Katka Herčíková? Ambiciózní talent z Karlovarska

Kateřina Herčíková je 19letá půvabná dívka z Karlovarska, která začala jako závodní lyžařka, aby se ale posunula do pozice »závodní« zpěvačky, tanečnice a herečky, zkrátka dalšího neobyčejného muzikálového talentu, kterými naštěstí ČR disponuje stejně jako talenty mezi sportovci. Katka je studentka Konzervatoře Jaroslava Ježka a aktuálně je k vidění v muzikálech Rent (prozatím do konce srpna) a Pomáda (od září) v Praze. Od příštího týdne ji uvidíte v menší roli ve třetí řadě nováckého seriálu Gympl s ručením omezeným.

* Když se řekne Kateřina Herčíková, vybaví si průměrný český divák spíš Kateřinu Herčíkovou-Hrachovcovou, herečku a televizní moderátorku. Pokud se vám bude dařit jako doposud a měla byste se dostat do širšího povědomí, nebudete uvažovat o uměleckém jménu?

Určitě neuvažuju o změně jména, protože je to moje jméno a doufám, že když budu hrát tak, aby si mě někdo pamatoval, tak že si začnou pamatovat právě tu Katku Herčíkovou z hudebního divadla a ne tu Kateřinu Herčíkovou-Hrachovcovou, kterou všichni mají v podvědomí.

Ale je pravda, že když jsem se dostala do Pomády, tak zkraje uvádění si lidi mysleli, když to jméno viděli v obsazení, že tam hraje právě ta známá Herčíková (Hrachovcová) a říkali: Ježíš, co ta tu dělá, vždyť je na Pomádu už stará... A když si to jméno dáte vygooglovat, vyjede vám také moje jmenovkyně, takže v tomhle směru to určitý handicap trochu je, ale já věřím, že se to změní za pár let (úsměv).

* Od kdy jste tušila, že se budete věnovat branži profesionálně?

Tak nebylo to hned. Odmalička jsem i závodně lyžovala, do toho zpívala od první třídy ve sboru i sólově, tancovala - vyzkoušela jsem mažoretky, showdance, street dance, hip hop; vyhrála jsem pár soutěží, jako třeba Karlovarského skřivánka, třikrát dokonce celostátní kolo, účinkuju ve velmi aktivním a vyhledávaném Dětském pěveckém sboru Harmonie Kraslice, který spolupracuje mj. s Hudbou hradní stráže atd., takže předpoklady byly. Ale lámalo se to až někdy v osmé třídě, kdy jsem se dostala k rozhodování, co dál? No, a protože jsem neuměla nic jiného než tancovat a zpívat, tak jsem se rozhodla právě pro to.

* A dostala jste se na Konzervatoř Jaroslava Ježka, což je mekka mezi muzikálovými ústavy u nás. A díky KJJ jste si zahrála už před lety v komponovaném večeru Broadway plná muzikálů. Jak na to vzpomínáte?

Byl to krásný večer, přímo nezapomenutelný. Užila jsem si ho hlavně díky spolupráci s panem režisérem Liborem Vaculíkem. Díky němu se koncert líbil jak účinkujícím, tak divákům. A pro nás byli právě oni ten největší zážitek. Protože stát poprvé na profijevišti před 750 lidmi je něco neuvěřitelného.

* Čeho si nejvíc považujete na studiu KJJ?

Profesorů. Protože nám dokážou předat maximum z jejich zkušeností, zejména díky individuálnímu přístupu, kde si zakládají na tom, aby to zvládl opravdu každý. Umí přesvědčit člověka, že se musí makat, přímo dřít, a pak že se ta dřina vyplatí!

* Jak vypadá takový den na KJJ?

Vstávám v osm hodin, od 8.30 máme hodiny a jedeme obvykle tak do sedmé do večera. Regulérní dřiny je tak devět hodin denně. Čtyři hodiny tanců, pak zpěv, korepetice, čeština, dějiny hudby atp. Máme to jako dělník v práci - ten taky maká 40 hodin týdně a víc (smích).

* Jak dlouho se to dá vydržet?

Já už jsem to vydržela čtyři roky, odmaturovala jsem a teď jdu do páťáku, takže se to vydržet dá (smích).

* Maturovali jste s představením Chorus Line v Divadle Broadway. Jak dlouho se připravoval tenhle prestižní slavný titul?

Chorus Line už byl tzv. najetý od minulého roku, kdy ho vlastně nastudovali předchozí maturanti, ale to bylo na menší scéně - v Divadle Na Dobešce, což je takové malé divadlo u školy, no a protože se nám to strašně všem líbilo, i paním profesorkám, muzikál nám sedl (každý si tam může pořádně zazpívat, zatančit, ukázat se), tak jsme to upgradovali (aktualizovali - pozn. autora) a přenesli do DB.

* Čí zásluhou se povedla právě pražská Broadway?

Asi nejvíc zásluhou pana profesora Eduarda Klezly a jeho dobrých vztahů s divadlem, určitě přispěla i paní profesorka Yvona Balašová. Jsme moc rádi, že to vyšlo a mohli jsme odehrát pár představení v tak krásném divadle. A doufáme, že se to na podzim zadaří ještě zopakovat. Jdou takové příjemné šumy...

* Jak vlastně vypadá »postgraduál« na KJJ?

O něco míň předmětů a celkově trochu »volnější režim«. Nemáme už ty dějiny, harmonii a nauku, vystřídá je např. partneřina a jiné.

* Partneřina? To musí být atraktivní předmět - zní tak zajímavě...

To ano, už se těším (smích).

* Teď účinkujete v prestižních zahraničních titulech - Pomádě a Rentu. Lze je nějak blíže představit, porovnat?

To je dost těžké - srovnávat je, protože jsou to úplně odlišná díla. Pomáda je prostě zábavné představení ze střední školy, celé v té známé růžové barvě - kde se všichni smějou a je to nabité vtipy od začátku až do konce. Takže pravý opak tématu, s kterým přichází Rent.

I když mám v Kalichu vlastně zatím jen dvě písničky, tak samozřejmě Pomádu miluju - už proto, že to byla moje první herecká zkušenost. Strašně moc věcí jsem se na ní naučila i díky Ivance Korolové (Katčina alternace) a mému andělovi Markétce Procházkové (někdejší spolužačka z KJJ, dnes již muzikálová stálice - pozn. autora).

A Rent? Je nejen závažným příběhem o bohémské squatterské mládeži, o lásce, ovšem i drogách a AIDS, ale i hudebně je to něco tak mimořádného a úžasného, že se to nedá srovnat prakticky s ničím u nás.

* Tak Rent je rocková opera, což je vděčné téma zejména pro mladé publikum... Proč se tak vydařilo jeho historicky první české nastudování pro Divadlo Na prádle?

Myslím si, že Rent se podařil hlavně díky obsazení, díky lidem, kteří v něm hrají. Kdyby nebylo lidí, kteří se u té práce sešli a neřekli jsme si, že uděláme krásné představení, že do toho dáme celou duši a srdce, energii a veškerý volný čas, tak by to nikdy takhle nevyšlo.

* Ve spojení s vámi a vaším prostorem v pěvecko-taneční company mne zaujala především pasáž, kde musíte v angličtině v šibeničním termínu odzpívat bez portu neskutečně dlouhou cifru. Jak jste to dala?

Bylo to strašně těžké, protože pro Čecha, který má zvládnout kvalitně zazpívat anglická čísla v doslova šíleném tempu, je to výkon s velkým V, to jako fakt. To, jak to zpívají v originále na newyorské Broadwayi, je pro mě něco neuvěřitelného. Ta role se jmenuje Alexy Darling a můžu potvrdit, že to pro mě byl největší oříšek z celého muzikálu. Zatím jsem tu pasáž zpívala jen jednou, teď mě to čeká ještě 29. srpna, tak si to budu muset trochu zopakovat (úsměv). Ale ještě mě můžete vidět v tzv. roli W1 (tedy Woman One). Ta hraje Rogerovu maminku, která si taky docela zazpívá.

No a v Pomádě si zase parádně zatancuju, zejména při závěrečné 15minutové medley, po ní si připadáme všichni, jak kdyby nás ohodila vlna - takže určitě maximální spokojenost s obojím (smích).

* Jak se spolupracuje se zahraničními režiséry?

Tak se slovenským se spolupracuje o něco líp, protože tam není ta jazyková bariéra tak velká a člověk tím pádem víc vnímá tu vizi, se kterou pan Ďurovčík do Pomády šel, tu snahu o naprostou perfektnost.

* Co děláte, když zrovna nezpíváte a netančíte?

Strašně ráda spím. Když člověk přijde vyšťavený ze školy, tak je to o tom něco sníst, vykoupat se a umřít...

* Naštěstí jen dočasně!

Tak (úsměv). Ale fakt, 10 hodin spánku je pro mě úplně ideální stav!

* A když spíte, sníte? Třeba o nějaké vytoužené roli?

O Lucrezii Borgii. To je něco neuvěřitelného. Po všech směrech. Tak snad se jednou dočkám, až se zase vrátí.

Roman JANOUCH

FOTO - Martin J. POLÁK (3), Petr MAREK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 31 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.