapivé s ohledem na to, že jde o státem financovanou instituci, která by měla respektovat zákony. Ředitel Kanceláře ÚSTR se mne pokusil oklamat tvrzením, že údajně nežádám o informace, ale o názor, a řádné odpovědi se vyhnul. Dokonce se snažil podsouvat mně, že prý se domáhám nikoli nápravy falzifikací, ale změny obsahu výpovědi pamětníka. Po mé stížnosti na neposkytnutí požadovaných informací pak přitvrdili. Ředitel Kanceláře ÚSTR M. Pelíšek přiznal jen tolik, že ÚSTR a Post Bellum na projektu Paměť národa spolupracují s tím, že ÚSTR poskytuje do projektu »nejméně jedno pracovní místo web-editora projektu«.

Pak ale i za cenu porušení zákona o přístupu k informacím otevřeně lhal, že »ÚSTR nenese odpovědnost za obsah a věcnou správnost webu,... nenese odpovědnost za obsah a věcnou správnost informací na webu projektu«. A spekuloval, že to, že můj podnět k nápravě je ignorován, má prý svůj důvod a že co se týče existence prezentace falzifikací a chybných údajů, jde prý pouze o má »subjektivní tvrzení«.

Čím dnes můžete našim čtenářům prokázat, že vás ÚSTR obelhal a podsunul vám nepatřičné požadavky?

Důkazem jsou oficiální dokumenty, které nelze popřít či zpochybnit. Klíčovým dokladem odpovědnosti ÚSTR za obsah webu projektu Paměť národa, ale nejen za něj je smlouva z 31. 7. 2008, podepsaná ředitelem ÚSTR. Tu jsem si poté, co mne M. Pelíšek klamal, následně, opět podle informačního zákona, vyžádal. V té smlouvě je ÚSTR ustanoven jako »hlavní odborný a ediční garant projektu« a jako »editor projektu«. Výslovně je povinen »zpracovat veškeré natočené a sebrané materiály vztahující se k projektu a jejich zveřejnění na stránkách projektu«, ale i »provádět školení k projektu a vypracovávat metodiku projektu«.

Dalším důkazem je má žádost o informace ze dne 27. května 2019 a klamná vyhýbavá odpověď ÚSTR ze 12. června a druhá klamná odpověď M. Pelíška z 24. června téhož roku zatížená oněmi nepravdivými informacemi, vyhýbavostí a invektivami vůči mně jako žadateli. Z obou jsem vám už citoval.

Vy jste se ale ani pak nevzdal. S jakým výsledkem?

Nejhrubší falzifikaci obsahu výpovědi pamětníka Janků, kde z něj vyrobili »přímého svědka« dvou údajných vražd, byl nucen ÚSTR nakonec z webu Paměti národa stáhnout. Stalo se tak ale až po půlroce mých opakovaných podnětů, po stížnosti a žádosti o informace a poté, co jsem informoval o falzifikacích a hrubých pochybeních v projektu i ČTK. Řadu nepravdivých informací, ale i omyly či fabulace pamětníka samého ovšem ÚSTR prezentoval bez kritické reflexe jak na webu projektu, tak i na vlastním úředním webu dál. Mají hroší kůži a vycházejí nejspíše z toho, že zneužívání již nežijícího pamětníka jim projde.

Některé nepravdy byli zaměstnanci ÚSTR nuceni opravit po mých dalších podnětech, protože jsem žádal o informace, z jakého důvodu vědomě v prezentaci nepravdivých informací a dat pokračují. K tomu, že pamětník byl a je v projektu zneužíván a že veřejnost a novináři byli a jsou vědomě klamáni a podváděni, se ale ani ředitel ÚSTR, ani předseda Rady ÚSTR Eduard Stehlík nikdy nepostavili čelem. Naopak.

Nechce se skoro věřit, že by se nejvyšší funkcionáři ÚSTR namočili do toho, co popisujete.

Když mne obelhával a invektivami a spekulacemi namísto informací zahrnoval ředitel Kanceláře ÚSTR M. Pelíšek, postupně jsem se obracel jak na ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdru, tak i na Radu ÚSTR vedenou Eduardem Stehlíkem a některé její jednotlivé členy. Žádný z nich nejednal kulturněji a nikdo z těch dvou čelných funkcionářů se nezasadil o to, abych informace odpírané M. Pelíškem získal.

Vždyť Eduard Stehlík je dnes uznávaným historikem a kromě funkce předsedy Rady ÚSTR zastává i funkci ředitele Památníku Lidice.

A vidíte, to je to zvláštní. Nevím, co právě Eduarda Stehlíka s jeho postavením vede k tomu, aby kryl falzifikátory a diskreditoval se v tak skandální kauze. Mám ale průkazné doklady o tom, že jako odpovědný předseda Rady ÚSTR v této aféře zpochybňuje svou kompetentnost a odbornost. Ještě v případě mého prvního odvolání proti neposkytnutí informací se za Radu ÚSTR vyjádřil zamítavě místopředseda té Rady Jiří Junek. Kryl a podpořil M. Pelíška a snažil se mne oklamat úředním tvrzením, že »Informace žadatele, že web Paměť národa obsahuje nesprávné věcné údaje a nepravdivá tvrzení paní A. Jelínkové o pamětníkovi Janu Janků, které dokonce i ona sama přiznává, je pouze jeho tvrzení, které nemá Rada Ústavu jak ověřit«.

Jednoduše si představte, že doložíte prameny a zdroji, že ÚSTR vědomě prezentuje text falšující výpověď pamětníka a publikující o něm nepravdivé informace a chybné osobní údaje. A pan Junek, funkcionář Rady ÚSTR, instituce, která je v projektu hlavním odborným garantem, vám namlouvá, že to nemají jak ověřit.

A Eduard Stehlík jako předseda Rady ÚSTR?

Ten k mému údivu ostudné jednání Rady ÚSTR dovršil vlastním úředním prohlášením. A tady opět mohu přesně citovat. Stehlík doslova napsal a podepsal: »Fakt, že původní text o pamětníkovi na portálu Paměti národa byl zkrácen a nyní prochází revizí, neznamená, že v něm byly zveřejněny jakékoliv hrubé falzifikace a nepravdivá tvrzení… Rada Ústavu nemá za prokázané, že by došlo k jakémukoliv pochybení.«

Popisujete snad nějakou »Hlavu XXII«? Skutečně popřeli jakékoli pochybení?

V úředním rozhodnutí Rady ÚSTR jako odvolacího orgánu ze dne 19. listopadu 2020 to i se jménem a funkcí E. Stehlíka mám černé na bílém. Ostatně za dva roky mám už od nich na papíře takových nepravdivých informací a spekulací daleko víc. E. Stehlík a další funkcionáři a členové Rady ÚSTR v roli nadřízeného orgánu ÚSTR z nějakého důvodu zoufale popírají, k čemu došlo. A mně vyčítají i to, že k získání informací o odpovědnosti a činnosti ÚSTR v této aféře užívám zákona o svobodném přístupu k informacím.

Jaký je poslední vývoj kolem zneužití pamětníka Janků a falzifikací, které jste zjistil?

Navzdory faktům ÚSTR a jeho Rada dál i letos existenci falzifikací popírají. Přesto, že se staly, a přesto, že i pracovnice Post Bellum A. Jelínková se mně ke své spoluodpovědnosti přiznala už v roce 2019. Letos jsem ale přece jen zaznamenal v rámci té absurdní kauzy dva dílčí úspěchy. ÚSTR nejprve po jedné z mých letošních žádostí o informace opravil (po dvou letech odmítání!) uváděný chybný rok odsouzení pamětníka. To když jsem žádal informaci, z jakého důvodu na prezentaci a publikaci chybného údaje už dva roky trvají.

Po další žádosti pak sice pověstný M. Pelíšek opět manévroval a popíral, že by jakákoli chyba existovala, ale obratem potichu opravili na webu projektu Paměť národa a na vlastním webu ÚSTR další nepravdivou informaci, kdy o pamětníkovi tvrdili, že byl nejprve odsouzen na doživotí. Přitom o přesném datu konání soudu a o skutečné výši trestu věděl ÚSTR po léta, tedy i v roce 2019, kdy jsem poprvé zcela bezvýsledně o opravu falzifikací včetně těchto »detailů« požádal.

Takže se vám vlastně podařilo prokázat i na těchto banálních případech, že k pochybením, která pan Eduard Stehlík popírá, došlo.

Ano, ale to je tak vše.

Podezříváte ÚSTR a Post Bellum z účelovosti. Komu by falzifikace a chybné údaje o pamětníkovi a popírání toho, že k nim došlo, měly prospět?

Pamětník Janků je v projektu Paměť národa zneužíván k výrobě falzifikací a prezentaci nepravdivých informací od listopadu 2009. Tehdy vyšla v září kniha Miroslava Grebeníčka Hradba vzdoru, ve které autor prokázal nepravdivost řady »svědectví«, která vznikla a mnohdy i zazněla v médiích v účelové kampani proti Aloisi Grebeníčkovi. Osobně po studiu pramenů, ověření faktů a po zkušenostech s organizací Post Bellum a ÚSTR zastávám názor, že častěji fabulující pamětník Jan Janků se tehdy stal pro kohosi osobou použitelnou k falzifikacím, ale i ochotným spoluaktérem k výrobě dodatečných nových, náhradních »svědectví«. Je to zřejmé z autentického znění audiozáznamu »vzpomínek« Janků, který Post Bellum tehdy pořídilo. Pamětník se tam přiznává k zaujatosti a mimo jiné i cosi čte a vychází z předpřipravených materiálů třetích osob. Do záznamu si pochvaluje, že »tam máme v Krnově totiž velmi dobrou skupinu, těch děvčat, který nám píšou velice krásný věci, to je všecko jejich práce, těch děvčat, to nám dělaly ty děvčata«.

Mluvíte i o přímé falzifikaci obsahu jeho vzpomínek a o nepravdivých informacích vědomě prezentovaných na webu Paměť národa...

Pamětník Janků vymýšlel, aby si dodal důležitosti, aby ohromil, ale aby také, jak to pořízený záznam naznačuje, komusi vyhověl. Nechali jej v rozporu s fakty tvrdit i vyložené nesmysly a prezentovali je zcela nekompetentně, nebo úmyslně?, aniž by upozornili novináře a čtenáře na skutečná fakta. Média pod vlivem fabulací Janků a s využitím falzifikací i spekulací prezentovaných na webu Paměti národa začala publikovat, že pro Janků si StB přišla a že jej vyšetřoval A. Grebeníček. Přestože samotný ÚSTR získal od pamětníka odlišnou výpověď o tom, že přišel sám Janků, a i o tom, že jej vyšetřoval A. Višenka. Proto také původně ÚSTR na svém webu publikoval, že A. Grebeníčka Janků osobně nezažil.

Komusi se ale hodilo zneužít pamětníka v projektu Paměť národa. Dokonce i k prezentaci účelově nijak nekomentovaného mylného a nepravdivého tvrzení o elektrickém zařízení k týrání vězněných, které dal vyrobit a používal s úzkou skupinou svých lidí v Uherském Hradišti L. Hlavačka. Kdosi namluvil pamětníkovi, že to zařízení vyrobil a používal A. Grebeníček, který do Hlavačkovy úzké skupiny ovšem nepatřil a ono zařízení nepoužíval.

A ta přímá falzifikace výpovědi pamětníka?

Nejhrubší vlastní falzifikaci, prostřednictvím které realizátoři projektu Paměť národa, tedy Post Bellum a ÚSTR, prezentovali Janků jako »svědka« údajného Grebeníčkova násilí, vyrobila pracovnice Post Bellum A. Jelínková. Ta navzdory tomu, co Janků sám jí vypověděl, z něj udělala svědka úmrtí dvou zadržených členů skupiny Světlana. A to přesto, že u jednoho jí Janků jasně řekl, že svědkem ničeho nebyl, a u druhého svědkem být nemohl, protože se s ním o bezmála tři měsíce minul.

Když jsem falzifikátorku mailem oslovil, tak se mně k tomu přiznala. Nezapírala. V tom je lidsky poctivější než předseda Rady ÚSTR E. Stehlík a spol. Své jednání Jelínková zlehčovala, ale slibovala, že je napraví. Nenapravila. Ani zaměstnanec ÚSTR M. Šmíd a ani ředitel ÚSTR Z. Hazdra nesplnili pak své opakované klamné přísliby, že revizi falzifikačního textu zveřejní v září 2019 a později, že ji zveřejní v roce 2020. Letos jsem totiž od ÚSTR obdržel sdělení, akceptované i Radou ÚSTR, že revize onoho falzifikacemi zatíženého »příběhu« prý »není prioritou«.

V čem je podle vás problém?

Mohu jen usuzovat. Byli přistiženi a fakta jsou šokující. Po aféře s podvodnicí Sosnarovou, o jejíž nevěrohodnosti se vědělo a kterou léta nekriticky a úspěšně v projektu Paměť národa prezentovali jako vězenkyni 20 let v gulagu, jsem prostě přišel na další jejich hříchy. Falzifikace výpovědi a zneužití omylů a fabulací pamětníka Janků, ale i dalších dokládá, že ÚSTR a Post Bellum nejednají odpovědně, odborně a eticky. Vůči veřejnosti a novinářům v konkrétních případech nehrají poctivou hru. Není mně zřejmé, proč většina médií k tomu mlčí. Mlčí i ČTK, která je informována a fakta a dokumenty ke kauze obdržela.

Trochu deprimující závěr. Vidíte nějaké východisko a šanci, že se veřejnost dozví o odpovědnosti a skutečných motivech takového jednání?

Namísto věštění, kdy že se funkcionáři ÚSTR a Post Bellum pochlapí k poctivějšímu jednání, a namísto osobních hodnocení raději bych dal slovo těm, kdo se k těm motivům konkrétních účelových úprav historické paměti vyjádřili. Starosta Orla a poslanec za KDU-ČSL Stanislav Juránek v roce 2018 tlumočil na schůzi Poslanecké sněmovny veřejně vzkaz svého strýce, politického vězně Karla Procházky, který byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 10 let v souvislosti s organizací poutě na Hostýn v roce 1948.

Juránek poslancům sdělil: »Když byl strýc živ, a tehdy se mluvilo ještě hodně o Grebeníčkovi jako o takovém příkladu toho, jakým způsobem se chovali v minulé době komunisté vůči svým vězňům, a byl vydáván za odstrašující příklad. A já teď zcela veřejně řeknu ten vzkaz svého strýce. On říkal: ‚Nevěř tomu, co se říká. Grebeníček byl nejmírnější, nejjasnější a nejlepší ze všech, kteří se vůči nám chovali. My jsme vždycky věděli, co udělá, na rozdíl od těch ostatních‘.«

K motivům snah poupravit fakta »správným směrem« se ale vyjádřil i M. Kroupou »ideově« použitý Pavel Hubačka souzený za spoluúčast na přípravě vraždy příslušníka SNB Dyčky. Hubačka byl krutě vyslýchán v Hodoníně a Uherském Hradišti. Ředitel Post Bellum Kroupa jej »použil« v rádoby žurnalistickém pokusu atakovat A. Grebeníčka. Posluchačům Českého rozhlasu přitom Kroupa zamlčel podstatné informace. I to, že Hubačka do záznamu pro Post Bellum upřímně řekl svůj názor: »Blecha přiznal, že vlastně rozkazy dával Hlavačka, né Grebeníček. Grebeníček do toho byl zapojený proto, že prostě byl jako jeho syn předsedou KSČ.«

Já snad mohu jen zcela nakonec dodat vlastní nevtipnou otázku. Pročpak se asi Post Bellum a ÚSTR tak vytrvale brání napravit i zjevné falzifikace a proč úporně zatloukají neodborné a účelové postupy v projektu Paměť národa?

Ivan CINKA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 184 hlasů.

Ivan CINKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-11-08 21:18
Pravdu má ministerstvo pravdy, neboli ÚSTR. :P
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama