Reklama

Budou si připomínat 17. listopady

Zítra Česká republika slaví státní svátek, Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Při té příležitosti se uskuteční řada akcí. Je již pravidlem, že většina se upíná výhradně k výročí 17. listopadu 1989, méně k 17. listopadu 1939, přitom letošní Mezinárodní den studentstva je významnější o to, že je právě 80 let od jeho ustavení v Londýně mezinárodní studentskou radou.

Ve středu 17. listopadu se od devíti hodin koná veřejná vzpomínková slavnost k Mezinárodnímu dni studentstva a státnímu svátku pořádaná Nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu a Studentskou komorou Rady vysokých škol před budovou Hlávkovy koleje v Jenštejnské ulici 1 v Praze 2. I zásluhou těchto subjektů se MDS navrátil do českého kalendáře.

Zde budou uctěni studenti českých vysokých škol, kteří byli německými nacisty násilím vyhnáni 17. listopadu 1939 z kolejí v Praze, Brně a Příbrami a 1200 z nich zavlečeno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Na akci promluví bývalý prezident Václav Klaus, předseda Nadání Václav Pavlíček, zástupce ČSBS, rektoři ČVUT Vojtěch Petráček a Univerzity Karlovy Tomáš Zima a předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník. Kladení věnců k pamětním deskám na budově Hlávkovy koleje proběhne za účasti slavnostní vojenské jednotky a zpěvu pěveckých sborů.

Pražští komunisté Luboš Petříček (vlevo), Marta Semelová a Viktor Pázler zavěsili včera k pamětní desce Dr. Ing. Otakara Runy na Hlávkově koleji květiny. FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

O zhruba hodinu později (v 10 hodin) navazuje vzpomínkové zastavení u památníku smrtelně zraněného studenta Jana Opletala a zastřeleného dělníka Václava Sedláčka (28. října 1939 při protiněmecké demonstraci) v Žitné ulici v Praze. Pořádá Studentská komora Rady vysokých škol.

V 11 hodin se koná akce pražských komunistů k výročí 17. listopadu 1939 a k uctění památky Jana Opletala. Před Hlávkovou kolejí promluví místopředseda ÚV KSČM Milan Krajča.

Proti pravicové vládě

Pod heslem »Co zbylo z ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR – Posviťme si na to!« se od 16.30 hodin v Praze koná akce občanské iniciativy Ne základnám, z. s., a Nezávislých médií. Vystoupí na ní (v abecedním řazení) europoslanec Ivan David, Karel Janko, europoslankyně a předsedkyně ÚV KSČM Kateřina Konečná, spisovatelka Lenka Procházková a publicista Josef Skála. Moderuje Eva Novotná. Zahájení shromáždění s přípravou lampionů se uskuteční v 16.30 hodin na náměstí Jana Palacha, následuje průvod s lampiony přes Mánesův most směrem na Klárov, na Klárově zazní po 17. hodině z tribuny projevy. Lampiony vezměte s sebou, případně budou k dispozici na místě.

Strana Levice informovala ve své tiskové zprávě o protestním happeningu nazvaném »108 červených tlačítek pro vládu«, na němž se vymezí proti záměrům budoucích vládních představitelů a pokusí se varovat občany před dopady pravicových opatření. Akce se koná od 14.30 hodin v prostřední části pražského Václavského náměstí. »Volby dopadly pro ČR katastrofálně. V parlamentu už není nikdo, kdo by se zastal běžných občanů, a moc nyní leží v rukou asociálů a chamtivců, kteří by byli nejraději, kdyby čeští občané dřeli 16 hodin denně za směšnou almužnu a ztratili všechny možnosti se jakkoliv bránit proti zvůli zaměstnavatele,« uvedl Jan Májíček, člen Celostátního výboru Levice.

Brno nestojí stranou

Výročí 17. listopadu 1939 si připomínají, také tradičně, v Brně, kde Český svaz bojovníků za svobodu, v úterý, položí komorně na bývalém popravišti Kounicových kolejí květiny. Drastický osud studentů těchto vysokoškolských kolejí je obdobný jako v případě pražské Hlávkovy koleje, i vysokoškoláci brněnští byli zavlečeni německými okupanty do KT Sachsenhausen.

Hlavní akce Masarykovy univerzity (MU) proběhla již 11. listopadu za účasti rektora Martina Bareše a děkanů všech fakult MU, kteří položili k památníku věnce, jak nás informovala Alena Hejlová z ČSBS Kounicovy koleje. »Byla to opravdu velká a zdařilá akce,« zdůraznila. Studenti přečetli jména všech zde popravených a na závěr zazpívali členové a členky pěveckého sboru MU.

Uctili komunistu Runu

Již v pondělí, symbolicky v předvečer výročí 17. listopadu 1939, uctili představitelé pražské organizace KSČM – předsedkyně Marta Semelová, Viktor Pázler a Luboš Petříček památku mladého antifašisty, zavražděného německými nacisty, dr. Ing. Otakara Runy, jehož připomíná pamětní deska přímo na Hlávkově koleji v Praze. Runa během svých studií na této koleji bydlel. Před dvěma lety na stejném místě promluvil mladý komunista Roman Čučela o Runově odkazu.

Otakar Runa se narodil 26. července 1915 v České Třebové. Po dokončení reálky v rodném městě se přesunul do Prahy, kde studoval na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství. V roce 1938 získal titul inženýra a jeho bývalý profesor si jej pro jeho schopnosti vybral jako asistenta. Jen zanedlouho poté byla podepsána mnichovská dohoda a později obsazen zbytek Československa. Po smrti studenta Opletala se Runa zúčastnil jeho pohřbu, který přerostl v protinacistickou demonstraci. V reakci na tuto demonstraci byly uzavřeny české vysoké školy, a Runa tak přišel o práci. Později vyučoval na střední škole a následně začal pracovat ve Škodových závodech.

Runa se aktivně zapojil do domácího odboje a stal se členem protinacistické skupiny Štancl-Striker, která vyráběla výbušniny pro diverzní akce proti okupantům a spolupracovala s ilegální KSČ. V říjnu roku 1941 aktivity této skupiny odhalilo gestapo a její členy zatklo. Dne 28. listopadu 1941 byl 26letý Ing. Otakar Runa, společně s ostatními členy této skupiny, v ruzyňských kasárnách zastřelen. Na jeho rodném domě v České Třebové se díky péči Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových nachází také pamětní deska.

(mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 68 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-11-17 20:09
Je to tak, ubití studenta Šmída, to byl mimořádně odporný
komunistický zločin.
tomasklima162
2021-11-17 13:31
Na zločiny nacistů a komunistů (nejen ze 17.listopadu) se zapomenout
nedá.
fronda
2021-11-16 21:49
To je trapas. Režim chce "usmíření" a zatím pořád někdo
"vyvolává nenávist".
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama