Sídlo českých prezidentů - Pražský hrad. ILUSTRAČNÍ FOTO - archiv Haló novin
Jak parlament volil dosavadní hlavy státu

Naši prezidenti

V lednu budou občané poprvé volit prezidenta republiky přímo. V dosavadní historii České republiky, a předtím i Československa, rozhodovali o hlavě státu vždy zákonodárci. Od vzniku samostatného Československa do současnosti jsme měli devět jmen prezidentů, z toho mezi světovými válkami a za 2. světové války tři – Masaryka, Beneše a Háchu.

V období od roku 1945 až do převratu 1989 jsme měli šest prezidentů – Beneše, Gottwalda, Zápotockého, Novotného, Svobodu a Husáka. Poté přišel poslední československý prezident Havel, který byl zvolen po vzniku samostatné ČR i jejím prvním prezidentem. Druhou a také poslední hlavou českého státu, kterou volil parlament, je Klaus. Cesta k úspěšné volbě nebyla vždy jednoduchá a přímočará, existovala i řada marných pokusů.

Od vzniku Československa do konce 2. světové války

Volba prezidenta: 14. listopadu 1918

Kandidát: Tomáš Garrigue Masaryk

Premiér exilové Československé vlády od 14. října 1918. Nejednalo se o volbu, ale symbolickou jednohlasnou aklamaci, kterou na návrh Karla Kramáře poslanci Revolučního národního shromáždění potvrdili Masaryka ve funkci prezidenta.

Volba prezidenta: 27. května 1920

Kandidáti: T. G. Masaryk a August Naegle

Šlo o první skutečnou volbu prezidenta republiky na základě ústavy, a to na 7 let. Konala se na schůzi parlamentu, hlasovalo se tajně. Zákonodárců bylo celkem 423 (301 Čechů a Slováků a 109 Němců). Z odevzdaných 411 platných hlasů Masaryk dostal 284 (3/5 většinu tvořilo 247), Naegle (profesor pražské německé univerzity) 61 hlasů. Masaryk byl zvolen hned v 1. kole volby.

Volba prezidenta: 27. května 1927

Kandidáti: T. G. Masaryk a Václav Šturc

Masaryk nejdříve kandidovat nemínil, chtěl prosadit volbu v té době nemocného Edvarda Beneše. Nebylo však jisté, zda by mohl vykonávat funkci hlavy státu, navíc nebyl tak populární jako Masaryk. Václav Šturc byl kandidátem KSČ.

Masaryk získal 274, Šturc 54 hlasy. Bez hlasů německých soc. dem. by Masaryk nebyl zvolen již v 1. kole. Rozhodlo 13 hlasů. Druhého kola se nehodlal účastnit.

Volba prezidenta: 24. května 1934

Kandidáti: T. G. Masaryk a Klement Gottwald

Ze 418 odevzdaných lístků jich bylo 324 pro Masaryka, 38 pro Gottwalda. Masaryk abdikoval ze zdravotních důvodů 14. prosince 1935.

Volba prezidenta: 18. prosince 1935

Kandidáti: Edvard Beneš a Bohumil Němec

Protibenešovské pravicové křídlo agrárníků nabídlo kandidaturu botanikovi prof. Bohumilu Němcovi, který ji přijal.

Komunisté upustili od záměru postavit vlastního kandidáta (Gottwalda) a podpořili Beneše, aby pomohli zmařit vítězství reakce, jak uvedli v provolání. V den volby se vzdal kandidatury B. Němec. Z odevzdaných 440 platných lístků jich bylo 340 pro Beneše (3/5 většina byla 264).

Volba prezidenta: 30. listopadu 1938

Kandidát: Emil Hácha

Volba se konala v napjaté atmosféře pomnichovské, tzv. druhé republiky. Volilo se na společné schůzi obou komor parlamentu.

Z odevzdaných 312 platných hlasů jich bylo pro Háchu 272 (potřeba bylo 182).

 

Od konce 2. světové války do zániku Československa

Volba prezidenta: 28. října 1945

Kandidát: Edvard Beneš

Beneš byl v londýnském exilu považován za skutečného prezidenta republiky. Prozatímní národní shromáždění potvrdilo na své první schůzi hlasy všech 296 poslanců Beneše jako prezidenta až do nové volby hlavy státu.

Volba prezidenta: 19. června 1946

Kandidát: Edvard Beneš

Odevzdáno bylo 298 platných lístků – všechny pro Beneše (stačilo mu 179). Beneš abdikoval ze zdravotních důvodů, předtím odmítl podepsat novou Ústavu 9. května (1948).

Volba prezidenta: 14. června 1948

Kandidát: Klement Gottwald

Pro kandidáta se aklamací vyslovilo všech 296 poslanců (3/5 většina byla 178). Gottwald zemřel 14. března 1953.

Volba prezidenta: 21. března 1953

Kandidát: Antonín Zápotocký

Pro navrhovaného kandidáta se aklamací vyslovilo všech 271 poslanců. Také Zápotocký zemřel během funkčního období – 13. listopadu 1957.

Volba prezidenta: 19. listopadu 1957

Kandidát: Antonín Novotný

Pro navrhovaného se aklamací vyslovilo všech 353 poslanců.

Volba prezidenta: 12. listopadu 1964

Kandidát: Antonín Novotný

První volba podle nové Ústavy z července 1960. Prezident poprvé volen na 5 let. Pro kandidáta se vyslovilo aklamací všech 353 poslanců. Novotný odstoupil 28. března 1968 pod tlakem tzv. pražského jara.

Volba prezidenta 30. března 1968

Kandidát: Ludvík Svoboda

Poprvé od roku 1948 se prezident volil tajným hlasováním, poprvé od r. 1948 a také naposledy (a až do r. 1990) nebyl prezident zvolen jednomyslně. Voleb se zúčastnilo 289 poslanců, z odevzdaných 288 platných hlasů jich bylo pro Svobodu 282 (3/5 většina byla 180 hlasů).

Volba prezidenta: 22. března 1973

Kandidát: Ludvík Svoboda

V tajné volbě získal hlasy všech 194 přítomných poslanců Sněmovny lidu a všech 147 přítomných poslanců Sněmovny národů Federálního shromáždění. Uvolněn z funkce ze zdravotních důvodů 29. 5. 1975 (zákonem FS).

Volba prezidenta: 29. května 1975

Kandidát: Gustáv Husák

V tajné volbě získal hlasy všech 195 přítomných poslanců Sněmovny lidu a 148 poslanců Sněmovny národů FS.

Volba prezidenta: 22. května 1980

Kandidát: Gustáv Husák

V tajné volbě získal hlasy všech 197 přítomných poslanců Sněmovny lidu i 146 poslanců Sněmovny národů FS.

Volba prezidenta: 22. května 1985

Kandidát: Gustáv Husák

V tajné volbě získal hlasy všech 196 přítomných poslanců Sněmovny lidu i 148 poslanců Sněmovny národů FS. Abdikoval po převratu v listopadu 1989 (10. prosince 1989).

Volba prezidenta: 29. prosince 1989

Kandidát: Václav Havel

Ve volbě aklamací získal hlasy všech 183 poslanců Sněmovny lidu a 140 poslanců Sněmovny národů.

Volba prezidenta: 5. července 1990

Kandidát: Václav Havel

V tajné volbě pro Havla hlasovalo ve Sněmovně lidu 114 ze 139 přítomných poslanců, v české části Sněmovny národů 63 a ve slovenské části 57 poslanců (ze 145 přítomných). Havel byl zvolen pouze na dva roky.

Volba prezidenta: 3. července 1992

Kandidát: Václav Havel

V 1. kole obdržel ve Sněmovně lidu 79 ze 149 hlasů - nebyl zvolen. V české části SN obdržel 47 hlasů z celkových 74 hlasů - zvolen byl. Ve slovenské části SN obdržel 22 hlasy z celkových 75 hlasů - zvolen nebyl. Ve 2. kole dostal ve SL 80 ze 149 hlasů - zvolen byl. V české části SN dostal 45 ze 74 hlasů - zvolen byl. Ve slovenské části SN dostal 18 ze 75 hlasů - zvolen nebyl. Poprvé v dějinách Československa prezident nebyl zvolen!

Volba prezidenta: 16. července 1992

Kandidát: Miroslav Sládek

Parlament prezidenta nezvolil. Dne 20. července 1992 rezignoval na svůj úřad dosavadní prezident Václav Havel.

Volba prezidenta: 30. července 1992

Kandidáti: Zdeněk Procházka, Zdeněk Pinta, Marie Kristková

Parlament prezidenta nezvolil.

Volba prezidenta: 6. srpna 1992

Kandidát: Nikdo nebyl navržen

Volba prezidenta: 23. září 1992

Kandidát: Jiří Včelař-Kotas

Parlament prezidenta nezvolil.

Volba prezidenta: 3. října 1992

Kandidát: Nikdo nebyl navržen

Pokus už o šestou volbu v roce.

(Ne)volba prezidenta: 26. listopadu 1992

Volba byla ohlášena, ale nedošlo k ní. Obě komory FS přijaly ústavní zákon o zániku federace, od 1. ledna 1993 společný stát Čechů a Slováků už neexistuje.

 

V samostatné České republice

Podle Ústavy ČR, schválené ČNR 16. prosince 1992, která začala platit ve chvíli vzniku samostatné ČR 1. ledna 1993, volí hlavu státu poslanci a senátoři na společné schůzi. Do roku 1996 Senát nebyl naplněn, a tak první volba členy obou komor parlamentu byla až v roce 1998.

Volba prezidenta: 26. ledna 1993

Kandidáti: Václav Havel, Marie Stiborová, Miroslav Sládek

Volbu, která se konala v Poslanecké sněmovně, narušil planý poplach, že je v budově bomba. Tajného hlasování se účastnilo všech 200 poslanců. Ze 194 platných hlasů bylo odevzdáno 109 hlasů pro Václava Havla. Byl zvolen prvním prezidentem ČR v 1. kole.

Volba prezidenta: 20. ledna 1998

Kandidáti: Václav Havel, Stanislav Fischer, Miroslav Sládek

Volba se od této doby konala vždy na společné schůzi obou komor parlamentu ve Španělském sále na Hradě. Miroslav Sládek byl ve vazbě. V 1. kole volby nebyl nikdo zvolen, do 2. kola postoupil Havel a byl zvolen  - získal 47 z 81 hlasů senátorů a 99 ze 197 hlasů poslanců (prošel o jediný hlas).

Volba prezidenta: 15. ledna 2003

Kandidáti: Jaroslav Bureš, Václav Klaus, Petr Pithart, Miroslav Kříženecký

V 1. kole prezident nebyl zvolen, do druhého postoupili Klaus a Pithart. Ve 2. ani 3. kole prezident zvolen nebyl.

Volba prezidenta: 24. ledna 2003

Kandidáti: Václav Klaus, Jaroslava Moserová a Miloš Zeman

Do 2. kola postoupili Klaus a Moserová. Ve 2. ani 3. kole prezident zvolen nebyl.

Volba prezidenta: 28. února 2003

Kandidáti: Václav Klaus a Jan Sokol

V této době už nebyl úřad hlavy státu obsazen. Oba kandidáti postoupili do 2. kola. Rozhodlo až 3. kolo, ve kterém byl zvolen Klaus – ve sněmovně získal 109 a v Senátu 33 hlasů, dohromady tedy 142 z 280 hlasů.

Volba prezidenta: 8. - 9. února 2008

Kandidáti: Václav Klaus a Jan Švejnar

Prezident nebyl zvolen v prvním, druhém, ani ve třetím kole. Klausovi chyběl ve 3. kole k vítězství jeden hlas.

Volba prezidenta: 15. února 2008

Kandidáti: Václav Klaus, Jan Švejnar a Jana Bobošíková (odstoupila).

Prezidentem byl zvolen až ve 3. kole Klaus, který získal 141, Švejnar 111 hlasů.

Zaujalo-li vás toto téma, můžete si jeho dokončení o tom, jak probíhala poslední volba prezidena 8. - 9. února 2008 přečíst na straně 9. To vše buď tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 25 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.