Reklama
Ilustrační FOTO - Haló noviny

Hrozí degradace maturit

Maturitní zkouška by se mohla v následujících letech změnit ve svém obsahu i formě. Vzniknout by mohly dva druhy osvědčení o zkoušce. Vedle běžné maturity by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy.

Vyplývá to z aktuálního návrhu think-tanku Univerzity Karlovy (UK) Vzdělávání 21, který na on-line diskusi Jak změnit maturitní zkoušku? představila členka pracovní skupiny think-tanku a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Podle think-tanku by žáci mohli získat buď běžné maturitní vysvědčení potřebné pro studium na vysoké škole, nebo profesní maturitu, která by stačila pro výkon povolání. »Navrhujeme to proto, že řada žáků na maturitní zkoušku nedosáhne,« uvedla Schejbalová. Z dat Cermatu podle ní vyplývá, že absolutně neúspěšných žáků z maturit z let 2011 až 2014, kteří ani po pěti letech nesložili zkoušku, je téměř 4300. Nezískali tak doklad o ukončeném středoškolském vzdělání, což jim brání ve vstupu na trh práce.

Maturita by podle Schejbalové měla mít jako nyní dvě části, a to státní neboli společnou a školní, tedy profilovou. K diskusi je podle ní to, zda by měla být státní část pro všechny povinná, a pokud ano, tak zda by to nepůsobilo potíže zájemcům o profesní maturitu. Ministerstvo školství podle Schejbalové při konzultaci s think-tankem do návrhu doplnilo, že by neúspěšnost ve státní zkoušce nemusela znamenat nezvládnutí maturity jako takové. Schejbalová ale vyjádřila obavy, že by se studenti mohli s tímto vědomím méně učit.

Další snižování úrovně vzdělání

Expertka KSČM na oblast školství Marta Semelová se obává, že avizované změny povedou k dalšímu snižování úrovně vzdělání. »Namísto toho, abychom se zaměřili na co nejvyšší kvalitu, tak se smiřujeme s neúspěchem a snížíme nároky na maturitu, respektive z jedné maturity uděláme dvě, aby ji mohl udělat každý. A pokud budou opět propadlíci, co bude následovat? Dočkáme se toho, že raději maturitu zcela zrušíme? Nebo zas někdo přijde, jako tomu bylo loni, s tím, že postačí průměrná známka za dobu studia? Oni se prostě studenti musí také pořádně učit,« řekla Semelová našemu listu. Pokud by se návrh realizoval, degraduje podle ní maturitu a současně vyšle studentům vzkaz, že se tolik učit nemusí, nějakou maturitu mít budou. »Spíš než toto snižování laťky bych doporučovala probrat se jednotlivými obory a stanovit, které mají končit maturitní zkouškou a které výučním listem. Někdo má hlavu na teoretické předměty, jiný je zručný manuálně, může být vynikající řemeslník. A těch na pracovním trhu chybí zhruba 300 tisíc. Zlaté české ručičky to byl vždy pojem. Soustřeďme se na zvýšení prestiže odborných a učňovských škol a na ocenění lidské práce,« dodala expertka KSČM. Úvaha o tom, zda by nebylo lepší zrušit státní část maturity, odpovídá podle Semelové trendu ušít maturitu pro každého studenta na míru jeho znalostí, jen aby prolezl.

Marta Semelová.

Nesmyslný návrh

Ve státní části maturit by se podle návrhu měla zachovat zkouška z češtiny a druhá z matematiky nebo cizího jazyka. Žák by mohl složit zkoušku kdykoli po ukončení studia, nejen do pěti let jako nyní. »Pokud by ani po dvou opravných zkouškách žák maturitní zkoušku nesložil, tak další pokusy by již byly zpoplatněny,« řekla Schejbalová. »Dále navrhujeme v souladu se Strategií 2030 takzvanou modulární maturitní zkoušku, to znamená, že by žák zkoušku mohl složit kdykoli v průběhu studia,« doplnila.

Aby žák mohl dělat jednotlivé maturitní zkoušky kdykoliv v průběhu studia, považuje Semelová za naprostý nesmysl. »Vždyť učivo je probíráno tak, aby na sebe v průběhu studia navazovalo, postupuje se od jednoduššího ke složitějšímu, důležité jsou i diskuse mezi studenty k dané látce. Příprava studentů má být po celou dobu studia souvislá a soustavná. Kromě toho, co bude dělat student, který složí maturitní zkoušku z některého předmětu např. v druhém ročníku, po zbytek studia? Nebude se účastnit vyučovacích hodin daného předmětu? Je to prostě nesmysl,« zdůraznila Semelová.

Nově maturitní a absolventská práce

Maturita z češtiny by se podle Schejbalové neměla zaměřovat na přeříkávání literární historie. Zkouška by měla ověřovat schopnost porozumět textu, zformulovat myšlenku a obhájit ji či psát v souladu s pravopisem. Podobně by měla fungovat maturita z cizího jazyka. V matematice by měl maturant umět analyzovat problém, navrhnout způsoby řešení a použít je. Zkouška by se měla vést formou řízeného rozhovoru, nikoli monologu studenta.

Školní maturita by se mohla skládat ze dvou až tří zkoušek. Na gymnáziích by jednou z nich měla být obhajoba roční maturitní práce a na odborných školách absolventské práce.

Změna maturit musí být podle prorektorky UK Radky Wildové provázaná s modernizací vzdělávání ve školách, kterou ministerstvo chystá v návaznosti na Strategii vzdělávání 2030+. Think-tank podle ní do návrhu ještě zapracuje podněty dalších odborníků a školských asociací a jeho finální podobu pak předloží ministerstvu jako řešení, jak by mohly maturity v budoucnu vypadat.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 19 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2021-11-25 22:58
Hrozí degradace maturit? Nesmysl!!! Maturity degradované již jsou.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama