Reklama

Gustáv Husák coby politický »kluk«

Rozporná osobnost - talentovaný, inteligentní, energický, pracovitý, výborný student, dobrý organizátor, politik slovenské emancipace, improvizátor, ale též mocichtivý, velký pragmatik proměňující pružně názory, který např. zvažoval jak Slovensko coby součást federálního Československa tak třeba i jako součást SSSR. Takový obraz Gustáva Husáka v 1. polovině jeho politické dráhy do r. 1948 vykreslovali řečníci na 1. dni konference »Gustáv Husák. Moc politiky – politik moci«, kterou ve středu a ve čtvrtek pořádají v Praze Ústav pro studium totalitních režimů, Historický ústav Slovenské akademie věd a Národní muzeum.

Na konferenci je plánováno přednesení 32 příspěvků 33 autorů z ČR, SR, Maďarska a Ruska, které sledují jeho život od narození po definitivní opuštění politiky včetně témat jako jeho žen, jeho zobrazení v kultuře, vztahy Prahy a Washingtonu, maloobchodního zásobování, »Husákovy děti«. Z příspěvků má vzniknout monografie, která by měla vyjít na podzim.

Středeční vystoupení odhalila, že některé Husákovy názory a jejich důvody patrně nebudou už nikdy vyjasněny, neboť prameny (často vzpomínky spolupracovníků) nejsou jednotné (např. výše zmíněný názor na sovětské Slovensko). Rovněž se ukázalo, že všechny prameny ještě nejsou všeobecně známy, takže pro část přítomných byly některé poznatky o formování jeho, a to i důležitých názorů, novinkami.

 

Na cestu k levici vyslal Husáka farář

Tomáš Černák (HÚ SAV) upozornil, že Husák pocházel z významné katolické rodiny, jeho otec byl po 1. světové válce i starostou v jeho rodné Dúbravke. Husák do 40. let užíval křestní jméno Augustín, které dostal jej po svém o tři roky dříve narozeném, ale zemřelém bratrovi. Přes matku měl chorvatské kořeny – v jeho rodné Dúbravke, ale i dalších obcích východně od Bratislavy, např. v Lamači, žila početná chorvatská menšina. Na základní škole byl tak výborným žákem, že učitel a farář přemluvili otce, který chtěl ze syna řemeslníka, aby jej pustil na gymnázium. Otec nakonec svolil, ale synovi na studia nepřispíval – Gustáv Husák sice díky studijním výsledkům dostával stipendia, ale stejně ještě musel dávat kondice. Na škole a internátu pak poznal levicové studenty, což rozhodlo o jeho sociální a politické orientaci. Pokračoval na právnické fakultě Univerzity Komenského, kde se stal předním komunistickým činovníkem studentských organizací a jako představitel Zväzu slovenských študentov měl podíl na založení druhé vysoké školy na Slovensku – Slovenské vysoké školy technické.

Fakt, že slovenská prvorepubliková inteligence celého politického spektra se vesměs znala z bratislavské univerzity, případně z několika bratislavských vináren, se také dlouhá léta odrážel v osobních vztazích a ve slovenské politice, podtrhl Černák. Dle Jana Rychlíka (FF UK) se ale Husák patrně osobně nesetkal s ľuďáckým válečným ministrem vnitra Alexandrem Machem, s nímž se znal Vladimír Clementis. Promítlo se to, jak uvedl Juraj Benko (HÚ SAV), i do vztahů v KSS, kde vznikla dvě významná křídla: intelektuálů (Clementis, Ladislav Novomeský, Husák atd.) a »proletářské« (Viliam Široký, Julius Ďuriš, Štefan Bašťovanský aj.). Husák jim »vlastní hlavu« ukázal např. ohledně sovětsko-německé smlouvy. Clementis a Husák, jenž byl jeho advokátní kanceláři koncipientem, se po Mnichově a zákazu KSS snažili – neúspěšně - zformovat novou legální opozici, zatímco Ďuriš, Ján Osoha aj. připravovali přechod do ilegality.

 

Pomalý válečný rozjezd

Husák jim po odchodu Clementise též pomáhal, zformoval díky svým kontaktům mezi studenty a akademiky desítky svých spolupracovníků v politice, právu, vědě. V l. 1941-43 se ale ilegální práce skoro nezúčastňoval.

Vysvětlení jsou různá, tehdejší vedení KSS preferovalo cestu k sovětskému Slovensku, což Husák podle jedněch pramenů prý přijímal chladně, dle jiných s tím byl srozuměn. Napsal ale později v tom duchu i list do SSSR a – přestože Jan Šverma prosovětské trendy po příchodu na Slovensko mírnil - koncem války žádal kvůli tomu i o setkání s J. V. Stalinem. Ten ale chtěl silné Československo. Karta sovětského Slovenska byla dle jiných pramenů prý především pákou na Edvarda Beneše a další k prosazení federalizace Československa. Účastníci konference se otázky federace a Husákova nacionalismu několikrát dotkli. Husákovo úsilí o federaci a o její míru bylo totiž proměnlivé (přesto v tomto získal uznání i poválečného exilu), byl si zřejmě vědom ekonomických limitů rozdílně vyvinuté republiky pro naplnění národních potřeb a zájmů v konkrétním modelu státoprávním uspořádání. Neuspokojoval se s jen ekonomickým vyrovnáním (jako Široký), dosáhl federace v r. 1968, ale o dva roky neprotestoval proti jejímu oslabení a v době přestavby se už do boje za její rozšíření nepustil.

Husák byl v l. 1941-43 čtyřikrát zatčen. Ve vazbě a vězení pobyl celkem několik týdnů; poprvé mu k propuštění pomohl podpis závazku, že rok se do ilegality nezapojí, dále pomáhaly přímluvy vlivných osobností (bankéř Imrich Karvaš aj.)

Husák se rozhodl pro ilegální práci po Stalingradské bitvě, díky vysokoškolské známosti s Jozefom Lettrichom z Demokratické strany založili ilegální SNR, která později řídila SNP. Husák, který se po vypuknutí povstání dostal do Banské Bystrice nejdříve, zde osvědčil organizační a řečnické schopnosti, první dny se zaměřil na práci SNR, až po několika dnech i na úlohy stranické. Příspěvek Stanislava Mičeva (Múzeum SNP) odmítl Husákovo působení v SNP zveličovat (Svedectvo o SNP), ale i umenšovat (mnozí dnešní historici), ocenil jeho zápal, když už ostatní poklesali, desítky vystoupení, podíl na formulování zásadních dokumentů SNP. Zdůraznil, že jako pověřenec vnitra Husák kritizoval přehmaty, excesy a svévoli partyzánů (ti přitom byli blíže KSS, zatímco armáda měla blíž k DS; armádu ale Husák po vyklizení Turca také kritizoval). Poukázal, že ač měla tehdy KSS navrch, Husák rozhodl, aby zastoupení ve vytvářených národních výborech bylo s DS 1:1. Mičevova závěrečná – nezodpovězená - otázka, jak či proč došlo v Husákově pozdější kariéře k politické otočce, nebyla v tomto duchu na konferenci ojedinělá.

 

Poválečná cesta k Únoru

Vztah KSS a DS, resp. Husáka k Letrichovi, rozebíral i Marek Syrný (Múzeum SNP). Prohlásil, že programy KSS a DS se koncem války překrývaly z 90 % (hospodářské reformy, znárodnění), ve chvíli, kdy se ale měly proklamace přeměnit v konkrétní činy, nastaly spory. Po válce oblibě KSS nepřispělo postátnění školství, neboť mobilizovalo katolickou církev. Po válce bylo odsunuto »povstalecké« vedení KSS, nastoupili Široký, Ďuriš apod. Husák, přestože po válce zastával radikální postoje, které byly odmítnuty, působil na postech různých pověřenců (vnitra, dopravy a veřejných prací, předsedy Zboru povereníkov), kde opět prokázal organizační schopnosti a koncepční myšlení, např. vypracoval plán výstavby železnic, zasadil se o vznik Úřadu pro plánování a statistiku, navrhl zřízení Státní plánovací komise.

Jan Pešek (HÚ SAV) probíral úlohu Gustáva Husáka v únoru 1948. Zdůraznil, že situace na zvrat byla připravena již na podzim 1947. Sdělil, že nápad zbavit funkcí pověřence za DS z důvodu, že demisi podali jejich ministři, nepochází od Husáka, nýbrž od Klementa Gottwalda, Husák jej jen vykonal. Husákovu celoživotní obranu právní správnosti tohoto osobního rozhodnutí konfrontoval s faktem, že SNR dodatečně odvolání se zpětnou účinností schválila – jmenovat a odvolávat pověřence bylo právo SNR, nikoli předsedy Zboru povereníkov. Peško odmítl Ďurišovu charakteristiku Únoru 1948 na Slovensku (z léta 1948) jako operety, byť obsazení některých úřadů a odchod pověřenců z kanceláří proběhl ve stylu »vypime si«, »tak sme si na odchod štrngli«. Peško svoji řeč ukončil poznámkou, že Husák pomáhal nastolit režim, jehož obětí se později stal. Otázku, proč Husák, který zvládl únorové události ku spokojenosti vedení KSČ, nedosáhl tehdy větší stranické kariéry, vysvětluje Stanislav Sikora (HÚ SAV) náhledem pražského vedení strany. Pro jeho členy, kteří roky znali a úzce spolupracovali s Širokým, Ďurišem, Clementisem apod., byl poměrně neznámý, mladý - »jen kluk«.

(kru)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 42 hlasů.

(kru)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama