Senátor Václav Homolka (vlevo) a Jaroslav Kohout při kladení věnce u památníku komunistickým novinářům, kteří padli v boji proti fašismu. Na boku památníku nesmrtelný nápis Lidé, měl jsem vás rád, bděte! FOTO - Jaroslav KOMÍNEK

Připomenutí padlých novinářů

Někdejší Den tisku vážící se k datu založení Rudého práva (21. září 1920) si připomněli včera v Místě na Chomutovsku. Součástí akce bylo i položení kytic u památníku komunistických novinářů, kteří zahynuli za 2. světové války.

Památník jedenácti komunistických novinářů působících v redakci Rudého práva za první republiky a za protektorátu v ilegalitě byl v obci Místo v Krušných horách odhalen za účasti tehdejšího prezidenta Antonína Zápotockého a každoročně se zde koná pietní akt. Přítomné přivítal předseda OV KSČM Chomutov Jaroslav Komínek. Mezi účastníky byl senátor Václav Homolka, kandidát do Poslanecké sněmovny Jaroslav Kohout, zástupce KČP Karel Brožovský a místopředseda OV KSČM Miroslav Bureš.

Kohout v krátkém připomenutí historických událostí vyzdvihl odvahu tehdejších novinářů, kteří bez ohledu na své životy bojovali za pravdu a spravedlnost. Zároveň připomenul novelu zákona, která umožňuje v obecních a krajských tiskovinách zapojení příspěvků opozičních zastupitelů na stránky těchto novin. Senátor Homolka poukázal na jedinečnost místa, kdy tento památník na Chomutovsku je jediným na území ČR, jenž připomíná tragické události naší historie. Komunističtí novináři byli nacisty popraveni (např. Fučík, Šantroch, Sinkule, Konrad) či padli v boji (např. Šverma během SNP).

Novináři psali, i když šlo o krk

»Za první republiky mělo Rudé právo velkou váhu, daleko větší, než mají noviny obecně dnes. Vždyť nebyla televize, internet, na vesnici byla třeba jen dvě rádia,« připomněl na zářijové besedě věnované Rudému právu Václav Nosek, pamětník (ročník narození 1923). Besedu připravil OV KSČM v Praze 3.

Nosek pamatuje první republiku a protektorát, kdy Rudé právo podle něho »bylo pojmem, bylo něco«. »Noviny se kolportovaly (nesměly totiž být nabízeny v kioskách), podstrkovaly lidem a Rudé právo bylo mezi čtenáři. Tak lidé ‚od novin‘ dělali před válkou, za války tím spíše, i po válce.« Devadesátiletý Václav Nosek také připomněl, že číst Rudé právo za protektorátu znamenalo mít strach o život. »Ačkoli šlo o krk, pamatuji, jak se Rudé právo předávalo mezi lidmi.«

Ilegální Rudé právo bylo jediným listem, který po celou dobu nacistické okupace nepřestal vycházet, byť v mimořádně těžkých podmínkách, kdy němečtí nacisté perzekvovali a likvidovali ilegální redakční kolektivy.

(za, mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 11 hlasů.

(za, mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.