Tuto tabuli poblíž muzea nelze přehlédnout. FOTO – autorka

V rodišti vojevůdce

»Jan Žižka z Trocnova jako úspěšný vojevůdce a politik patří k největším postavám českých dějin. Je známým a uznávaným také v zahraničí. Vyznačoval se skvělými vojensko-strategickými a velitelskými schopnostmi, ale také mravní opravdovostí, oddaností přesvědčení a osobní nezištností.« Těmito slovy přibližují Jana Žižku v Památníku vybudovaném v jihočeském Trocnově, kde se slavný velitel husitských vojsk kolem roku 1360 narodil.

Trocnov leží asi 16 km jihovýchodně od Českých Budějovic, uvnitř pomyslného čtyřúhelníku o vrcholech Borovany, Trhové Sviny, Strážkovice a Ledenice. Ze všech těchto bodů lze do Trocnova dojet autobusem nebo vlakem, kolo coby spolehlivý prázdninový dopravní prostředek doporučuji zvláště. V současných, poněkud zvláštních časech, kdy se osvědčené hodnoty a jistoty opouštějí, bagatelizují či přímo pošlapávají, kdy mnohá plus se mění v minus a naopak, je návštěva trocnovského areálu balzámem na duši. A snad i povzbuzením.

O Památník před pár lety přestalo mít zájem ministerstvo, jež má v popisu práce kulturu. Na začátku r. 2010 přinášela média zvěsti o tom, že stát se už nechce starat o Památník Jana Žižky, jenž je národní kulturní památkou (!), a že ho prodá. V r. 2011 se jej, naštěstí, ujalo Jihočeské muzeum se sídlem v Českých Budějovicích. Hejtman Jiří Zimola měl tehdy říci, že zlikvidovat Žižkův památník by bylo totéž, jako kdyby se Francouzi zřekli národního Napoleonova památníku. Jak jsem sama mohla poznat, v péči Jihočechů se areálu daří a je potěšitelné, že vstupné je natolik přiměřené, že umožňuje každému seznámit se s tímto slavným jihočeským rodákem. Za to patří Jihočeskému muzeu, zřizovanému Jihočeským krajem, dík.

Tvůrce nepřetržité operační iniciativy

J. Malejovský: Jan Žižka z Trocnova

Podle turistických prospektů postačí na prohlídku trocnovského areálu necelé dvě hodiny. Ti, kteří pečlivě projdou muzeum věnované Žižkovi a husitství, jež sídlí v objektu bývalého poplužního dvora borovanského kláštera, však potřebují rozhodně více času. Značená trasa vede kolem základů Žižkova zemanského dvorce, odkrytých při archeologických výzkumech v 50. letech 20. stol., dále kolem základů dvorce Žižkova strýce Mikše, po hrázi rybníka a krásnou lesní cestou až k místu, kde se Žižka podle legendy narodil pod dubem (zde stojí kamenný památník, Žižkův kámen, z r. 1908; lidmi uctívaný dub byl r. 1700 borovanským proboštem poražen a spálen). Korunou areálu je však monumentální žulový pomník slavného vojevůdce od národního umělce prof. Josefa Malejovského z r. 1960, kdy se Památník otvíral. Jan Žižka shlíží dolů ze své 13metrové výšky, jeho postava působí odhodlaně, mohutně, budí respekt a úctu. Ano, tak nějak si představujeme osobnost Jana Žižky.

A jak Žižku hodnotí trocnovská expozice, která pod vedením historika Petra Čorneje prodělala jistou obsahovou »obnovu«, aby prý nebyla poplatná předlistopadovému pojetí husitství? Žižkovi náleží přední místo mezi světově proslulými vojevůdci… Žižka byl tvůrcem nepřetržité operační iniciativy… Žižka vytvořil ze sedláků, řemeslníků a nádeníků základ řádného lidového vojska, které feudální vojenství do té doby neznalo… Prostí sedláci, s nimiž se Žižka stýkal a kterým se naučil rozumět, se stali řadovými vojáky jeho vítězných bitev… No řekněte, učili jsme se snad ve škole něco jiného?

Schwarzenbergové proti Žižkovi

Trocnovské dvorce měnily majitele světské i církevní. Ve 14. stol. byl původní dvorec rozdělen na dva zemanské statky, které spolu se dvěma lány polí tvořily vesničku Trocnov. Byly to větší selské statky, dřevěné, kryté šindelem a došky. Kolem r. 1680 došlo k rozboření těchto dvorců a augustiniánský klášter z nedalekých Borovan (klášter byl r. 1785 zrušen Josefem II., pak ve vlastnictví Schwarzenbergů) zde zbudoval nový dvůr. Zbytky byly zasypány a čekaly na své pozdější odkrytí.

Schwarzenbergové, na jejichž území se rodiště husitského vojevůdce nacházelo, snahám o uctění místa narození Jana Žižky osazením jeho pomníku či pamětní desky bránili. Tak například r. 1902 Ústřední schwarzenberská kancelář zamítla návrh České obce sokolské na zřízení Žižkova pomníku v Trocnově. Zajímá vás, jaká byla odpověď vrchnosti? »Příležitost by se tím dala k všelikým politickým a církevním demonstracím, kterým se vyhnout třeba…« Až o šest let později, po všeobecné kritice, se kníže Adolf Josef Schwarzenberg uvolil označit rodiště Jana Žižky, ale bez jakékoli slavnostní akce, snad - aby se na to příliš neupozornilo. Přitom v nedalekých Borovanech na návsi byla již r. 1893 vztyčena Žižkova socha (za nacistické okupace zničena, po válce obnovena) a první Žižkův pomník, a to z Myslbekovy dílny, byl postaven v Táboře dokonce již r. 1877, resp. 1884.

Je dobře, že muzeum Jana Žižky pojednává nejen o vojevůdci samotném, o husitství a jeho významu, ale také o všech »zřizovacích« peripetiích. Co všechno museli učinit čeští vlastenci, aby v Trocnově vyrostl důstojný památník muže, jenž neprohrál ani jednu bitvu?

Uveďme další citát, jenž by neměl ujít naší pozornosti. Citát Karla Schwarzenberga z orlické větve, předka současného šéfa TOP 09: »My vidíme v husitech ne slavné bohatýry, ale bandu lapků a žhářů, a my Schwarzenbergové budeme bojovat proti vám novohusitům s touže rázností, jako páni z Růže bojovali proti starým husitům,« řekl na schůzi českého zemského sněmu r. 1889. Až tedy opět bude současný Karel Schwarzenberg, někdejší ministr zahraničí ČR, vykládat, kterak jeho rod dýchal s Čechy, vzpomeňme si na tyto řádky.

Borovanský čtyřlístek

Na podporu turistického ruchu se spojily čtyři turistické atrakce v okolí města Borovany. Turisté z toho mohou vytěžit výhodnější vstupné na čtveřici památek - borovanský klášter, Park exotických zvířat ve Dvorcích, Borovanský mlýn a trocnovský Památník.

V areálu Památníku, jenž ve své historii, především té poválečné, zažil velké tábory lidu, mírové slavnosti i »open air« operní představení, se každoročně kolem 11. července, Dne pohraniční stráže, scházejí příznivci a členové Klubů českého pohraničí. K takovému setkání došlo i letos, jak mi připomněla jihočeská radní za KSČM a »trojka« na kandidátní listině do sněmovny Alena Nohavová. »Jsem ráda, že o pokrokový odkaz Jana Žižky pečujeme v jeho rodném kraji my, Jihočeši,« řekla Haló novinám.

Muzeum je otevřeno od května do září (úterý až neděle 9-17 h), takže bude-li příznivé počasí, trocnovský areál vás rád uvítá.

Monika HOŘENÍ

Popisky:

Žižkův kámen je atraktivní i pro děti.

Tento Žižka stojí na borovanském náměstí.

Odkryté základy Žižkova rodného domu


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 33 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.