Rozhovor Haló novin s Miladou Halíkovou, místopředsedkyní sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (KSČM)

V přeshraniční spolupráci se nám daří

Nedávno jste se zúčastnila setkání poslanců naší sněmovny s poslanci Polského sejmu a Slovenské národní rady. Co bylo na programu?

Obsahem setkání části členů našeho výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj s poslanci a senátory ze Slovenska a Polska byla přeshraniční spolupráce při využívání prostředků operačního programu přeshraniční spolupráce v tomto programovacím období a zejména pak připravenost na čerpání prostředků EU v období od roku 2014. Popovídali jsme si o zkušenostech z dosavadního průběhu, ale hlavně jsme hovořili o připravenosti a možnostech na příští léta.

Chci uvést, že k podpoře přeshraniční spolupráce s Polskem a Slovenskem docházelo už v minulosti z předstrukturálních fondů Phare, které se poté, po vstupu do Evropské unie, transformovaly na Iniciativu Společenství INTERREG IIIA. Od roku 2007 pak dochází k podpoře přeshraniční spolupráce samostatně v rámci tzv. Cíle 3 - Evropská územní spolupráce. U tohoto programu je žadatelem veřejný sektor, finanční prostředky se poskytují na projekty řešící především dopravní infrastrukturu, krizový management, životní prostředí, cestovní ruch, lidské zdroje a setkávání.

Velice důležité podle mě je, že na projekty setkávání, tedy »people to people«, jsou z projektu vyčleněny prostředky v objemu 10 procent na česko-slovenský (56,55 mil. eur) a 20 procent na česko-polský (103,68 mil. eur) operační program. Za Českou republiku je v obou případech řídí Ministerstvo pro místní rozvoj a je potěšitelné, že jde o velmi úspěšné projekty a čerpání prostředků na ně je jedno z nejvyšších.

Co konkrétního tato spolupráce přinesla?

Odehrává se ve dvou úrovních, a to prostřednictvím tzv. tvrdých (investičních) a měkkých projektů. Ty první jsou více požadovány v regionech, kde schází dobudování infrastruktury. Při setkání jsme se shodli na skutečnosti, že peníze z těchto projektů často de facto suplují úlohu státu při dovybavenosti území právě v příhraničních regionech České republiky s Polskem a Slovenskem.

Dobudovávají se komunikace, chodníky, cyklostezky, sportoviště... Velkou nevýhodou těchto území je ještě pořád přetrvávající skutečnost, že obyvatelé patří ekonomicky k těm slabším a o území je také menší zájem ze strany investorů právě kvůli chybějící nebo nedostatečné infrastruktuře. Přitom - i podle názoru náměstka ministra pro místní rozvoj – operační program přeshraniční spolupráce by měl sloužit hlavně na tzv. projekty měkké, tedy ty, které umožňují setkávání a vzájemné poznávání lidí všech věkových kategorií se zvláštním zaměřením na mladé lidi a seniory. Právě tyto skupiny obyvatel jsou ekonomicky nejhůře. A o to významněji zde prostředky EU pomáhají.

Zřejmě nebyla náhoda, že místem setkání byl Jeseník.

Euroregion Praděd, který jsme navštívili, je druhý největší, zahrnuje 75 obcí na české straně a 126 v Polsku. Oba státy spojuje 200 kilometrů společné hranice, na území žije 650 tisíc obyvatel. Během uplynulých patnácti let podaly neziskové organizace a převážně malé obce z obou stran hranic téměř 600 projektů, každý s limitem do 30 tisíc eur.

Ne všechny projekty se však mohly uskutečnit, protože pravidlo nutné 15procentní spoluúčasti na financování je pro některé neziskové organizace i obce doslova neřešitelné. Druhým problémem je, že finance obdrží žadatelé v případě splnění všech podmínek a úspěšné realizace projektu vždy až po jeho dokončení. Mnohým by tedy výrazně pomohlo průběžné financování. I o této možnosti se s Bruselem jedná.

Evropská unie - Evropský fond pro regionální rozvoj spolufinancoval v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR – Polsko přímo v areálu lázní Jeseník unikátní projekt v odkazu zakladatele lázní Vincenze Priessnitze, a to tzv. Balneopark. Na ploše přírodního areálu je vytvořený vodní tok se systémem koupelí, kaskád, vodopádu, zastavení se s možností využití nejen k procházkám, ale především ke koupelím horních či dolních končetin s akupresurou plosky nohou.

Trojjazyčné informační tabule poradí pacientům i návštěvníkům, jak kterou proceduru používat. Před třemi lety v lázních také zprovoznili moderní balneo centrum v lázeňském domě Priessnitz, které slouží pacientům i návštěvníkům lázní, z nichž většina přijíždí od nás a také právě z nedalekého Polska.


Pokud se chcete ještě dozvědět odpověď na otázku, k jakým závěrům došlo na setkání v Jeseníku, čtěte sobotní Haló noviny.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 17 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Z.LUDKA
2013-04-27 13:25
tanang - Tady se musím policie zastat a to jak státní tak i
městské.Městská policie musí dělat nepopulární věci jako je
nasazování botiček atd. a to proto,že si to většinou radnice přejí
je to pro ně příjem do městské kasy.A co vyčítat státní
policii,chytí nějakého grázla kterého hledají třeba půl roku a
státní zástupce ho pustí okamžitě na svobodu prý vyšetřovat na
svobodě no a ten grázl samozřejmně nečeká pokorně doma ale zdrhne a
trestnou činnost páchá dál.Pokud by se policajt nedej bůh na
odsouzeného špatně podíval nebo mu dal facku tak má okamžitě co
činit s inspekcí.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.