Info pro čtenáře

Vážení čtenáři. Přecházíme na nový web, který je na adrese https://www.ihano.cz.

Tato adresa bude stále funkční, ale už ne aktuální. Bude fungovat jen jako archiv.

Přejděte na https://www.ihano.cz.

Reklama
--> 

Kontroverzní postava?

Před několika dny jsme mohli vzpomínat stodvacáté nedožité narozeniny jednoho z velkých českých spisovatelů Kamila Zemana, tedy Ivana Olbrachta. Vzpomínce se nevěnovalo ani jeho rodné město Semily, ani mainstreamový tisk, ač nebýt jeho, nebyl by nejen Nikola Šuhaj, ale ani epigonská díla dnes vyzvedávaných autorů. Přitom najděme v naší literatuře jiné jméno spisovatele, podle jehož námětů bylo natočeno devět filmů a jeden, pozitivně laděný, ukrajinským štábem již po Listopadu, i o něm!

Co se vlastně vyčítá Olbrachtovi? To, že byl přesvědčený komunista a tak se choval? Ze své cesty do Sovětského Ruska v roce 1920 prý dokonce napsal lživou reportáž o vězněných odpůrcích nového režimu. Ani s jeho okupační minulostí to údajně nebylo tak jasné a mělo by se toto období podle názoru ředitele semilského muzea probádat, protože byl nejen komunista, ale i položid, a přitom nebyl poslán do Terezína. Zvláště pak vadí, že se v době Slánského procesu již umírající Olbracht vyslovil za potrestání těch obviněných.

Co tedy vadí? Sociálně spravedlivý Ivan Olbracht byl totiž na straně sociální spravedlnosti. Tak vnímal i Sovětské Rusko, kam se dostal jako levicový novinář na kongres Kominterny. Kam ho jeho tamější průvodci zavedli, to popsal. I občanskou válkou zničenou zemi a snahu lidí, stoupenců nového režimu, dostat se z bídy a pozůstatků bojů. Pochopil, že pravda je na straně těch obyčejných lidí, kteří uhájili svou myšlenku před »bílým běsem« a intervenčními armádami. Když doma zažil události podzimu roku 1920 a to, jak zmanipulovaně stát vydal Lidový dům do rukou sociálnědemokratickým bossům, musel se jako komunistický autor postavit na stranu podvedených. A postavil. Nejen články v Rudém právu, ale i svou Annou proletářkou. A potom, po celém období předmnichovské republiky stál na straně bědných. Proto ho najdeme mezi obyčejnými lidmi na Podkarpatské Rusi, proto založil Komitét pro záchranu zdejšího pracujícího lidu, jehož členy se vedle Vančury stali například F. X. Šalda či V. Nezval, proto se postavil na stranu republikánů ve Španělsku.

A ona válka? Olbracht se s rodinou, věda, že gestapo se o něj bude zajímat, a to nejen pro »položidovství«, odstěhoval do Stříbřece na Třeboňsku. A skutečně, přijeli se dvakrát na něj podívat. Ač byl položidem, nevzali si ho sebou. Je zajímala především jeho komunistická minulost. Bylo víc takových položidů, kteří přežili válku. Vedle nás za okupace žila rodina Stoszkova. Také pan Stoszek byl položid. U něj dokonce se gestapo nikdy ani nezastavilo. Znám další podobné příklady, a dokonce v rodinách významných lidí.

Olbracht ještě v době války se zapojil do ilegální činnosti. Jak by jistě osvětlily archivy. Proto okamžitě po osvobození právě jeho navrhli za předsedu prvního poválečného Okresního národního výboru v Táboře, kam Stříbřec patřil, a to dokonce se souhlasem nekomunistických členů ONV.

A konečně, jak to bylo se zmíněným souhlasem s odsouzením členů tzv. Slánského skupiny? Jaké měl informace těžce nemocný Olbracht? Zemřel v prosinci 1952 a soud proběhl vlastně v době, kdy umíral. Nejen on se však vyjádřil k odsouzení kladně. I zdravý Milan Uhde, Jiří Ruml či Jiřina Jirásková v případu odsouzení Jiřiny Štěpničkové, atd. Těm se dnes nevyčítá nic?

Dál se budou promítat filmy Marika-nevěrnice, Prstýnek, Nikola Šuhaj i Nikola Šuhaj loupežník, Komedianti, Balada pro banditu a… ty byly dokonce natočeny po Listopadu… Golet v údolí, Hanele, a točili je Vladislav Vančura, Martin Frič, Karel Kachyňa, Vladimír Sís… A nikdo nedokáže vymazat z literatury kromě těch, která jsme již jmenovali, taková díla, jako jsou O zlých samotářích, Žalář nejtemnější, O smutných očích Hany Karadžičové, Podivné přátelství herce Jesenia či knihy pro mládež, jako jsou Biblické příběhy, Ze starých letopisů anebo O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách.

Proto se divím, že ti, co nesahají Olbrachtovi ani po kotníky v Semilech a jinde, se odváží křičet.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 69 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2022-01-15 00:40
manitius: Jak se ukázalo, byla Gottwaldova linie správná.
fronda
2022-01-15 00:39
donald.kaczerowski: Ano, právo je vůle mocných povýšená na zákon. A
tohle bylo buržoazní právo. Lidový dům měl patřit straně. Ne
nějakému pravicovému funkcionáři, který se rozhodl nerespektovat
většinu.
manitius
2022-01-14 10:54
Kojzarovy hovadiny vystřižené z normalizační redakce. "Velký
komunista" Olbracht v roce 1929 totiž podepsal tzv. manifest sedmi
umělců proti nové linii Komunistické strany Československa po jejím
V. sjezdu, a byl proto 26. března 1929 z KSČ vyloučen. To, že se po
válce stal jedním z nejvyšších papalášů, ho neomlouvá. Mimo jiné
měl na starosti cenzuru literatury a tisku a vyhazování závadných
knížek do kotelny.
donald.kaczerowski
2022-01-14 07:26
fronda - To je klasická bolševická demagogie. Nově vzniklé
Československo bylo právním státem a vlastnictví Lidového domu bylo
nezpochybnitelné. To jen budoucí komunisti si mysleli, že si mohou vzít
násilím, co jim nepatří.
fronda
2022-01-14 00:08
donald.kaczerowski: Jaroslav Kojzar má pravdu, tak jako ji míval i v
dobách normalizace. Proto byl hned po privatizačním puči vyhozen z
našeho Rudého práva (když je řeč o krádežích, tak právě tam je
potřeba hledat jednu z těch zlodějin). --- Ano, socdem řádně koupila
Lidový dům, takže ten měl připadnout Šmeralově levici, protože ta
měla ve straně většinu. Naopak menšinová pravice stranu rozbila a
ukradla si Lidový dům s požehnáním buržoazního státu a
buržoazního "práva". --- To mi silně připomíná situaci s
koalicí Levý blok / stranou Levý blok. I tehdy byli komunisté s
požehnáním buržoazního státu a buržoazního "práva" biti.
donald.kaczerowski
2022-01-13 19:38
Normalizační dinosaurus šíří vědomě lež, že stát vydal
zmanipulovaně Lidový dům do rukou sociálnědemokratickým bossům.
Objekt řádně koupila v roce 1907 sociálně demokratická strana
prostřednictvím svého Tiskového a stavebního družstva dělnického a
později vlastnictví formálně převedla na poslance Antonína Němce,
protože politické strany nesměly být ze zákona majitelem nemovitostí.
Levicová frakce, která rozbila sociálně demokratickou stranu a později
se stala samostatnou KSČ, se pokusila Lidový dům prachsprostě ukrást.
velkymaxmilian
2022-01-13 10:32
Soudruzi šup zpátky do škamen a naučte se počítat. Nebyly to
"stodvacáté nedožité narozeniny výročí" Ivana Olbrachta,
ale již stočtyřicáté, narodil se již v roce 1882.Pokud nevěříte
kalkulačce, která je vlastně plodem "buržoázní pavědy
kybernetiky" zkuste to na "sčotu"... PS: Ivana Olbrachta
připomíná dnes po celé zemi přes třicet ulic, něco náměstí a v
Semilech má i ZŠ. Pokud je mi známo jeho jméno ponese u stanice metrá
na budoucím "déčku".
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama