Reklama

Zvýšení zaměstnanosti v čele volebních programů

Boj proti nezaměstnanosti, sliby snížit nezaměstnanost tvoří v současné době hlavní témata politických programů stran a volebních kampaní. Ve světě, v Evropské unii i u nás. Je to pochopitelné, protože občané vývoj ekonomiky vnímají především přes své problémy se zaměstnáním a zajišťováním dostatečných příjmů.

V celé Evropské unii hledá práci kolem 26 milionů lidí, což je asi 11 procent práceschopného obyvatelstva. Je to dnes klíčový problém, který se nedaří řešit ani ekonomům, ani politikům. Reálné a konkrétní programy zvýšení zaměstnanosti neexistují. Dotace států na nová pracovní místa nejsou účinná, protože »nová pracovní místa« po skončení dotací zanikají. Mnoho nepomáhá ani zkracování pracovní doby, protože zaměstnanci za méně peněz musí často plnit úkoly jako za plnou pracovní dobu atd.

Kolik je vlastně lidí bez práce?

Trapnou záležitostí je, že vlastně přesně nevíme, kolik lidí je u nás bez práce. Oficiálně máme tři ukazatele, ale i ty jsou problematické. Často se dokonce zneužívají k tvrzení, že u nás je vlastně nezaměstnaných poměrně málo.

Ministerstvo práce a sociálních věcí publikuje každý měsíc informace o nezaměstnanosti podle počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání na Úřadě práce ČR. Ke konci července jich bylo 551 tisíc.

Informace o počtu nezaměstnaných vydává podle čtvrtletních šetření také Český statistický úřad. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku to bylo 350 tisíc nezaměstnaných. Podstatně menší počet nezaměstnaných proti číslům ministerstva práce je proto, že šetření ČSÚ používá metodiku Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta za nezaměstnané považuje pouze ty osoby, které nemají žádné zaměstnání a neodpracovaly ani hodinu za mzdu nebo odměnu v referenčním období, tedy ve čtvrtletí.

Uvedené šetření statistiky však v kapitole »Neaktivita« uvádí i osoby, které podmínky ILO nesplňují, práce nehledají, ale uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve druhém čtvrtletí jich bylo 147 tisíc. Jsou to tedy nezaměstnaní, kteří nejsou evidováni na úřadech práce jako uchazeči o zaměstnání. Podle toho je však nezaměstnaných u nás kolem 700 tisíc (551 tisíc v evidenci úřadů práce a 147 tisíc »ekonomicky neaktivních«).

Počet nezaměstnaných je tedy u nás nejvíce v moderní historii ČR i za posledních sto let. O to je tento problém vážnější a jeho řešení prvořadé.

Jak řešit nezaměstnanost?

Analýza vývoje zaměstnanosti za dobu obnovy kapitalismu u nás ukazuje následující. Do roku 1989 u nás nezaměstnanost nebyla. V současné době je bez práce 700 tisíc lidí. Počet pracovníků v hlavním nebo jediném zaměstnání se za léta 1990 až do současnosti snížil z asi 5,4 mil. na 4,9 mil. osob, tedy asi o 500 tisíc. Změnila se však struktura zaměstnanosti. Počet zaměstnanců ve výrobě klesl asi o 1,7 mil. osob, nejvíce v průmyslu - o 1,1 milionu. Zvýšil se počet pracovníků ve službách všeho druhu, především komerčních. Tam se však nová hodnota netvoří, pouze přerozděluje.

Na základě těchto faktů vidíme, že je nutné zvýšit současný počet pracovníků a tedy i pracovních míst především ve výrobě. V první řadě v průmyslu. K tomu je však třeba především stanovit, které výrobky mohou mít odbyt doma i v zahraničí. A v takových odvětvích podpořit obnovu výroby i podmínky pro výrobu i odbyt.

Jde především o naše tradiční exportní výrobky investičního strojírenství. A dále výrobky zemědělství a potravinářského průmyslu. Dnes jsme již, bohužel, ztratili naší potravinovou bezpečnost a samostatnost. V oblasti stavebnictví jde pak především o výstavbu sociálních bytů. To je směr cesty ke snížení nezaměstnanosti.

Václav VĚRTELÁŘ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 24 hlasů.

Václav VĚRTELÁŘ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama